Čím je nebezpečný herbicid glyfosát?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Chemické a nebezpečné látky v domácnostech a v prostředí

Úvod

Glyfosát je vysoce účinný herbicid, který je základní složkou herbicidu Roundup, ale najdete ho v celé řadě dalších herbicidních přípravků. Je považován za poměrně bezpečnou látku (neprokázal se např. karcinogenní účinek pro člověka), pokud se ale dostane do vodního prostředí, může být pro obojživelníky a ryby škodlivý. V půdě se za příznivých podmínek poměrně rychle rozkládá na neškodné látky. Možných rizik je několik: V současnosti se používá masově, obvykle je ve směsi s dalšími látkami (směs může mít zásadně jiné účinky) a často se používá pro hubení plevelů na polích geneticky modifikovaných plodin (tzv. Roundup ready kultury) a to ve velkém množství. Jeho stopová množství se vyskytují prakticky všude včetně lidských tkání.

Doporučujeme

  • Minimalizujte spotřebu veškeré chemie, včetně herbicidů. Chemie na zahradu nepatří.
  • Vždy je lepší mechanické odstraňování plevelů (včetně dlažby, chodníků apod.) než postřik.
  • Vyhýbejte se geneticky modifikovaným plodinám a to včetně masa zvířat krmených GM sojou.

Podrobný popis problému

Co je to glyfosát?

Glyfosát je chemická látka odvozená od kyseliny fosforečné, původně byla zamýšlena jako tenzid. Používá se ale jako herbicid v různých směsích, které usnadňují aplikaci a práci s ním. Obvykle se používá na listy rostlin odkud se rozšíří do rostliny a zde blokuje syntézu bílkovin, čímž rostlinu zahubí.

Přímá toxicita látky pro savce a ptáky je poměrně nízká, ale může způsobit podráždění očí nebo trávicího traktu. Je považován za bezpečnou látku z pohledu karcinogenity a teratogenity (poškození plodu). Obvykle se ovšem používá ve směsích s řadou jiných látek a účinky těchto směsí mohou být významnější. Kromě toho je podezřelý z významných škodlivých účinků na vodní živočichy.

Značná část glyfosátu se vyrábí v Číně. Zhruba polovinu celosvětově vyráběného množství produkuje firma Monsanto, tuto výrobu ale mají i koncerny BASF, Bayer, Syngenta, Dow.

Více o chemické stránce sloučeniny na wikipedii.

Kde všude se používá?

Glyfosát je základní složkou velmi známého herbicidu Roundup (a řady dalších), který se používá:

  • při hubení plevele ve městech
  • na zarůstající okraje silnic, železniční náspy – když tráva v plochách nebo pruzích usychá, byl nejspíše použit herbicid a téměř jistě to byl glyfosát
  • na zahrádkách a kolem domů (je běžně v prodeji v maloobchodní síti)
  • na hubení rozsáhlých porostů invazních rostlin (např. křídlatky) nebo výběrovou likvidaci některých druhů (akát, bolševník)
  • v zemědělství, za účelem likvidace plevelů před osetím nebo vyklíčením semen, pro stejnoměrné dozrávání semen některých plodin (zejména řepka a slunečnice), pro plošné postřiky geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči tomuto herbicidu odolné (roundup ready kultury).

V čem může být problém?

Problémy jsou zejména tři: masové používání, používání směsí s nejistým účinkem a obtížný výzkum skutečných dopadů na životní prostředí i člověka(pozdní účinky, kumulativní efekt, synergie s jinými látkami v prostředí atd.).

Geneticky modifikované plodiny a roundup

Konkrétně s Roundupem (herbicidem na bázi glyfosátu, který vyrábí firma Monsanto) se pojí masové nasazení chemie při pěstování geneticky modifikovaných plodin. Táž firma totiž (kromě herbicidu) produkuje semena rostlin geneticky modifikovaných tak, aby byly proti tomuto herbicidu odolné („roundup ready“), jde především o soju pěstovanou zejména v Jižní Americe. Pro pole této soji se orají cenné stepní plochy a pole jsou opakovaně ošetřována Roundupem, což přežijí jen cílové geneticky modifikované rostliny. Neplatí zde tedy argument, že genetické modifikace snižují spotřebu chemie v zemědělství, protože geneticky modifikované (GM) plodiny jsou odolné vůči škůdcům. S tímto typem pěstování jsou spojeny i další komplikace: Pole často ošetřují nevyškolení pracovníci (otravy jsou běžné), zabírá se půda původních obyvatel, není zajištěna kontrola a je zde značné riziko kontaminace prostředí. Z této soji se lisuje olej (potravinářský, palivový) a výlisky (pokrutinami) se krmí dobytek. Díky nízké ceně paliv i suroviny se vyplatí dálková doprava a stovky tisíc tun pokrutin každoročně putují do Evropy i ČR. Dá se říct, že naprostá většina konvenčně chovaných hospodářských zvířat dostává krmivo s přídavkem této soji a rezidui glyfosfátu. Maso ani další živočišné produkty nejsou nijak zvlášť značeny. Tato GM soja u nás není schválena k prodeji jako potravina pro lidskou spotřebu, jen občas se dá setkat se stolními oleji, které obsahují tento GM sojový olej (lze zjistit z etikety, GM potraviny podléhají přísnému schvalování a povinnému značení). V ekologickém zemědělství je pěstování i zkrmování GM plodin zakázané.

K tomu se přidružuje další problém: Zemědělci, kteří pěstují kultury odolné k herbicidu roudup („roundup ready“) na ně musí používat výhradně roundup, ačkoliv účinnou složku obsahují i jiné přípravky. Tím si firma Monsanto pojišťuje odbyt obou svých produktů – GM osiv i herbicidu. Osiva se navíc musí kupovat každý rok nová, nelze je semenařit.

Masové používání v zemědělství

S glyfosátem se setkáte všude možně: Na pole se stříká, aby se zničil plevel (před osetím nebo před vzejitím semen). Stříkají se jím také některé plodiny těsně před dozráním – rostliny se zahubí a uschnou, ale ještě před tím všechnu energii vloží do dozrávajících semen a celé pole je tak ke sklizni připraveno najednou. Tomu se říká desikace a tento postup se používá pro některé obilniny, řepku, slunečnici, kukuřici. Glyfosátem se také stříkají okraje silnic, chodníky, řádky mezi sady a vinicemi a železniční náspy, aby zde nerostly plevele. Postřik ovšem působí jen na rostliny, ne semena, proto se několikrát za rok musí opakovat. Kromě toho se glyfosát používá na hubení nežádoucích rostlin – třeba křídlatky, akátů, bolševníků nebo jihoamerických polí s kokou.

To vše vede ke dvěma důsledkům: Lidé i celé životní prostředí je glyfosátu vystaveno prakticky neustále – než se rozloží první dávka, aplikuje se druhá, přijímáme ho v potravinách, vyskytuje se ve vzduchu (postřiky ve městech). Jaké budou dopady se můžeme zatím jen domýšlet. A kromě toho některé plevely získávají rezistenci vůči tomuto postřiku právě díky tomu, že mu jsou trvale vystaveny (intenzivní selekce odolných jedinců, kteří přežijí a o to víc se množí a šíří).

Kromě toho vzniká podezření, že glyfosát v půdě zhoršuje vstřebávání dusíku rostlinami – to ovšem vyvolává vyšší potřebu hnojení dusíkatými hnojivy (které se snadno vyplavují z půdy a končí ve vodních tocích, kde jednak přispívají ke vzniku vodního květu, jednak se dostávají i do pitné vody. Od určité koncentrace je glyfosát v půdě nebezpečný také pro žížaly. O to víc je paradoxní jeho masové nasazení v zemědělství – půda bez žížal je mrtvá.

Glyfosátové přípravky se běžně prodávají v maloobchodě, kde si je může koupit každý a používat dle svého uvážení. To rovněž vyvolává nejistotu ohledně správné aplikace, skladování a likvidace zbytků.

Nejisté účinky a zbytky v těle

Z výše uvedeného plyne, že glyfosátu jsme vystavení dnes a denně. V trávicím traktu se vstřebává cca 15 -30 % této látky, která zůstává v tkáních. Navíc herbicidní přípravky nikdy neobsahují čistý glyfosát, vždy jde o směs látek. Účinky směsí i těchto pomocných látek mohou být mnohem dramatičtější než u čistého glyfosátu. Rakovinotvorné účinky glyfosátu nebyly potvrzeny, nicméně existují důkazy, že poškozuje hormonální systém člověka a může být zodpovědný i za neplodnost. Při velké aplikaci (ničení polí s kokou) se častěji vyskytují potraty a poškození plodu.

Glyfosát od března 2015 je řazený mezi pravděpodobné karcinogeny pro člověka (skupina 2A) podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) Glyfosát může způsobovat rakovinu u laboratorních zvířat a u lidí vede ke vzniku nehodgkinových lymfomů, druhu nádorového onemocnění.

Glyfosát se vyrábí několik desetiletí, masová aplikace je ale poměrně krátkodobá záležitost, proto prakticky nelze předvídat, co všechno se o jeho účincích může zjistit – podezření je však poměrně dost, problémů, které určitě vyvolává také.

Co s tím?

Glyfosátu a dalším herbicidům je nejlepší se co nejvíce vyhýbat, nepoužívat je na zahradě, místo postřiku plevel vytrhat. V dlažbě a ve škvírách je možné plevel polít horkou vodou, párou (třeba z napařovací žehličky), případně zalít octovou nebo slanou vodou (pozor na zasolení půdy, nepoužívejte v blízkosti stromů a žádoucích rostlin).

Pokud se mu chcete zcela vyhnout v potravinách, vybírejte si potraviny, které nebyly geneticky modifikované (u nás jde jen o GM sojový olej ve směsích stolních olejů), produkty ekologického zemědělství, kde jsou tyto postřiky zakázané a z domácích chovů. V případě masa a vajec z konvenčních chovů je prakticky jisté, že zvířata byla krmena GM sojou stříkanou roundupem, ale z označení výrobku se to nedozvíte .

Související odkazy


Legislativa

Další čtení

Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2015
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP