Co dělat v případě, že vám strakapoudi ničí zateplenou fasádu?: Porovnání verzí

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 2: Řádka 2:
 
==Úvod==
 
==Úvod==
  
{{Úvodní rámeček|Příčin problému může existovat několik (hledání potravy, místa k hnízdění apod.), ve většině případu jde pravděpodobně o jejich kombinaci. Na některých místech se osvědčilo plašení, nicméně ptáci si na ně zpravidla brzy zvyknou. Spolehlivé a trvalé řešení problému je obtížné, nejúčinnější je použití odolnějších materiálů ve stavebnictví. V souladu s platnou legislativou není v žádném případě možné ptáky usmrcovat nebo zasahovat do jejich hnízdění.}}
+
{{Úvodní rámeček|Příčinou problému je hledání potravy nebo místa k hnízdění strakapoudů velkých (vzácněji dalších druhů šplhavců). Plašení je v dlouhodobém horizontu neúčinné – ptáci si na něj brzy zvyknou. Spolehlivé a trvalé řešení problému je obtížné, nejúčinnější je použití pro ptáky méně atraktivních nebo odolnějších stavebních materiálů. V souladu s platnou legislativou není v žádném případě možné ptáky usmrcovat nebo zasahovat do jejich hnízdění.}}
  
  
 
==Doporučujeme==
 
==Doporučujeme==
  
* Pokuste se ptáky vyplašit, odpudit, znemožnit jim přístup.
+
* Opatření plánovat již při plánování stavby – používat minerální vatu nebo odolnější materiály na kritická místa v rozích budov.
* Důvody pro ničení fasády mohou být velmi rozdílné, proto je nutné správně identifikovat motivaci ptáků a nabídnout jim případně náhradní prostor.
+
* V krátkodobém horizontu se pokuste ptáky plašit nebo jim znemožnit přístup.
* Nikdy ptáky nezabíjejte. Jednak je to nelegální, jednak uvolněný prostor obsadí další.
+
* Nikdy ptáky nezabíjejte ani neodchytávejte. Není to legální a uvolněný prostor obsadí další, kteří mohou hloubit nové otvory.
  
  
 
==Podrobný popis problému==
 
==Podrobný popis problému==
  
Poškozování lidských staveb šplhavci – v Evropě zpravidla strakapoudem velkým (''Dendrocopos major'') – je problém rozšířený prakticky všude, kde se tito ptáci ve volné přírodě vyskytují. Řešení problému je však velmi obtížné – i proto, že chování a reakce jednotlivých ptáků se liší stejně jako u lidí. Byla vyzkoušena celá řada opatření část z nich se v některých případech osvědčila, jinde se naopak stejná opatření dříve či později míjela účinkem.
+
Poškozování lidských staveb šplhavci – v Evropě zpravidla strakapoudem velkým (Dendrocopos major) – je problém rozšířený prakticky všude, kde se tito ptáci ve volné přírodě vyskytují. Řešení není vždy jednoduché – i proto, že chování a reakce jednotlivých ptáků se liší stejně jako u lidí.  
 +
Ptáci v budovách hledají přirozenou potravu (různá vývojová stádia hmyzu) zpravidla poklepem poklep na desku chránící zateplovací polystyrénovou vrstvu jim signalizuje skrytou dutinu s možnou potravou, přestože tam žádná není. Potravních otvorů je vždy více nad sebou, bývají malé a mělké (roh budovy vypadá jako rozstřílený). V jarním období si ptáci v budovách hloubí hnízdní dutinu. Ne vždy ale otvory (ve srovnání s potravními větší) dokončí a vyvedou mláďata. Všechny otvory bývají zpravidla umístěny podél rohů budovy, kde se ptáci při šplhání a tesání snáze opřou, jen málokdy na volné ploše. Vytvořené hnízdní dutiny bývají využívány pouze jednou a po opuštění je často obsazují další živočichové, kteří si sami dutinu hloubit neumí – např. rorýsi, sýkory, rehci, vrabci nebo netopýři. V souvislosti s hnízděním si strakapoudi rychlým bubnováním na dobře rezonující části budov také akusticky značí své hnízdní teritorium. Tato činnost však zpravidla nemívá tak destrukční účinek jako dlabání hnízdní dutiny nebo aktivní vyhledávání (domnělé) potravy.
  
Tento jev může mít několik různých příčin (často působících společně). Ptáci v budovách hledají přirozenou potravu (různá vývojová stádia hmyzu) – týká se zejména dřevěných konstrukcí. Strakapoudi zpravidla zjišťují přítomnost potravy ve dřevě stromů poklepem – je možné, že také poklep na desku chránící zateplovací polystyrénovou vrstvu jim signalizuje skrytou dutinu s možnou potravou, přestože tam žádná není. Některé ptáky může z různých příčin lákat také samotná zateplovací hmota. Často si v jarním období strakapoudi v budovách hloubí hnízdní dutinu, ve které vyvádějí mláďata. Vytvořené dutiny zpravidla i po opuštění strakapoudy využívají další živočichové, kteří si sami dutinu hloubit neumí – např. rorýsi, sýkory, rehci, vrabci nebo netopýři. V souvislosti s hnízděním si ptáci rychlým bubnováním na dobře rezonující části budov také akusticky značí své hnízdní teritorium. Tato činnost však zpravidla nemívá tak destrukční účinek jako dlabání hnízdní dutiny nebo aktivní vyhledávání (domnělé) potravy.
+
===Co s nezvanými hosty dělat?===
  
Jediným pravděpodobně účinným řešením je změna technologie zateplování budov. Zdá se, že účinné by mohlo být, kdyby pod povrchovou úpravou (vrstvou) omítky bylo na polystyrénu husté a hlavně pevné síto či síťovina, která ptáky odradí od další činnosti. Někdy uváděné použití hladkých plastových desek sice může zabránit ptákům uchycení na stěně, stejně tak ovšem může bránit jiřičkám při uchycení hnízd i na dlouholetých hnízdištích.
+
Nejúčinnějším řešením je prevence – především technologie použitá k zateplování budov. U budov zateplených minerální vatou místo polystyrenu problém neexistuje. Takto zateplené stěny totiž nezní dutě a do materiálu se nedá tesat. Použití (zpravidla z protipožárních důvodů) bývá ovšem současně nákladnější. Alternativně lze kritická (a poškozená) místa, nejčastěji v blízkosti stromů nebo 50 cm na obě strany rohu budov, oplechovat (hladký materiál v podstřeší ovšem může bránit uchycení hnízd jiřiček) nebo zateplit podle tzv. protivandalské normy, která se běžně používá do výšky 2 m proti okopu. Technologie spočívá v použití tzv. pancéřové perlinky nebo drátěného rabicového pletiva (tzv. rabicky) a dvojité venkovní stěrky. Míra poškození pak bývá výrazně nižší a samotné zateplení nemusí být poškozeno vůbec.
  
 +
Jakmile je zateplení hotové, jsou možnosti řešení jen velmi omezené. Plašení lze doporučit pouze jako přechodné řešení – např. v jarním období, kdy bývá problém nejčastější, lze instalovat závěsné (ve větru pohyblivé) siluety jestřába se zvýrazněnýma žlutýma očima a vlnkováním břicha. Pro umístění je vhodný strom nebo jiné spíše skrytější místo – v přírodě je nebezpečí v podobě predátora také skryté. Umístění siluety je třeba v několikadenních intervalech obměňovat (např. zavěsit na jinou větev).
  
=== Co se strakapoudy dělat? ===
+
Problém lze v některých případech řešit také překrytím popínavými rostlinami (např. plamének) nebo naopak zkrácením větví stromu sahajících k budově. Hledají-li ptáci potravu (týká se zejména otvorů vzniklých na podzim a v zimě, kdy je potrava hůře dostupná), lze jim nabídnout přístupnější zdroj – např. lůj, kvalitní ztužený pokrmový tuk (ne margaríny!).
  
* Pokuste se ptáky zaplašit – univerzální metoda zaplašení bohužel neexistuje – co funguje někde, nemusí fungovat jinde, protože každý pták reaguje trochu jinak. Ptáci mohou dříve či později na každého strašáka (včetně hlasitého akustického plašení) zvyknout, proto je nutné vyzkoušet a podle reakce měnit. Strašák by měl být pohyblivý, popř. i vydávat zvuky např. volně zavěšené PET lahve (aby do sebe ve větru narážely), CD, proužky staniolu nebo igelitu šustící ve větru, plechovky, sklenice na tyči dnem vzhůru, závěsné dekorativní předměty vydávající ve větru zvuky, příp. závěsné siluety dravců se zvýrazněnýma žlutýma očima. Pro umístění strašáka vydávajícího zvuky je vhodnější spíše skrytější místo (v přírodě je nebezpečí v podobě predátora také skryté). Řešení však určitě neodkládejte – strakapoudi po obsazení teritoria území opouštějí jen neradi, a pokud zahnízdí, území snadno neopustí
+
Důležitý je dostatek stromů, v kterých si ptáci mohou dutinu vyhloubit – snažte se je tedy v okolí svého domu zachovat. Alternativně je možné zkusit na vyšších budovách podpořit hnízdění poštolek, např. vyvěšením vhodné budky přítomnost dravců v sousedství strakapoudům nebude příjemná a mohou tak v budoucnu hnízdit jinde.
  
*Pokud je problémem ohrožena menší plocha, zkuste ptákům mechanicky zabránit v přístupu k ní (mřížka, síť, odolnější materiál). To je přirozeně možné jen v ojedinělých případech (např. dutina v trámu). Problém lze řešit také překrytím popínavými rostlinami (např. plamének).
+
Pokud si ptáci ve stěně domu vybudovali hnízdní dutinu (obsazení dutiny spolehlivě poznáte - mláďata hlasitě žadoní ), je třeba s opravou poškození počkat, až ptáci svá mláďata vyvedou – nejlépe do září a října, kdy je ještě možné odhalit a bezpečně vystěhovat i netopýry. Každé opravě by proto měla předcházet prohlídka dutiny nejlépe endoskopickou kamerou.
 
+
* Hledají-li ptáci potravu (týká se zejména otvorů vzniklých na podzim a v zimě, kdy je potrava hůře dostupná), lze jim nabídnout přístupnější zdroj – např. lůj, kvalitní ztužený pokrmový tuk (ne margaríny!).
+
 
+
* Hledají-li místo k hnízdění, nabídněte jim vhodnou budku (strakapoudi si však s oblibou vytesávají svoji dutinu a jen zcela výjimečně se nechají nalákat do budky) – ideální je ovšem dostatek stromů, v kterých si ptáci mohou dutinu vyhloubit – snažte se je tedy v blízkosti svého domu zachovat
+
 
+
* Je-li příčinou poškození akustické značení teritoria v jarním období (rychlé tzv. bubnování), lze nabídnout ptákům náhradní rezonanční objekt, např. železnou tyč, plastovou trubku, kus dutého dřeva, plechu apod. Ptáci musí mít k předmětům dobrý přístup, možnost na ně usednout a rychlým poklepem vydávat zvuk slyšitelný na větší vzdálenost. Pozor, větší dutina vyhloubená v budově (hledání potravy, hnízdění), není důsledkem akustického značení teritoria (samotné hloubení dutiny nebývá příliš hlasité) – v takovém případě tedy náhradní objekt nepomůže.
+
 
+
*Alternativně je možné zkusit na vyšších budovách podpořit hnízdění poštolek, např. vyvěšením vhodné budky – přítomnost dravců v sousedství strakapoudům nebude příjemná a mohou tak v budoucnu hnízdit jinde.
+
 
+
*V krajním případě může ptáka po skončení hnízdění (podzim, zima) zkusit odchytit oprávněná osoba (zpravidla kroužkovatel) a přemístit jej do jiného vhodného území dál od lidí. S tímto postupem však nejsou dobré zkušenosti – pokud se nevrátí odchycení ptáci, uvolněné teritorium mohou obsadit jiní strakapoudi. Podobný účinek by měla i (bez povolení nezákonná) likvidace ptáků.
+
 
+
*Pokud si ptáci ve stěně domu vybudovali hnízdní dutinu (mláďata hlasitě žadoní), je třeba s opravou poškození počkat, až ptáci svá mláďata vyvedou – vždy nejlépe mimo období od dubna do července.
+
 
+
*Objekty je možné proti tomuto poškození strakapoudy pojistit u některé z pojišťoven.
+
  
 +
Výjimečně škody hradí některé z pojišťoven.
  
 
==Související odkazy==
 
==Související odkazy==
Řádka 58: Řádka 47:
 
* [http://www.veronica.cz/?id=23&i=65 Článek z poradny Ekologického institutu Veronica]
 
* [http://www.veronica.cz/?id=23&i=65 Článek z poradny Ekologického institutu Veronica]
 
* [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=612 Obsáhlejší článek o problematice z webu priroda.cz]
 
* [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=612 Obsáhlejší článek o problematice z webu priroda.cz]
 +
* Tošenovský E. 2017: Strakapoudí vandalové. Ptačí svět 2/2017: 10–12.
  
  
Řádka 64: Řádka 54:
 
|-
 
|-
 
|''Autor a rok revize''
 
|''Autor a rok revize''
|RNDr. Jaroslav Koleček, Ph.D., 2014
+
|RNDr. Jaroslav Koleček, Ph.D., 2017
 
|-
 
|-
 
|''Kontakt''
 
|''Kontakt''

Verze z 15. 8. 2017, 14:48

← zpět na Zvířata, divoká zvířata, ochrana zvířat

Úvod

Příčinou problému je hledání potravy nebo místa k hnízdění strakapoudů velkých (vzácněji dalších druhů šplhavců). Plašení je v dlouhodobém horizontu neúčinné – ptáci si na něj brzy zvyknou. Spolehlivé a trvalé řešení problému je obtížné, nejúčinnější je použití pro ptáky méně atraktivních nebo odolnějších stavebních materiálů. V souladu s platnou legislativou není v žádném případě možné ptáky usmrcovat nebo zasahovat do jejich hnízdění.


Doporučujeme

  • Opatření plánovat již při plánování stavby – používat minerální vatu nebo odolnější materiály na kritická místa v rozích budov.
  • V krátkodobém horizontu se pokuste ptáky plašit nebo jim znemožnit přístup.
  • Nikdy ptáky nezabíjejte ani neodchytávejte. Není to legální a uvolněný prostor obsadí další, kteří mohou hloubit nové otvory.


Podrobný popis problému

Poškozování lidských staveb šplhavci – v Evropě zpravidla strakapoudem velkým (Dendrocopos major) – je problém rozšířený prakticky všude, kde se tito ptáci ve volné přírodě vyskytují. Řešení není vždy jednoduché – i proto, že chování a reakce jednotlivých ptáků se liší stejně jako u lidí. Ptáci v budovách hledají přirozenou potravu (různá vývojová stádia hmyzu) zpravidla poklepem – poklep na desku chránící zateplovací polystyrénovou vrstvu jim signalizuje skrytou dutinu s možnou potravou, přestože tam žádná není. Potravních otvorů je vždy více nad sebou, bývají malé a mělké (roh budovy vypadá jako rozstřílený). V jarním období si ptáci v budovách hloubí hnízdní dutinu. Ne vždy ale otvory (ve srovnání s potravními větší) dokončí a vyvedou mláďata. Všechny otvory bývají zpravidla umístěny podél rohů budovy, kde se ptáci při šplhání a tesání snáze opřou, jen málokdy na volné ploše. Vytvořené hnízdní dutiny bývají využívány pouze jednou a po opuštění je často obsazují další živočichové, kteří si sami dutinu hloubit neumí – např. rorýsi, sýkory, rehci, vrabci nebo netopýři. V souvislosti s hnízděním si strakapoudi rychlým bubnováním na dobře rezonující části budov také akusticky značí své hnízdní teritorium. Tato činnost však zpravidla nemívá tak destrukční účinek jako dlabání hnízdní dutiny nebo aktivní vyhledávání (domnělé) potravy.

Co s nezvanými hosty dělat?

Nejúčinnějším řešením je prevence – především technologie použitá k zateplování budov. U budov zateplených minerální vatou místo polystyrenu problém neexistuje. Takto zateplené stěny totiž nezní dutě a do materiálu se nedá tesat. Použití (zpravidla z protipožárních důvodů) bývá ovšem současně nákladnější. Alternativně lze kritická (a poškozená) místa, nejčastěji v blízkosti stromů nebo 50 cm na obě strany rohu budov, oplechovat (hladký materiál v podstřeší ovšem může bránit uchycení hnízd jiřiček) nebo zateplit podle tzv. protivandalské normy, která se běžně používá do výšky 2 m proti okopu. Technologie spočívá v použití tzv. pancéřové perlinky nebo drátěného rabicového pletiva (tzv. rabicky) a dvojité venkovní stěrky. Míra poškození pak bývá výrazně nižší a samotné zateplení nemusí být poškozeno vůbec.

Jakmile je zateplení hotové, jsou možnosti řešení jen velmi omezené. Plašení lze doporučit pouze jako přechodné řešení – např. v jarním období, kdy bývá problém nejčastější, lze instalovat závěsné (ve větru pohyblivé) siluety jestřába se zvýrazněnýma žlutýma očima a vlnkováním břicha. Pro umístění je vhodný strom nebo jiné spíše skrytější místo – v přírodě je nebezpečí v podobě predátora také skryté. Umístění siluety je třeba v několikadenních intervalech obměňovat (např. zavěsit na jinou větev).

Problém lze v některých případech řešit také překrytím popínavými rostlinami (např. plamének) nebo naopak zkrácením větví stromu sahajících k budově. Hledají-li ptáci potravu (týká se zejména otvorů vzniklých na podzim a v zimě, kdy je potrava hůře dostupná), lze jim nabídnout přístupnější zdroj – např. lůj, kvalitní ztužený pokrmový tuk (ne margaríny!).

Důležitý je dostatek stromů, v kterých si ptáci mohou dutinu vyhloubit – snažte se je tedy v okolí svého domu zachovat. Alternativně je možné zkusit na vyšších budovách podpořit hnízdění poštolek, např. vyvěšením vhodné budky – přítomnost dravců v sousedství strakapoudům nebude příjemná a mohou tak v budoucnu hnízdit jinde.

Pokud si ptáci ve stěně domu vybudovali hnízdní dutinu (obsazení dutiny spolehlivě poznáte - mláďata hlasitě žadoní ), je třeba s opravou poškození počkat, až ptáci svá mláďata vyvedou – nejlépe do září a října, kdy je ještě možné odhalit a bezpečně vystěhovat i netopýry. Každé opravě by proto měla předcházet prohlídka dutiny nejlépe endoskopickou kamerou.

Výjimečně škody hradí některé z pojišťoven.

Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize RNDr. Jaroslav Koleček, Ph.D., 2017
Kontakt j.kolecek@gmail.com
Webové stránky ekoporadny Moravský ornitologický spolek