Co je mulč neboli nastýlka a jak jej vytvořit a kdy jej použít?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

<< Zemědělství, zahrádkářství


Co je mulč neboli nastýlka a jak jej vytvořit a kdy jej použít?

Jedná se o pokrývání půdy organickou či anorganickou směsí, které vylepšuje růst rostlin, zkvalitňuje zeminu a zabraňuje růstu plevele, zadržuje vláhu a tak brání vysychání. Proto je praktické v i případech, kdy nemůžeme nebo nechceme o rostliny pečovat denně. Jde o napodobení přirozeného procesu v přírodě, kdy se to, co spadne, vrací zpět skrze půdu do rostliny.

Doporučujeme

  • Mulčování je vhodné skoro vždy a všude.
  • Promyslíme si účel a druh mulče, materiál a způsob uložení.
  • Dáme pozor na škůdce (slimáky, hmyz, hlodavce), kteří by mohli mulč využívat jako úkryt a škodit rostlinám.

Podrobný popis problému

Co lze mulčovat?

Mulč se dá použít prakticky na všechny kultury - stromy, záhony, na místa kde nechceme prorůstající trávu atd. Důležité je znát pH půdy a preference rostlin, které chceme pěstovat - zda jsou kyselomilné nebo vápnomilné. Mulč je vhodný na všechny typy půdy, jen u těžkých a jílovitých půd je vhodné použít menší množství materiálu s vzdušnou strukturou.

Jak na to

Stromy: Mulč se umístí v celém průmětu koruny, u malých stromů v dvojnásobné rozloze. Nedává se více než 10 cm a mulč nesmí být těsně u kmene - u malých stromů je potřeba začít cca 10 cm od stromu, u vzrostlých 20-25 cm.

Záhony: Mulč se dá použít na cestičky, okraje záhonů (zabrání prorůstání trávy) i na samotné záhony, pod rostliny. Problém může nastat s některými škůdci - napříklda slimáci se pod mulč rádi schovávají přes den a v noci okusují zeleninu.

Druhy mulče

Anorganický mulč Nerozkládá se, neposkytuje výživu - na druhou stranu ho není potřeba doplňovat a může působit velmi esteticky. Zabrání prorůstání plevenů (zejména geotextilie), zabraňuje vysychání půdy. jeho nevýhodou je také to, že je potřeba ho obvykle koupit.

Organický mulč Pozvolna se rozkládá a dodává rostlinám živiny, navíc provzdušňuje půdu. Můžeme si ho obvykle připravit sami - používá se dřevní štěpka, tráva, sláma...

Výhody mulče

  • Chrání půdu před vysycháním, není potřeba tolik zalévat
  • Chrání půdu (zejména písčitou) před odnosem větrem
  • Zabrání v růstu většině plevelů
  • Organický mulč obohacuje půdu o živiny
  • Sníží potřebu údržby ploch mezi rostlinami, usnadní sečení pod stromy
  • Snadno tak uplatníte organické zbytky ze zahrady (trávu, štěpku...)
  • Připraví podmínky pro pěstování rostlin i na velmi nehostinných místech
  • Může být velmi dekorativní

Nevýhody mulče

  • Na větší plochy je potřeba značné množství materiálu
  • Nezabrání prorůstání úplně všech plevelů, při použití mulče se semeny si zaplevelíme záhony
  • Poskytuje úkryt slimákům (ale zase je lze pod mulčem snadno sesbírat)
  • Při použití velkého množství mulče nebo čerstvé trávy se zapaří a dusí půdu
  • Pokud je umístěn těsně u kmene stromu, omezuje kořenové dýchání
  • Mohou se zde držet hraboši (proto mulčujeme jen do 10 cm)

Organický mulč - jaký vybrat?

Pro půdu je důležitý poměr uhlík-dusík. Pokud je poměr vyšší než 30:1(C:N), potřebují rostliny ke svému životu více dusíku. Pokud přidáme např. kůru s vysokým obsahem uhlíku, moc půdě nepomůžeme. Dřevěné štěpky zase spotřebují hodně dusíku při rozkladném procesu. Proto kůru a štěpky proséváme a tak zbavujeme drobných částic, které se rozkládají rychleji. Vytvářejí také kyselé prostředí, proto nejsou vhodné pro vápnomilné rostliny. Vysoký obsah uhlíku má také sláma. Vysoký obsah dusíku má např. výluh z kopřiv(20:1), zelené hnojení(7:1) hnůj(20:1), kompost(10:1). Pokud zakládáte zahradu na bývalé orné půdě, budete mít v půdě pravděpodobně nadbytek dusíku z umělých hnojiv.

Listí

Jde o ideální přirozený mulč, stačí jen listí rozvézt na správná místa. V podobě listí se do půdy vrací mnoho živin, které stromy potřebují, nikdy ho neodvážejte ze zahrady ani nepalte (výjimkou může být silné napadení škůdci). Listí nedávejte velkou vrstvu (zapaří se a hnije), občas ho provzdušněte.


Kůra a štěpka

Tento mulč je ideální pro cestičky a místa, kde nemá nic růst - obsahuje látky brzdící růst. Mulč z jehličnatých dřevin okyseluje půdu - nepoužívejte ho u vápnomilných rostlin. Hrubší kusy mohou být ve vyšší vrstvě (jsou dost provzdušněné), u drobnějších nepřekračujte výšku několika cm.

Sláma

Sláma se hodí na záhony v zimě (zabrání vysychání a odvátí půdy větrem), výborná je pro pěstování jahod. Jen je nutné zajistit, aby slámu nerozfoukal vítr - zatížit ji (např. vrstvou kůry) nebo ji nechat předem navlhnout a lehce zetlít.

Zelené hnojení

Špenát, svazenka, pohanka nebo bobovité rostliny kromě jiného užitku (medonosné, plody) je možné použít také jako mulč - ponechat je na záhonu zetlít. Zakrývají půdu a obohacují ji o živiny.

Lepenka a papír

Papír i lepenku je nejlepší zrecyklovat, ale pokud je silně znečištěný, je zkompostování (nebo mulč) dobrou volbou. Velkou výhodou je, že zabrání prorůstání většiny plevelů. Sazeničky se pak sázejí do vytvořených děr. Nepoužívejte potištěný papír a lepenku - barvy obsahují těžké kovy.

Posekaná tráva S trávou je potřeba nakládat s jistou obezřetností - pokud jí použijete hodně a příliš čerstvé, tak zkvasí nebo zplesniví. Hodí se tráva z nekvetoucích trávníků posekaná nadrobno (nevnášíte si plevely na záhony) ve vrstvě 3-5 cm. Vyšší trávu (i se semeny ) je možné dávat třeba ke stromům, kde vysemenění nevadí, mulč nikdy nedávejte těsně ke kmenům, vynechte cca 10 -20 cm. Tráva obsahuje velké množství dusíku (přirozené hnojení) a naláká žížaly.

Rašelina Rašelina je sice často používaný, ale nevhodný materiál - silně okyseluje půdu, těží se zpravidla v citlivých ekosystémech a musí se složitě dovážet (a draze kupovat).

Mulčování samotné se může na větší ploše zdát pracné, ale v porovnání s okopáváním, rytím, odplevelováním a zavlažováním obnaženého povrchu půdy je to činnost maximálně příjemná. Je to totiž oproti výše uvedeným činnostem jednorázová akce. Jakmile to jednou kvalitně provedete, stačí jen doplňovat nový materiál podle potřeby, většinou to bývá jen rozprostření zahradního odpadu. Předpokládá se, že takto zamulčovaná plocha bude (nebo už je) osázena tím stylem, že rostliny během pár let úplně zakryjí povrch půdy. Jedná se o nejlepší způsob, jak ekologicky a efektivně odplevelit i těžce zarostlé pozemky.

Podrobný popis mulčování kartony (krabice z tvrdého papíru)

Nemáte-li opravdu k dispozici velké množství organického materiálu, lze použít kartony. Pod ně dáme malé množství organických zbytků. Při rozkládání je nutné odstranit různé plastové samolepící pásky a kovové spony. Krabice se rozloží a kladou se na zem tak, aby se jejich okraje překrývaly nejméně o 20 cm, kvůli prorůstání plevelů spárami. Sehnat krabice je snadné, každý obchod je produkuje jako odpad po prodaném zboží a většinou vám je rádi dají zdarma. Výhody krabic jsou jasné - papír je vyroben ze dřeva, rozloží se časem beze zbytku a do té doby je dostatečně neprostupný pro plevely. Vodu pustí jen dolů do půdy, nikoliv opačně a recyklujeme tak odpad. Samozřejmě karton nestačí jen sám o sobě. Na ně musíme rozprostřít slámu, kůru, trávu, kompost, či jakékoliv jiné organické zbytky, aby neprosychal. Můžeme kombinovat všechno dohromady v různých vrstvách, nebo použít jen to, co zrovna máme.

Postup

  • Pro začátek začneme s malou plochou, ale vždy až po prohřátí půdy sluncem. Nejlepší je začít den po dešti, nebo půdu nejdříve důkladně promočit. Vlhkost tam po namulčování už zůstane. Nové krabice je lepší předem namočit, protože jsou suché zpočátku špatně vodopropustné a zem pod nimi by po zamulčování zůstala suchá i po vydatném kropení.
  • Vysokou rostlinnou vegetaci můžeme sešlapat nebo posekat, posekané zbytky necháme na místě. Nevytrhávejte plevel, vše organické tam má zůstat jako zdroj živin Díky tomu, že nebudeme pravidelně rýt, se semena plevelů nedostanou na povrch, aby mohla vyklíčit.
  • Rozmístěte po celém místě kartony z rozložených krabic tak, aby se strany navzájem o kus přesahovaly. Dát více vrstev je ještě lepší, ale spotřeba krabic by byla opravdu velká. Je opravdu ideální, když vám u toho nefouká vítr, ale můžete je průběžně kropit vodou, aby vám celé dílo neodletělo (jinak budete hledat krabice u sousedů). Po mokrých už ale moc nešlapte, protrhnou se snadno a z trhlin brzy vyroste tráva a plevel.
  • Rozprostřete po celé ploše další vrstvy materiálů. Vše zelené (a hnůj) obsahuje zásobu dusíku, který je dobrý pro bujný růst rostlin a proto by tyto věci měli přijít do spodních vrstev. Zato kůra, piliny a dřevěné drtě naopak při tlení dusík spotřebovávají (!), jelikož obsahují hlavně uhlík, proto se hodí spíše jako mulč pro pokrytí půdy v povrchové vrstvě, nebo mezi už rostoucí stromky.
  • Chcete-li do zamulčovaných míst sázet, počkejte až vše slehne, odhrnutím vrstev se dostanete ke krabicím, které už budou měkké, a vykopejte do původní půdy díru pro rostlinku. Můžete přidat kompost. Po zasazení sazeničky či stromku opět vrstvy mulče přihrnete až k rostlince. Jestliže je váš mulč opravdu dokonalý, tedy tlustý a mnohovrstvý, stačí sázet přímo do díry vyhloubené v mulči, vyplněné hlínou či kompostem. Krabice pod kořeny rostliny jen proražte lopatkou či ostrým předmětem.
  • Počítejte s tím, že některé schopnější plevele si najdou cestu kolem zasazených rostlinek nebo mezi krabicemi a budete je muset občas vytrhnout ručně, než vaše výsadba zesílí a zvítězí. Proto je dobré sázet i spodní trvalkové rostlinné patro tak, aby brzy pokrylo povrch půdy mezi keři kompletně. Teprve tím vytvoříte naprosto bezúdržbovou zahradu, neboť odpadá i potřeba mulč obnovovat.
  • Mulč můžete průběžně obohacovat o další vrstvy. Čím více, tím lépe.

Je velmi pravděpodobné, že se vám nepodaří sehnat všechny ingredience do mulče hraničícího s dokonalostí, proto nezoufejte. Toto je jen ukázka jednoho z mnoha možných ideálních provedení, ale při použití papírových krabic a dostatečně velké vrstvy (kolem 20cm) jakýchkoliv organických materiálů (nejlépe slámy) dosáhnete vynikajících výsledků tak jako tak. Slámu je možné získat od zemědělců stočenou ve velkých a těžkých kolech. Někdy je opravdu nelehký úkol dopravit ji vlastními silami na kýžené místo. Nepoužívejte seno, obsahuje spousty semen trav.

Mulčování nemá hranic, použijte fantazii a to, co se vám podaří sehnat. Jen se ujistěte, že materiál je ekologicky čistý a neobsahuje žádné škodlivé látky (tabu je např. na olovo bohatá tráva z okrajů rušných silnic.


Související odkazy

Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden