Co dělat v případě, že vám strakapoudi ničí zateplenou fasádu?: Porovnání verzí

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 30: Řádka 30:
  
 
Výjimečně škody hradí některé z pojišťoven.
 
Výjimečně škody hradí některé z pojišťoven.
 +
  
 
==Související odkazy==
 
==Související odkazy==

Verze z 15. 8. 2017, 14:49

← zpět na Zvířata, divoká zvířata, ochrana zvířat

Úvod

Příčinou problému je hledání potravy nebo místa k hnízdění strakapoudů velkých (vzácněji dalších druhů šplhavců). Plašení je v dlouhodobém horizontu neúčinné – ptáci si na něj brzy zvyknou. Spolehlivé a trvalé řešení problému je obtížné, nejúčinnější je použití pro ptáky méně atraktivních nebo odolnějších stavebních materiálů. V souladu s platnou legislativou není v žádném případě možné ptáky usmrcovat nebo zasahovat do jejich hnízdění.


Doporučujeme

  • Opatření plánovat již při plánování stavby – používat minerální vatu nebo odolnější materiály na kritická místa v rozích budov.
  • V krátkodobém horizontu se pokuste ptáky plašit nebo jim znemožnit přístup.
  • Nikdy ptáky nezabíjejte ani neodchytávejte. Není to legální a uvolněný prostor obsadí další, kteří mohou hloubit nové otvory.


Podrobný popis problému

Poškozování lidských staveb šplhavci – v Evropě zpravidla strakapoudem velkým (Dendrocopos major) – je problém rozšířený prakticky všude, kde se tito ptáci ve volné přírodě vyskytují. Řešení není vždy jednoduché – i proto, že chování a reakce jednotlivých ptáků se liší stejně jako u lidí. Ptáci v budovách hledají přirozenou potravu (různá vývojová stádia hmyzu) zpravidla poklepem – poklep na desku chránící zateplovací polystyrénovou vrstvu jim signalizuje skrytou dutinu s možnou potravou, přestože tam žádná není. Potravních otvorů je vždy více nad sebou, bývají malé a mělké (roh budovy vypadá jako rozstřílený). V jarním období si ptáci v budovách hloubí hnízdní dutinu. Ne vždy ale otvory (ve srovnání s potravními větší) dokončí a vyvedou mláďata. Všechny otvory bývají zpravidla umístěny podél rohů budovy, kde se ptáci při šplhání a tesání snáze opřou, jen málokdy na volné ploše. Vytvořené hnízdní dutiny bývají využívány pouze jednou a po opuštění je často obsazují další živočichové, kteří si sami dutinu hloubit neumí – např. rorýsi, sýkory, rehci, vrabci nebo netopýři. V souvislosti s hnízděním si strakapoudi rychlým bubnováním na dobře rezonující části budov také akusticky značí své hnízdní teritorium. Tato činnost však zpravidla nemívá tak destrukční účinek jako dlabání hnízdní dutiny nebo aktivní vyhledávání (domnělé) potravy.

Co s nezvanými hosty dělat?

Nejúčinnějším řešením je prevence – především technologie použitá k zateplování budov. U budov zateplených minerální vatou místo polystyrenu problém neexistuje. Takto zateplené stěny totiž nezní dutě a do materiálu se nedá tesat. Použití (zpravidla z protipožárních důvodů) bývá ovšem současně nákladnější. Alternativně lze kritická (a poškozená) místa, nejčastěji v blízkosti stromů nebo 50 cm na obě strany rohu budov, oplechovat (hladký materiál v podstřeší ovšem může bránit uchycení hnízd jiřiček) nebo zateplit podle tzv. protivandalské normy, která se běžně používá do výšky 2 m proti okopu. Technologie spočívá v použití tzv. pancéřové perlinky nebo drátěného rabicového pletiva (tzv. rabicky) a dvojité venkovní stěrky. Míra poškození pak bývá výrazně nižší a samotné zateplení nemusí být poškozeno vůbec.

Jakmile je zateplení hotové, jsou možnosti řešení jen velmi omezené. Plašení lze doporučit pouze jako přechodné řešení – např. v jarním období, kdy bývá problém nejčastější, lze instalovat závěsné (ve větru pohyblivé) siluety jestřába se zvýrazněnýma žlutýma očima a vlnkováním břicha. Pro umístění je vhodný strom nebo jiné spíše skrytější místo – v přírodě je nebezpečí v podobě predátora také skryté. Umístění siluety je třeba v několikadenních intervalech obměňovat (např. zavěsit na jinou větev).

Problém lze v některých případech řešit také překrytím popínavými rostlinami (např. plamének) nebo naopak zkrácením větví stromu sahajících k budově. Hledají-li ptáci potravu (týká se zejména otvorů vzniklých na podzim a v zimě, kdy je potrava hůře dostupná), lze jim nabídnout přístupnější zdroj – např. lůj, kvalitní ztužený pokrmový tuk (ne margaríny!).

Důležitý je dostatek stromů, v kterých si ptáci mohou dutinu vyhloubit – snažte se je tedy v okolí svého domu zachovat. Alternativně je možné zkusit na vyšších budovách podpořit hnízdění poštolek, např. vyvěšením vhodné budky – přítomnost dravců v sousedství strakapoudům nebude příjemná a mohou tak v budoucnu hnízdit jinde.

Pokud si ptáci ve stěně domu vybudovali hnízdní dutinu (obsazení dutiny spolehlivě poznáte - mláďata hlasitě žadoní ), je třeba s opravou poškození počkat, až ptáci svá mláďata vyvedou – nejlépe do září a října, kdy je ještě možné odhalit a bezpečně vystěhovat i netopýry. Každé opravě by proto měla předcházet prohlídka dutiny nejlépe endoskopickou kamerou.

Výjimečně škody hradí některé z pojišťoven.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize RNDr. Jaroslav Koleček, Ph.D., 2017
Kontakt j.kolecek@gmail.com
Webové stránky ekoporadny Moravský ornitologický spolek