Čím jsou dioxiny nebezpečné?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Chemické a nebezpečné látky v domácnostech a v prostředí

Úvod

Polychlorované dibenzo-para-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD/F, dioxiny) jsou chemicky velmi podobné sloučeniny patřící mezi chlorované organické látky. Jsou převážně antropogenního původu (vznikají především činností člověka). Nikdy se cíleně nevyráběly a neměly technické využití. Vznikají jako vedlejší produkty některých výrob. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších skupin polutantů.


Doporučujeme

  • Vyhýbat se výrobkům z PVC (hračky, podlahové krytiny, trubky, obaly z PVC, kabely atd. PVC se významně podílí na distribuci chlóru).
  • Nespalovat odpady v domácích topeništích (při spalování odpadů vzniká řada toxických látek - pro vznik dioxinů je třeba přítomnost chlóru - ten obsahuje především PVC, ale i sůl).
  • Předcházet vzniku směsných odpadů (spalování odpadu je považováno za významný zdroj dioxinů).
  • Nekupovat chlórem bělený papír (dnes již je bělení chlórem omezeno)
  • Omezit příjem dioxinů můžeme tím, že snížíme svoji spotřebu masa, mléka a mléčných výrobků s vysokým obsahem tuků (dioxiny se kumulují v tucích).


Podrobný popis problému

Vlastnosti

Existuje 75 isomerů dioxinů a 135 isomerů furanů, které se liší počtem a polohou navázaných atomů chlóru. Jsou to chemicky a tepelně velmi stabilní sloučeniny (rozkládají se až při teplotách nad 800 °C). Jsou nerozpustné ve vodě, málo rozpustné v tucích, nejlépe se rozpouštějí v organických rozpouštědlech. Jsou biologicky těžce rozložitelné, hromadí se v potravinových řetězcích. Ukládají se do tukových tkání, zjištěny byly v mateřském mléce. Jsou to vysoce toxické sloučeniny, které se smutně ”proslavily” při ekologických katastrofách (Seveso, Vietnam – Agent Orange II).

Dioxiny patří mezi tzv. perzistentní organické látky (POPs). Na základě Stockholmské úmluvy jsou jednotlivé státy povinny přijmout opatření, které omezí jejich vznik (jedná se o nechtěný produkt řady procesů). K naplnění Stockholmské úmluvy byl přijat [iplementační plán](poslední aktualizace je platná pro roky 2012 až 2017).

2,3,7,8 – tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD), je jednou z nejtoxičtějších látek vůbec. Uvádí se, že tento dioxin je jako jed 233krát účinnější než kurare a 66 000krát účinnější než cyankáli. IARC (Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny) řadí tento dioxin mezi prokazatelně karcinogenní látky.

Vlivy na zdraví

Působení dioxinů má za následek řadu zdravotních poruch, z nichž nejvýznamnější je ovlivnění hormonální činnosti, snížení imunity a vznik nádorů. Přijatelný denní příjem (TDI = Tolerable Daily Intake) podle Světové zdravotnické organizce (WHO) je 1 až 4 pg TEQ na kg tělesné hmotnosti a den (1 pg = 10-12 g).

Předpokládá se, že 95 – 99% denní dávky přijímáme potravou. Příjem z pitné vody je minimální. 1 až 5% přijímáme inhalací, tj. ze vzduchu. I když inhalací vstupují dioxiny do našeho těla jen minimálně, je důležité sledovat jejich koncentraci v ovzduší. Vzduch slouží dioxinům jako médium – cesta, kterou dochází ke kontaminaci potravních řetězců a ty se pak uplatňují jako hlavní cesta vstupu do organismu člověka.

Pro představu:

Příjem 1 pg na kg tělesné hmotnosti znamená, že vezmu množství přibližně velikosti kostky cukru (10 gramů), rozpustím ho v přehradě plné vody o hloubce 10 m, šířce 1 km a délce 10 km a potom této vody vypiji necelý litr.

Zdroje dioxinů

Dioxiny vznikají při spalovacích procesech (spalování fosilních paliv, odpadů), výrobě chlorovaných organických látek (chlorovaných fenolů, pesticidů nabázi kyseliny chlorfenoxyoctové, polychlorovaných bifenylů), při metalurgických procesech (výroba železa a oceli, mědi, niklu, hořčíku). Zdroji těchto látek je i automobilová doprava, požáry. Dioxiny najdeme i v kalech z čistíren odpadních vod. Do půdy mohou vstupovat spolu s aplikovanými pesticidy (jako jejich příměsi).

Emisní limity

Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování ovzduší a jejím zjišťování uvádí přehled obecných a specifických limitů pro jednotlivé typy provozů. V příloze č. 4 je stanoven emisní limit pro spalování odpadů pro PCDD/F ve výši 0,1 ng TEQ/m3 (1 ng = 10-9 g).

Imisní limity

Imisní limit pro dioxiny není v ČR stanoven. Doporučená hodnota pro venkovní ovzduší je 20 fg TEQ TCDD/m3 (1 fg = 10-15g).


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Milan Havel, 2014
Kontakt milan.havel@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika