Co je to ekomóda a jaké existují alternativy v ekologickém oblékání?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekospotřebitel, nakupování

Úvod

Podstatou ekologicky šetrného oblečení je respekt ke čtyřem věcem: respekt vůči tomu, z čeho jsou šaty zhotoveny, respekt vůči těm, kdo je vyrobili, respekt vůči místu, kde byly udělány a respekt vůči zdraví lidí, kteří je nosí. Bavlna je jednou z plodin, jejíž pěstování neúměrně zatěžuje životní prostředí. Bavlníkové plantáže zabírají jen 4 % světové půdy, ale spotřebují mezi 10 až 20 % světové spotřeby pesticidů. Zjednodušeně lze říci, že se třemi bavlněnými triky si spotřebitel kupuje i 0,45 kg umělých hnojiv, pesticidů a jiných chemikálií. Alternativ k bavlně je ovšem hned několik. Při rozhodování u nákupů textilií by měl spotřebitel brát v úvahu i to, jak daleko k němu jeho oblečení muselo cestovat.


Doporučujeme

  • nejjednodušší zásadou je nenakupovat zbytečně
  • vytřiďte všechny kousky, které nenosíte a věnujte je charitě nebo uspořádejte burzu
  • levnější věci mohou v konečném důsledku vyjít dráž, a zároveň i víc zatíží životní prostředí během výrobního procesu. Je lepší investovat peníze do kvalitních věcí, které dlouho vydrží
  • staršímu oblečení lze vdechnout nový život, lze ho přešít
  • Pro nové oblečení existuje řada alternativ k chemicky ošetřované bavlně


Podrobný popis problému

100% bavlna je pro většinu lidí synonymem toho nejpohodlnějšího a nejzdravějšího oblečení, bohužel, opak je pravdou. Při pěstování bavlny se používá neúměrné množství pesticidů, při jejím zpracování řada nebezpečných chemikálií - v procesu bělení (chlór) a barvení vláken (barviva s obsahem toxických těžkých kovů). V konečném důsledku to může způspbit neblahé zdravotní následky, obzvláště u lidí zaměstnaných ve výrobním procesu bavlněného oblečení (otravy, rakovina). I u konečných spotřebitelů se může zbytkové množství chemikálií v oděvech nepříznivě projevit (zejména kožní problémy, exémy a alergie). Konvenční pěstování bavlny sebou nese i mnohé etické problémy. Do chudých oblastí, kde se pěstuje bavlna, dodávají nadnárodní firmy pesticidy, které jsou kvůli zdravotním rizikům v Evropě i v USA zakázány. To vše se děje navzdory známým účinkům na zdraví obyvatel i přírodní ekosystémy. Následkem je, že v oblastech s bavlníkovými plantážemi umírá nejvíc lidí právě na otravu pesticidy. Alternativ k bavlně je hned několik, takže lze vybírat podle chuti a finančních možností.


Bio bavlna

Bio bavlna, podobně jako biopotraviny, je pěstována a zpracována bez použití chemických látek. To znamená bez pesticidů, insekticidů, bez bělení chlórem, není barvena barvivy s obsahem těžkých kovů a rovněž není měkčena formaldehydem. Pole jsou hnojena organickými hnojivy. Bio bavlna se dnes pěstuje například v Egyptě, Ugandě, Mali, Tanzánii, Keni, Indii a Turecku. Produkce bio bavlny je často ještě navíc spojena se spravedlivým obchodem Fair Trade, který zaručuje zemědělcům důstojné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a férový zisk z prodeje. Zatím u nás nabídka bio oblečení od českých výrobců není příliš velká a zaměřuje se na dětské oblečení. Nejjednodušším způsobem jak natrefit na prodejce bio bavlněného oblečení je zapátrat na internetu.


Bambus

Z dužniny bambusových stonků se získává celulóza, která se dále zpracovává na měkké a příjemné vlákno, které má spoustu dalších výhod. Výborně absorbuje pot, je velice vzdušné, antistatické, přirozeně antibakteriální a oblečení z bambusového vlákna pohlcuje UV záření až z 98%. Bambus je kromě jiného i téměř ideální, „udržitelnou“ plodinou. Nemusí se chemicky ošetřovat a při sběru se jenom seče, kořeny tedy zůstávají v půdě a nedochází tak ke zbytečné erozi. Nepotřebuje extra zavlažování a na stejnou plochu má 10x větší výnos než bavlníkové plantáže. Produkty z bambusového vlákna jsou rozložitelné. Ve srovnání s bavlnou je tedy pěstování bambusu vůči životnímu prostředí výrazně šetrnější. Na druhou stranu výroba bambusového vlákna se bez použití chemie neobejde. V ČR lze pořídit oblečení z bambusového vlákna převážně od zahraničních výrobců. Existuje už i český výrobce, např. látkový plen nebo bambusové látky a asi i celého oblečení.


Konopí

Konopné oblečení vydrží dlouho nejen pro svou neobyčejnou pevnost, ale i proto, že se do něj nepustí moli. Oblečení z konopí dobře saje pot, je přirozeně antistatické a antibakteriální. 100% konopné vlákno také na 100% ochrání před UV zářením (naproti tomu bavlněná tkanina zadrží jen 30–60% UV záření). Podobně jako u bambusu, i pěstování konopí zatěžuje životní prostředí mnohem méně než pěstování bavlny. Konopí roste rychle a je odolné vůči většině škůdců. Navíc po sklizni nezanechává vyčerpanou půdu, ale naopak se může použít i jako tzv. předplodina pro pěstování dalších zemědělských plodin.


Celulózová vlákna ze dřeva

Základem pro tyto tkaniny, které se prodávají pod komerčními názvy jako například Tencel a Modal, je celulóza získávána ze dřeva. Spotřeba vody a energie je relativně minimální ve srovnání se spotřebou při zpracování jiných vláken. Celulózová vlákna jsou proto opravdu „udržitelnou“ variantou. Vlákna navíc nevyžadují bělení chlórem (na rozdíl např. od bavlny). Svou měkkostí připomínají hedvábí a mají vynikající absorpční schopnost (až o 50% lepší než bavlna), jsou velice pevné a neobsahují zbytečné chemikálie, takže jsou vhodné pro alergiky. Navíc vydrží pěkně barevné i po mnoha praních, protože jsou více stálobarevné než bavlna. U nás se tato vlákna zatím nejvíc používají k výrobě spodního prádla, dětských plen či ručníků. Výhodou je, že jsou k dostání poměrně často i v běžných prodejnách.


Len

Len je vhodný materiál zejména pro letní oblečení. Lněné plátno totiž v horkém létě krásně chladí.A oproti bavlně jeho výroba spolkne méně pesticidů a jiných chemikálií. Navíc nemusí nacestovat tolik kilometrů po světě, než se dostane do obchodů v ČR – existuje řada českých výrobců.


Boty

Dnes lze i v běžném obchodě s obuví zakoupit boty, jejichž podrážky jsou zčásti z recyklované gumy - chytré využití starých pneumatik. Materiálové využití (zde konkrétně nejde o recyklaci) postupuje i opačným směrem – například zpětně se využívají podrážky ze starých tenisek jako surovinu na povrchy sportovišť.


Související odkazy


Další čtení



Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica