Co je ekologické zemědělství a jak se liší od konvenčního?: Porovnání verzí

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání
 
Řádka 1: Řádka 1:
<< [[Zemědělství, zahrádkářství]]
+
{{Zpět na|Zemědělství, zahrádkářství}}
 +
==Úvod==
  
 
+
{{Úvodní rámeček|Konvenční, intenzivní  zemědělství s využitím umělých  hnojiv  a  chemických  prostředků  na  ochranu  rostlin  přineslo  obrovské  zvýšení výnosů, ale také znečištění životního prostředí, ohrožení půdy erozí, její vyčerpání, zdevastování krajiny a nekvalitní potraviny. Spotřebitelé  proto  začínají  hledat  výrobky,  které  vznikly  v  podmínkách zemědělského  hospodářství  bez  použití  chemie a zatěžování životního  prostředí,  s co  nejmenším  obsahem  cizorodých  látek, poškozujících zdraví.  Takové  nároky  splňuje ekologické zemědělství. Je to způsob hospodaření kombinující nové poznatky s tisíciletými zkušenostmi našich předků, bez používání  umělých  hnojiv,  chemických  přípravků,  postřiků,  hormonů  a umělých látek, zatěžujících životní prostředí a kontaminujících potravní řetězce. Je zdrojem kvalitních potravin, čistého životního prostředí a základem udržitelného rozvoje.}}
==Co je ekologické zemědělství a jak se liší od konvenčního?==
+
 
+
{|style="border-style: solid; border-width: 1px"
+
|
+
'''''Konvenční, intenzivní  zemědělství s využitím umělých  hnojiv  a  chemických  prostředků  na  ochranu  rostlin  přineslo  obrovské  zvýšení výnosů, ale také znečištění životního prostředí, ohrožení půdy erozí, její vyčerpání, zdevastování krajiny a nekvalitní potraviny. Spotřebitelé  proto  začínají  hledat  výrobky,  které  vznikly  v  podmínkách zemědělského  hospodářství  bez  použití  chemie a zatěžování životního  prostředí,  s co  nejmenším  obsahem  cizorodých  látek, poškozujících zdraví.  Takové  nároky  splňuje ekologické zemědělství. Je to způsob hospodaření kombinující nové poznatky s tisíciletými zkušenostmi našich předků, bez používání  umělých  hnojiv,  chemických  přípravků,  postřiků,  hormonů  a umělých látek, zatěžujících životní prostředí a kontaminujících potravní řetězce. Je zdrojem kvalitních potravin, čistého životního prostředí a základem udržitelného rozvoje.'''''
+
|}
+
  
  

Aktuální verze z 24. 3. 2015, 17:27

← zpět na Zemědělství, zahrádkářství

Úvod

Konvenční, intenzivní zemědělství s využitím umělých hnojiv a chemických prostředků na ochranu rostlin přineslo obrovské zvýšení výnosů, ale také znečištění životního prostředí, ohrožení půdy erozí, její vyčerpání, zdevastování krajiny a nekvalitní potraviny. Spotřebitelé proto začínají hledat výrobky, které vznikly v podmínkách zemědělského hospodářství bez použití chemie a zatěžování životního prostředí, s co nejmenším obsahem cizorodých látek, poškozujících zdraví. Takové nároky splňuje ekologické zemědělství. Je to způsob hospodaření kombinující nové poznatky s tisíciletými zkušenostmi našich předků, bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek, zatěžujících životní prostředí a kontaminujících potravní řetězce. Je zdrojem kvalitních potravin, čistého životního prostředí a základem udržitelného rozvoje.


Doporučujeme

  • Podpořit biozemědělce nákupem biopotravin.
  • Najděte si biozemědělce v blízkosti vašeho bydliště .
  • Udělejte si výlet na farmu a spojte jej s nákupem ze dvora.
  • Navštivte místní trhy nebo tržnici, pokud nabízí místní produkty.


Podrobný popis problému

Konvenční zemědělství

Hlavním rysem intenzivního zemědělství je pěstování velmi omezeného počtu druhů plodin. Monokultury snižují výrobní náklady a tím i ceny zemědělských komodit na trhu. Obrovská pole jen s jednou nebo dvěma plodinami však nevyhnutelně přitahují škůdce a vyhubit je vyžaduje velké dávky biocidů (insekticidů, pesticidů apod.). Pěstování stejných rostlin rok co rok, vyčerpává půdu a vyvolává potřebu vyšších dávek průmyslových hnojiv. Průmyslové zemědělství tedy představuje ideální trh pro výrobce pesticidů, průmyslových (umělých) hnojiv a stále se zvětšujících zemědělských strojů.


Negativa intenzivního zemědělství

  • závislost na vnějších „vstupech“ (energie, osiva (často patentově chráněná či GMO)
  • oddělení rostlinné a živočišné výroby
  • náchylnost půdy k erozi
  • utužení půdy pod těžkými stroji
  • snížení rozmanitosti života v krajině
  • kontaminace vody a půdy rezidui pesticidů
  • tvorba nebezpečných odpadů (jedovaté postřiky)
  • znečištění způsobené transportem plodin a potravin na velké vzdálenosti
  • úpadek venkova
  • špatné životní podmínky zvířat ve velkochovech (na zvířata se pohlíží jako na zdroj zisku, nemají možnost výběhu, chovají se v halách s umělým osvětlením, jejich životní prostor není o moc větší než oni sami…)
  • používání chemických látek – antibiotik, růstových stimulátorů, biocidů


Ekologické zemědělství

Ve světě se ekologické zemědělství rozvíjí již několik desetiletí, u nás od roku 1989. Ekologickým zemědělstvím je takové zemědělské hospodaře­ní, které dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky omezením či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují život­ní prostředí nebo zvyšují rizika kontami­nace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat. Nejde o návrat do minulosti, ale o moderní systém udržitelného hospodaření. Základem ekologického hospodaření je zdravá půda. Půda vyživuje rostliny a je proto předpokladem i našeho zdraví. V ekologickém zemědělství se pomocí organického hnojení, pestrých osevních postupů a šetrného zpracování půdy postupně dosáhne přirozené úrodnosti půdy. Nepoužívání průmyslových hnojiv a pesticidů vede k větší rozmanitosti užitečných půdních mikroorganismů, které jsou nezbytné pro tvorbu humusu. Ekologičtí zemědělci se zříkají nejen používání průmyslových hnojiv, syntetických pesticidů, herbicidů ale i odrůd získaných cestou genového inženýrství (GMO).


Ekologické zemědělství si vytyčilo tyto všeobecné cíle

  • Produkovat kvalitní potraviny a krmiva o vysoké nutriční hodnotě v dostatečném množství.
  • Pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhů látek a využívat místní zdroje, minimalizovat ztráty a náklady.
  • Udržet a zlepšovat úrodnost půdy, vyvarovat se všech forem znečištění pocházejících ze zemědělského podniku, minimalizovat používání neobnovitelných surovin a fosilní energie (odmítnutí minerálních hnojiv a pesticidů a jejich náhrada využíváním biologických procesů, kultivací plodin, nižší intenzitou obdělávání pů­dy, podporou aktivity půdních organismů a roz­vojem kořenového systému plodin).
  • Hospodářským zvířatům vytvořit pod­mínky, které odpovídají jejich fyziologickým a etologickým potřebám a také humánním a etic­kým zásadám(platí pro chov, rozmnožování, přepravu i porážku).
  • Uchovat přírodní ekosystémy v kraji­ně, chránit přírodu a její diverzitu.
  • Vytvářet pracovní příležitosti a tím udržet osídlení venkova a tradiční ráz zeměděl­ské kulturní krajiny.
  • Umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a také uspokojení z práce.


Zásady pěstování rostlin

  • Osevní postup musí umožnit střídání plodin mělce kořenících s plodinami hluboce kořenícími, pěstováním meziplodin vyrovnat menší produkci kořenové biomasy a posklizňových zbytků některých plodin
  • Vegetační kryt půdy má být co nejdelší a pokud možno i přes zimu, v osevním postupu musí být zastoupeny jeteloviny, resp. luskoviny.
  • Druhová pestrost pěstovaných plodin musí skýtat dostatečné možnosti pro přežívání prospěšných organismů (díky střídání plodin na poli a mnohotvárné kulturní krajině v jeho okolí jsou rostliny schopné se samy postarat o své zdraví a úspěšně se bránit proti chorobám a škůdcům).
  • Osevní postup musí bránit erozi půdy.
  • Plodiny s malou konkurenční schopností vůči plevelům se střídají s plodinami s větší konkurenční schopností, někdy je třeba využívat podsevů a přísevů, volit odrůdy odpovídající podmínkám stanoviště, rezistentní, resp. tolerantní vůči dominujícím škodlivým činitelům, využívat odrůdové směsi a smíšené kultury .
  • Plevele se regulují agrotechnickými metodami, používání herbicidů není dovoleno. Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům je založena na správné agrotechnice, biologických metodách, přípravcích rostlinného původu. Používání syntetických pesticidů není dovoleno.
  • Hnojení a výživa rostlin jsou založeny na správném osevním postupu, používá se organické hnojení (statková hnojiva, kompost, zelené hnojení), minerální lehce rozpustná hnojiva nejsou povolena (žádné synteticky vyráběné dusíkaté hnojení). Fosfor, draslík a mikroprvky lze na základě analýzy dodat přírodními hnojivy.

