Co je ekologičtější (vratná) skleněná láhev nebo PETka?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Odpady

Úvod

Při porovnávání metodou LCA vychází v prakticky všech ohledech jako ekologičtější řešení vratná skleněná láhev oproti PET lahvím (v případě malých PET o objemu 0,5 l je tento rozdíl ještě markantnější). Lépe než obojí vycházejí kompozitní obaly (nápojové kartony bez hliníku) a hůře než obojí vychází hliníkové plechovky a nevratné skleněné lahve.


Doporučujeme

  • Nejlepší obal je žádný – upřednostněte kohoutkovou vodu nebo si noste svoje obaly (stáčené alkoholické i nealkoholické nápoje apod.).
  • Upřednostňujte vratné lahve před klasickými PET; vhodnější jsou láhve o větším objemu (mají nižší hmotnost v poměru ku užitnému objemu).
  • Relativně ekologické jsou i nápojové kartony, zde však nastávají potíže s mírou recyklace a dalším využitím (často se spalují).
  • Vyhýbejte se skleněným lahvím na jedno použití a zejména hliníkovým plechovkám.


Podrobný popis problému

Situace v ČR

V ČR bylo v roce 2007 naplněno 3792 000 000 ks nápojových obalů (nealkoholické nápoje a pivo); z toho bylo 51 % skleněných obalů a 39 % plastových obalů (nyní se poměr vychyluje více ve prospěch plastových obalů).

Po spotřebování obsahu mají láhve různý osud – jako klíčový faktor se ukázala existence dostatečně motivační zálohy pro vracení nápojových obalů. Záloha však byla v roce 2011 snížena ze 3 na 1 Kč, což není příliš motivační. Mnoho skleněných obalů tedy končí v kontejnerech na sklo nebo ve směsném odpadu.

V současnosti plní nealkoholické nápoje (minerálky) do lahví o objemu 0,7 l pouze dvě firmy (Karlovarské minerální vody a Hanácká kyselka); snížení zálohy bylo tedy (údajně) motivováno ochranou těchto dvou firem, protože jsou jinak nuceny nakupovat také láhve jiných výrobců. Do vratných skleněných lahví o objemu 0,5 l se tradičně stáčí pivo. Vratné lahve jsou rovněž využívány pro stáčení minerálek (objem 0,33 l) nebo džusů (0,2 l) pro restaurace.


Porovnání obalů

Nápojové kartony

Z výsledků LCA analýzy z roku 2007 vyplývá, že jako nejekologičtější (v naprosté většině ohledů) vychází kompozitní obaly (nápojové kartony). Hlavním důvodem je jejich nízká hmotnost, dobrá skladovatelnost (pravoúhlý tvar umožňuje lepší využití prostoru i při přepravě). S využitím druhotné suroviny je však často problém – zájem je o kvalitní papír (karton), zbylé složky (plastová a hliníková folie) se často spalují).


Vratné lahve

Na druhém místě skončily vratné skleněné lahve, které mohou absolvovat i několik desítek oběhů a pak je lze beze zbytku recyklovat (sklo recyklací neztrácí na kvalitě). Problémem je vysoká hmotnost a energetická náročnost při zpracování (a dopravě). To se však kompenzuje opakovaným používáním.


PET lahve

Jsou energeticky i jinak náročnější ve srovnání s vratnými lahvemi. Trochu lépe vychází PETky s větším objemem (1,5 a 2 l), méně vhodné jsou malé PET lahve (0,5 l). Recyklace je problematická zejména z důvodu downcyclingu – z PET lahve se nedělá znovu PETka, ale umělé vlákno a oděvy. Pro ně však běžný recyklační postup nefunguje, navíc se oděvy často šijí v Asii – k problémům se přidává velká dopravní vzdálenost a neetické pracovní podmínky v oděvním průmyslu rozvojových zemí.


Nevratné skleněné obaly

Spojují v sobě nevýhody skleněných lahví (vysoká hmotnost a energetická náročnost) bez výhody a úspory opakovaného využití. Proto v hodnocení končí až za PET lahvemi, ačkoliv je lze beze zbytku zrecyklovat.


Hliníkové plechovky

S jejich výrobou je spojena velká spotřeba energie, produkce toxických látek, velká dopravní vzdálenost (pro český trh se obvykle vyrábí v Německu, bauxit se však těží obvykle v rozvojových zemích) a neexistující systém recyklace. Tenkostěnný hliník (plechovky, folie) se obvykle nerecykluje plnohodnotně, ale používá se jako redukční činidlo do tavicích pecí, kde zvětší části shoří. Díku tomu se ušetří primární surovina, ale o materiálovou recyklaci v pravém smyslu slova nejde. Navíc tenkostěnný hliník v ČR zpracovávají pouze dvě firmy (Aluterm Mníšek pod Brdy a EcoMetal Recycling Rýmařov).


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Tichá Marie, Černík Bohumil, 2009: studie MŽP „Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA“ , aktualizováno 2010
  • www.lca-cz.cz Metodika LCA, studie
  • www.odpady.arnika.org O odpadech a jejich dopadech na webu Sdružení Arnika


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden