Co je biodynamické zemědělství?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Zemědělství, zahrádkářství

Úvod

Biodynamické zemědělství založil Rudolf Steiner, zakladatel antroposofie (z theosofie odvozená nauka, nabízející mystický vhled do podstaty člověka, přírody a nadsmyslově duchovních světů)), vytvořil na základě svého poznání skrytých zákonitostí přírody a lidské společnosti koncepci nového zemědělství. Cílem biodynamického zemědělství je působit léčivě na nemocný organismus Země a produkovat potraviny zdravé pro člověka jako celistvou bytost, pro jeho tělo, duši i ducha.


Doporučujeme

  • Biodynamické zemědělství je ještě přísnější než ekologické, pokud ho vyzkoušíte na své zahrádce, určitě si neublížíte.
  • Většinu informací najdete v knize od Rudolfa Steinera - Zemědělský kurs.


Podrobný popis problému

Tento způsob hospodaření je založen na vzájemném působení sil, harmonii, vlivu planet atd. Je na každém, nakolik mu popsané principy přijdou důvěryhodné, zda je vyzkouší na své zahradě a s jakým výsledkem. Vzhledem k tomu, že jsou z principu vyloučeny násilné zásahy, chemie a umělá hnojiva, tak bude vypěstovaná úroda beze sporu zdravá. Biodynamické zemědělství nemá legislativní zakotvení ani není jednoznačně přijímáno.


Pojem biologicko - dynamický

Biologický - reprezentuje ekologickou složku tohoto druhu zemědělství, respektování životních zákonitostí a trvalé udržitelnosti. Dynamický - označuje podporu silového působení na stupni oživené a oduševnělé přírody prostřednictvím speciálně zhotovovaných homeopatických hnojiv.


Charakteristika biodynamického zemědělství

Biodynamická farma je samostatný organismus s vlastními zdroji, s omezením vstupů zvenčí a s co největší rozmanitostí. Cílem je sladit vše v jeden fungující celek, harmonický organismus, kde se jeho prvky vzájemně ovlivňují a podporují. Základem je péče o půdu s cílem udržet ji zdravou a úrodnou.

Pracovní postupy

Osevními postupy se zastoupením leguminóz, hnojením pouze hnojem, močůvkou, kompostem, podpora půdní úrodnosti a zdraví rostlin speciálními postřikovými a kompostovými preparáty. Tyto biodynamické preparáty působí také jako léčiva pro půdu i rostliny a to v homeopatických množstvích. Jsou spojením hmotného a silového(dynamického) působení.Pro výrobu homeopatických biodynamických preparátů se využívá kravský hnůj, křemen, některé byliny a živočišné orgány (kravský roh,hovězí střevo aj.).

Používají mimořádně malé - homeopatické koncentrace výchozích látek, které vznikají postupným nařeďováním, z praxe je pak známo, že právě velmi velká zředění mají největší účinky, nejedná se zde tedy již o působení samotných látek, ale o působení sil. V biodynamickém zemědělství se pak prvky nechápou jako takové v běžném materialistickém smyslu, ale jako nosiče určitých sil.

Dalším význačným rysem preparátů je, že doba jejich přípravy a použití není libovolně či náhodně zvolená, ale podléhá určitým zákonitostem. Načasování použití preparátů se řídí např. postavením Slunce, Měsíce a planet. Je totiž známo – i z moderních vědeckých výzkumů -, že v rostlinách dochází ke změnám obsahových látek nejen v průběhu roku, ale také během dne a noci.

Křemenáček patří mezi postřikové preparáty, který se používá ve formě postřiku na rostliny a připravuje se za pomoci kravských rohů, které se ukládají do půdy. Pro jeho přípravu je třeba křemen (či křišťál, lze ale použít také živec či ortoklas). Křemenný materiál je třeba rozmělnit do jemně práškovitého stavu (což je – vzhledem k tvrdosti křemene – poměrně náročné). Prášek následně smícháme s vodou na kašičku, kterou vyplníme kravský roh (nejlépe roh od krávy již vícekrát otelené ne však přestárlé). Kašičku necháme v rohu odstát (několik hodin, den) a přebytečnou vodu opatrně slijeme. Roh uložíme do jámy a zasypeme 30-40 cm zeminy, jáma by měla být umístěna nejlépe na místě kam svítí celý den slunce. Křemenáček zakopáváme do země brzy po Velikonocích a vyzvedáváme ho koncem září. Získaný křemenáček dáme do sklenice a uchováváme ho na světlém, nepromrzajícím místě.

Pěstování rostlin

  • zásady obdobné jako v ekologickém zemědělství
  • rostlina vyrůstá z oživené zdravé půdy, pak je sama odolná vůči chorobám a škůdcům
  • výběr vhodných odrůd, nejlépe pocházejících z biodynamického šlechtění
  • vlastní semenaření-osivo adaptované na místní poměry
  • pěstování se zohledněním postavení planet a Měsíce a k tomu je často využíván kalendář Výsevní dny připravovaný M. Thunovou (u nás každoročně vydává překlad svaz PRO-BIO Šumperk). Jedná se o každoroční pokyny pro zemědělce, zahradníky a zahrádkáře jak a kdy sít, okopávat a sklízet v souladu s přírodními kosmickými rytmy.
  • hnojí se půda pro její oživení, ne rostliny

Chov zvířat

  • přirozený, rovnováha počtu zvířat s plochou rostlin
  • nezastupitelný význam chovu vícestranně užitkového skotu jako zdroje kvalitního hoje a zpracování biomasy


Práce na farmě

Systém dělby práce, zohlednění sociálních a terapeutických aspektů práce s půdou, rostlinami a zvířaty. Proto součástí biodynamických farem bývají někdy také camphilly - domovy pro lidi s opožděným duševním vývojem, kteří zde žijí přímo v rodinách svých pečovatelů. Nejen toto soužití, ale právě práce s půdou, rostlinami či zvířaty je pro postižené velmi důležitá, dává jim možnost zažívat pocit vlastní potřebnosti. Camphilly dostaly své jméno podle stejnojmenné vesničky ve Skotsku, kde vznikl v roce 1940 takovýto první domov. Dnes existují desítky camphillů po celém světě, u nás vznikl první v Českých Kopistech.

Produkty biodynamického zemědělství jsou certifikovány svazem Demeter (název podle řecké bohyně plodnosti Země a rolnictví), který vypracovává vlastní standardy pro výrobu a zpracování produktů podle biodynamických zásad. Obchodní značka Demeter je mezinárodně uznávaným označením produktů biodynamického zemědělství. V současné době užívá značku Demeter přes 3500 producentů z téměř 40 zemí

V ČR byly ve 20. - 30. létech dvacátého století první pokusy s biodynamickým zemědělstvím na Pardubicku a Semilsku, obchodně nabízeny jeho produkty -mouky, šrot, krupice, perličky ale i brambory a zelenina, med. Od r.1990 začíná u nás obnova biodynamického zemědělství.


Související odkazy


Další čtení

  • Rudolf Steiner, Zemědělský kurs, přeložil Radomil Hradil, vydal Svaz producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO Šumperk ve vydavatelství Votobia Olomouc, 1998.
  • Maria Thunová, Zahrada podle kosmických rytmů, (výsevní dny, období výsadby a dny sklizně podle fází Měsíce), přel. R. Hradil, 126 str., Fabula 2001.
  • Petr Dostálek, Radomil Hradil, Biologicko-dynamické preparáty, (příprava a použití biodynamických preparátů a možnosti jejich dalšího vývoje), 72 str., 1998.
  • Willy Schilthuis, Biologicko-dynamické zahrádkářství v praxi, přeložila Zdenka Hrnčířová, vydalo nakladatelství Éós, Praha, 1992.
  • Norbert Kaschel, Zahradničení s Měsícem a planetami (nejlepší zahradnické tipy pro praxi), přeložil RNDr. Jiří Pacl, CSc., Víkend 2004
  • Kolektiv autorů, časopis Valeriana, čtení pro přátele biodynamického zemědělství
  • J. Bouzek, Stručný přehled základů biodynamického zahrádkářství, Anthroposofická společnost v ČSFR, Praha 1991.
  • H. Witzenmann, Filosofická východiska biologicko-dynamického zemědělství, Éós, Praha 1996.
  • Radomil Hradil kolektiv, Česká biozahrada, Zelenina a ovoce bez chemie, vydalo nakl. FONTÁNA ve spolupráci se Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO Šumperk 2000. Počet stran 184. ISBN 80-86179-46-X.
  • Wolf-Dieter Storl, Zahrada jako mikrokosmos, vyd. Eminent. Počet stran 392. ISBN 80-7281-143-6.


  • Camhill České Kopisty, komunita hospodařící v režimu biodynamického zemědělství a pracující s lidmi s mentálním postižením


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden