Co je to územní plánování a jak se do něj zapojit?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Právo, účast veřejnosti

Úvod

Celkem se rozlišují tři úrovně územního plánování: celostátní (Politika územního rozvoje), krajské (Zásady územního rozvoje) a obecní (územní plány). Občané se nejčastěji vyjadřují až k územním plánům, které podrobně vymezují způsob využití ploch v dané obci. K územnímu plánu se může vyjadřovat kdokoliv, koho se plán nějak dotýká. Může to být občan daného města, podnikatel, majitel nemovitosti, místní spolek apod. Klíčové je sledování úřední desky (v budově úřadu nebo na internetu). Jedině tak se lze včas dozvědět o připravovaných změnách územních plánů.


Doporučujeme

  • Sledovat úřední desku.
  • Účastnit se procesu vydávání územního plánu, podávat námitky.
  • Podat návrh krajskému soudu na zrušení územního plánu nebo jeho části.


Podrobný popis problému

Chcete-li ovlivnit podobu územního plánu, je nezbytné účastnit se všech kroků. Vaše připomínky formulujte jednoznačně a podávejte je písemně ve všech krocích schvalování. Argumenty, které používáte, se pokuste podepřít fakty, studiemi, průzkumy apod. Důležitá je i účast na veřejném projednání územního plánu a ústní formulace vašich připomínek.

Pokud chcete proces územního plánování ovlivnit, vyzvěte k podání připomínek i další dotčené lidi. Můžete se rovněž pokusit zjistit postoj dotčených orgánů státní správy a přimět je, aby podpořily vaše stanovisko.

Desatero aktivního občana pro využití územního plánu:

  1. Zjistěte si, zda obec a kraj, kde působíte, mají zpracovaný územní plán obce a seznamte se s jejich obsahem.
  2. Sledujte úřední desku na úřadě nebo na internetu, aby Vám neunikly projednávané změny.
  3. Projednává-li úřad změnu ÚP, která Vás negativně ovlivní, zašlete písemně připomínky ke všem fázím projednávání.
  4. Účastněte se aktivně veřejných jednání a formulujte své námitky nejen písemně, ale i ústně.
  5. Pokuste se zjistit stanoviska dotčených orgánů státní správy a získat některý z nich na svou stranu.
  6. Dotýká-li se případ, který řešíte, většího počtu lidí, informujte je o průběhu schvalování územního plánu. Čím více připomínek úřad dostane, tím lépe.
  7. Informujte o problému sdělovací prostředky. O konečné podobě územních plánů rozhodují zastupitelé, tedy zástupci občanů, kteří by měli respektovat názor svých voličů.
  8. Sledujte i další fáze rozhodování – proces EIA, územní řízení atd. I když je nějaký záměr zanesen do územního plánu, nemusí být ještě realizován.
  9. Zabýváte-li se nějakým závažnějším případem, nespoléhejte jen na sebe. Vstupte do místního spolku nebo takový spolek založte. Získáte tím větší zákonná práva.
  10. Účast v projednávání územního plánu a ve správních řízeních nemusí problém vyřešit. Využívejte i dalších občanských práv, jako jsou petice, veřejná shromáždění apod.

Definice územního plánování je obsažena v § 18 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který říká, že: Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. A to komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území. Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí obyvatel.


Celkem se rozlišují tři úrovně územního plánování, a sice úroveň:

  • celostátní (Politika územního rozvoje),
  • krajská (Zásady územního rozvoje) a
  • obecní (územní plány).

Politiku územního rozvoje je možné aktualizovat každé čtyři roky. K aktualizaci může každý zaslat své připomínky. Pokud jde o Zásady územního rozvoje a územní plány, spočívá účast veřejnosti v možnosti podat k návrhu připomínky (kterou má každý) a námitky, které mají větší váhu, protože správní orgán o nich musí rozhodnout. Právo je podat má tzv. zástupce veřejnosti, pokud ho veřejnost (potřebným počtem podpisů) zmocní, a dotčení vlastníci.

Zásady územního rozvoje a územní plány se vydávají formou opatření obecné povahy podle § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Proti opatření obecné povahy se nelze odvolat ani podat rozklad, je však možné podat podnět k přezkumu, a to nadřízenému správnímu orgánu. Je také možné obrátit se na krajský soud s návrhem na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí. Návrh může podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen.

Územní plán je východiskem pro povolování staveb. Úřady nesmějí schválit žádnou stavbu, která neodpovídá územnímu plánu. Pokud chce někdo budovat např. továrnu na zemědělské půdě, musí nejprve požádat o změnu územního plánu, teprve pak může žádat o územní a stavební povolení. Pro realizaci každé stavby potřebuje investor celou řadu povolení – mezi zajištěním souladu s územním plánem a vydáním stavebního povolení je tedy ještě několik kroků.

Občané, a zejména pak spolky, se mohou většiny těchto kroků (správních řízení nebo specifických úředních procedur) aktivně účastnit a vznášet své připomínky.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Eva Pavlorková, 2014
Kontakt eva.pavlorkova@frankbold.org
Webové stránky ekoporadny Frank Bold