Zásady chovu zvířat

  • Způsob ustájení musí odpovídat fyziologickým a etologickým potřebám zvířat.
  • Všechna opatření, technologie a technika chovu zvířat musí odpovídat požadavku udržení dobrého zdraví chovaných zvířat,
  • Je nutno zajistit pohodu hospodářských zvířat: pohyb, čerstvý vzduch (zvířata musí mít přístup do výběhů, kdykoli to okolnosti dovolují), ochrana proti slunci a extrémnímu počasí, dostatek prostoru (hustota zvířat v ekochovech je vždy výrazně nižší než v povolená hustota intenzivních chovech), podestýlka.
  • Průmyslové chovy s řízenými režimy nejsou povoleny.
  • Krmná dávka musí odpovídat fyziologickým potřebám zvířat, jejich užitkovosti a musí být jakostní. Není dovoleno zkrmování GMO krmiv (např. sojových pokrutin).
  • Kupírování, zkracování zubů a zobáků a jakékoliv jiné tělesné poškozování a mrzačení není dovoleno, další zákroky na zvířatech (označování, odrohování, kastrace) jsou povoleny jen u některých druhů a kategorií zvířat, v přesně vymezených případech.
  • Sušina krmné dávky musí být kryta krmivy pocházejícími z ekologického zemědělství.
  • Krmné přípravky typu stimulátorů, zchutňovačů krmiv syntetického původu, syntetické konzervační a ochranné přípravky, zkrmování močoviny a preventivní aplikace léčiv nejsou povoleny.
  • Lze používat zchutňující, vitamínové a minerální přísady přírodního původu.
  • Rutinní preventivní používání syntetických léčiv, stimulátorů a hormonálních látek není dovoleno.


Cross compliance

Od 1.1. 2009 platí v ČR Cross compliance neboli kontrola podmíněnosti pro všechny zemědělce. Zemědělci dostávají nejrůznější platby a dotace podle druhu obhospodařované půdy, chovaných zvířat atd. Nově jsou však tyto dotace vázány na udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC - Good Agricultural and Environmental Condition) a dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a minimálních požadavků v rámci agroenvironmentálních opatření. V případě nedodržení jsou dotace zkráceny nebo zcela odejmuty - jde o velmi účinný nástroj na zlepšení stavu krajiny.

Standardy GAEC individuálně definují členské země Evropské unie na základě rámce stanoveného v příloze III nařízení Rady (ES) 73/2009, jež obsahuje 5 tematických okruhů (eroze půdy, organické složky půdy, struktura půdy, minimální úroveň péče, ochrana vody a hospodaření s ní). Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) jsou od 1. ledna 2009 součástí výše popsané Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance).

Kontrolní a certifikační systém

Zemědělci i zpracovatelé se k ekologickému hospodaření a produkci biopotravin dobrovolně přihlašují u certifikačních organizací a po registraci se pak musí řídit zákonem [| č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství] a vyhláškou č. 16/2006 Sb. Celý systém je důsledně kontrolovaný nezávislými kontrolními organizacemi. Kontrolou a certitifikací jsou v současné době pověřeny tyto čtyři organizace. KEZ o.p.s. ABCERT GmbH, Biokont CZ, s.r.o. a Bureau Veritas.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi I, Urban J., Šarapatka B. a kol., 2003, MŽP ČR, Praha, ČR, 300 str.
  • Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi II, Urban J., Šarapatka B. a kol., 2005, PRO-BIO Šumperk, 334 str.
  • Česká biozahrada, Hradil R. a kol., 2000, Fontána, Olomouc, ČR, 183 str.
  • Biodiverzita a ekologické zemědělství (kolektiv autorů), 1999 – 2002, PRO – BIO Svaz ekologických zemědělců, ČR
  • Ekologické zemědělství v České republice. [s.l.] : [s.n.], 2006. 24 s. PRO-BIO vaz ekologických zemědělců.
  • Welfare v ekologickém zemědělství : Šance pro lepší život hospodářských zvířat (ŠONKOVÁ, Romana), 2006. 30 s.
  • Ekologické zemědělství (URBAN, Jiří, ŠARAPATKA, Bořivoj), 2003. 280 s.
  • Portál biopotravin a ekologického zemědělství


Státní instituce


Inspekční a certifikační organizace


Výzkum v ekologickém zemědělství


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden