Co je a jak funguje carsharing?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Doprava, cyklostezky, turistika

Úvod

Carsharing (v českém překladu sdílení aut) je sdílení automobilů více lidmi, kterým by se kvůli malé frekvenci využívání nevyplatilo vlastnit a provozovat automobil sami. Může být provozován formou oficiálního či neoficiálního sdružování lidí, kteří jsou spoluvlastníky automobilů, nebo formou veřejných půjčoven automobilů. Pro uživatele může znamenat oproti provozování vlastního vozidla snížení investičních a provozních výdajů a starostí. Díky carsharingu dochází k redukci negativních dopadů osobní automobilové dopravy na životní prostředí. Tato ve světě rozšířená forma užívání automobilu je v České republice stále dostupnější, ale zejména ve větších městech.


Doporučujeme

  • Na základě výhod a nevýhod zvažte carsharing jako alternativu k osobnímu vlastnictví automobilu.
  • Pokud ročně najedete méně než 12 000 km, měli byste o carsharingu vážně uvažovat.
  • Zjistěte si, zda ve městě kde bydlíte, jsou poskytovány služby některé z carsharingových firem.
  • Organizujte se s kolegy, sousedy či přáteli a sdílejte automobil společně.


Podrobný popis problému

Carsharing (v českém překladu sdílení aut) je sdílení automobilů více lidmi, kterým by se kvůli malé frekvenci využívání nevyplatilo vlastnit a provozovat automobil sami. Může být provozován formou oficiálního nebo neoficiálního sdružování lidí, kteří jsou spoluvlastníky automobilů, nebo formou veřejných půjčoven automobilů. Neoficiální úroveň carsharingu je v podstatě celkem běžná sousedská výpomoc, která může být nastavena různě podle konkrétní domluvy podílníků. Pokud si lidé dostatečně vzájemně věří, nemusí být takové sdílení automobilu nutně ošetřené smluvně. Na formální stránku spoluvlastnictví pomýšlí občanský zákoník (§ 1115-1239 zákona č. 89/2012 Sb.), kterým může takové sdílení vozů nabýt pevnějšího základu. Na oficiální úrovni může být carsharing provozován formou neziskové organizace nebo komerčním způsobem. Jako nezisková organizace může posloužit forma sociálního družstva (§ 758–773 zákona č. 90/2012 Sb.) nebo spolku (§ 214–302 zákona 89/2012 Sb.). Mnohem známější je asi forma komerčního carsharingu, kdy obchodní společnost nabízí za poplatek půjčování vozidel.

Carsharing slučuje některé výhody individuální dopravy s některými výhodami veřejné dopravy. Oproti běžnému vlastnictví osobního automobilu má carsharing výhody v rovině environmentální i osobní. V osobní rovině si jedinec ponechává výhody užívání osobního automobilu, aniž by musel nést náklady a odpovědnost, které z vlastnictví automobilu vyplývají. Konkrétně carsharing svým členům umožňuje přístup k vozovému parku sdílených automobilů a dalších typů motorových vozidel za poplatek při každém použití. To snižuje vysoké fixní náklady, jako jsou platby za povinné ručení či havarijní pojištění, a také většinu dalších nákladů spojených s opravami. Vozidla jsou dostupná členům podle potřeby na libovolně dlouhou dobu (od jedné hodiny až po několik týdnů) a na mnoha místech (obvykle na více lokalitách ve městě v závislosti na rozšířenosti konkrétního systému). Lidé či firmy se tak místo koupě automobilu podílejí na provozu vozového parku poplatky, které závisejí na ujetých kilometrech a době, po kterou bylo vozidlo rezervováno.


Environmentální dopady

V environmentální rovině pomáhá carsharing snižovat počet a délku cest osobních vozidel, protože členové carsharingu využívají jiných forem dopravy (pěší, veřejná) mnohem častěji než majitelé automobilů. S tím souvisí snížení negativních dopadů automobilismu, jako jsou znečištění ovzduší, nadměrný hluk, dopravní zácpy, čerpání neobnovitelných zdrojů a přispívání ke klimatickým změnám emisemi oxidu uhličitého. Přitom vyrobená vozidla jsou využita mnohem efektivněji, než pokud by členové vlastnili každý své auto. Dalším významným přínosem pro obyvatele měst je zisk prostoru pro jiné využití, protože není potřeba tak velký zábor prostoru pro parkování a vozovku. Další výhodou může být zapojení výrobců motorových vozidel do vývoje vozidel s nízkou spotřebou paliva.

Samozřejmě může carsharing mít pro některé uživatele motorových vozidel také své nevýhody, které ovšem závisejí na konkrétních poskytovaných službách. Mezi tyto nevýhody patří nutnost dopředu plánovat jízdu a použití určitého typu vozidla, delší docházková doba k samotnému vozu, riziko obsazenosti všech vozidel.


Z historie

V celé řadě západních zemí se stal carsharing velmi oblíbeným způsobem využívání automobilové dopravy. Původní dobrovolnické carsharingové organizace se po rapidním růstu staly velmi úspěšnými projekty. První komerčně úspěšné carsharingové organizace začaly působit ve Švýcarsku a v Německu v 80. letech 20. století. Dvě carsharingové organizace ve Švýcarsku dosáhly 50% růstu ročně a vystřídaly několik typů organizační struktury, kvality služeb a technologií. V roce 1997 se spojily v obchodní společnost Mobility Car Sharing Switzerland, s členstvím více než 11 000 lidí a vozovým parkem asi 600 vozidel. V Německu byl založen StattAuto v roce 1988 v tehdejším Západním Berlíně. V roce 1998 se spojily dvě společnosti, berlínské StattAuto Car Sharing GmbH a hamburské StattAuto Car Sharing Aktiengesellschaft, které následně působily v pěti městech. Na začátku 90. let se ve stopách úspěchů Švýcarska a Německa vydalo v menším měřítku také Rakousko a Nizozemí a carsharing se mezitím rozšířil v Itálii, Belgii, Velké Británii, Skandinávii a Španělsku. V rámci Evropy dnes funguje koordinační projekt Momo-Car-Sharing, který je součástí evropského programu zvyšování energetické účinnosti. Jednou z největších světových carsharingových společností se stal Zipcar, který měl v roce 2014 celkem 767 000 členů a 11 000 vozů. Další velkou světovou organizací je Car2Go s více než 900 000 členy a 12 000 automobily. Carsharing se rozšířil také do rozvojového světa (Čína, Mexiko, Brazílie, Turecko a Indie), protože k úspěchu carsharingu často slouží právě populační hustota, která je v metropolích těchto zemí velmi vysoká.


Carsharingové služby v České republice

Kromě celkem běžného sdílení automobilů v rámci rodiny není v České republice carsharing příliš rozšířenou formou užívání automobilů. V bývalém Československu byla známá pražská půjčovna automobilů Pragocar. V současnosti existuje v České republice pouze několik služeb, které carsharing nabízejí. Jsou ovšem dostupné pouze ve velkých městech. Následuje jejich přehled s kontakty a místem působení.


Autonapůl Autonapůl je první oficiální česká carsharingová organizace, která vznikla v roce 2003 v Brně jako nápad několika rodin, které založily občanské sdružení. Sdružení se v roce 2010 změnilo na družstvo a dále se rozšiřovalo do dalších měst. Funguje v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Pardubicích, Ostravě, Plzni, Liberci a průběžně se rozšiřuje.

CAR4WAY Od roku 2013 působí v Praze komerční carsharingová služba CAR4WAY, která nabízí celkem 11 vozů rozmístěných na různých místech v Praze.


AJO.cz AJO.cz je komerční carsharingová služba, která působí od února 2014 v Brně, kde poskytuje auta s pohonem na LPG.


EMUJ Na podzim 2014 odstartovala v Brně akciová společnost EMUJ s prvním carsharingem elektromobilů v České republice. EMUJ provozuje zatím celkem tři vozy Peugeot iOn, které jsou rozmístěny po Brně.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Václav Mach, 2014
Kontakt step@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP