Žije u nás vlk, medvěd, rys? Kde a kolik? Jak je můžeme najít?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Zvířata, divoká zvířata, ochrana zvířat

Úvod

Od 17. století do poloviny 20. století došlo k výraznému úbytku populace šelem v celé Evropě. Postupný návrat velkých šelem do České republiky započal v průběhu II. světové války a trvá dodnes. Všechny tři druhy našich velkých šelem jsou velice plachá zvířata a člověku se snaží raději vyhnout. Mnohem častěji než přímo s živými šelmami se v přírodě můžete setkat s jejich stopami a jinými pobytovými znaky.


Doporučujeme

  • Podpořte ochranu velkých šelem.
  • Zúčastněte se aktivního monitoringu výskytu velkých šelem.
  • Vyvracejte pověry, šiřte informace.


Podrobný popis problému

Na konci 19. století docházelo k ojedinělým zástřelům vlka v oblasti Šumavy, nejdéle se patrně udržel v oblasti Beskyd. Přestože byl v minulosti v českých zemích vlk obecný vyhuben, vrátil se do Beskyd přirozeně ze slovenských Karpat, ovšem vinou pytláctví i legálního lovu na Slovensku se dnes vlci v Beskydech vyskytují pouze občasně. Ojediněle se vlci objevili také v Rychlebských horách, Jeseníkách, Krkonoších, na Šluknovsku nebo na Šumavě. V březnu 2014 se v oblasti Dokeska podařilo fotopasti nainstalované Správou CHKO Kokořínsko – Máchův kraj v blízkosti rybníka Břehyně zachytit vlka. Koncem července a v srpnu bylo zachyceno vlče či vlčata a také jejich rodiče. Tím se podařilo po více než 100 letech potvrdit rozmnožování vlků v Čechách.

Podobná situace nastala u rysa ostrovida, který byl rovněž v českých zemích v minulých stoletích vyhuben, avšak do Beskyd se přirozeně vrátil ze slovenských Karpat. Dnes v Beskydech a sousedících pohořích žije zhruba 10–15 rysů. Okolo 80 rysů osidluje jihozápadní Čechy (především Šumavu a Pošumaví). Návratu rysů na Šumavu pomohli lidé: před třiceti lety tu bylo vypuštěno několik rysů ze Slovenska. Sporadicky se rys vyskytuje také v Jeseníkách, v Bílých Karpatech a na Českomoravské vrchovině. Na jaře 2011 zachytila fotopast rysa i v Českém Švýcarsku, o dva roky později na Broumovsku. V posledních dvou letech byl rys pravidelně zaznamenáván v Krkonoších.

Medvěd hnědý byl na většině našeho území vyhuben na přelomu 17. a 18. století. V Čechách se medvědi nejdéle vyskytovali na Šumavě. Jako poslední šumavský medvěd bývá uváděn zástřel medvědice v okolí osady Jelení vrchy (dnes Jelení), ke kterému došlo 4. 11. 1856. Na Moravě, kam měli možnost přicházet ze Slovenska, se medvědi udrželi déle. Poslední tam padl až koncem 19. století, konkrétně roku 1887 na Travném u Morávky. Do Beskyd se medvědi vrátili, teprve když v 70. letech 20. století expandovala slovenská populace, ojedinělé potulky však byly nepravidelně zaznamenány již dříve. Nyní se v Beskydech nepravidelně vyskytuje jeden až několik málo jedinců.

Jak je můžeme najít?

Nejčastěji se v přírodě můžete setkat s jejich stopami, jinými pobytovými znaky (jako je trus, rozdrásaná kůra stromů, zbytky kořisti) a hlasovými projevy. Protože velké šelmy mají rozlehlá teritoria a pohybují se na desítkách až stovkách kilometrů čtverečních, je terénní sledování jejich pobytových znaků jednou z mála možností jak získat nějaké poznatky o jejich výskytu a životě. Přímé pozorování velkých šelem je vzácné a náhodné.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Bc. Lukáš Weber, 2014
Kontakt info@selmy.cz : info@selmy.cz
Webové stránky ekoporadny Hnutí DUHA Olomouc