Co je vermikompostování, jak na to?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Odpady

Úvod

Vermikompostování je kompostování za pomoci žížal. V běžném kompostu na zahradě jich najdete spousty, termín vermikopostování se používá zejména pro kompostování v interiérech, kde si žížaly vlastně chováme v kompostéru a pravidelně je krmíme bioodpadem z domácnosti. Jde o velmi levný a efektivní způsob likvidace bioodpadů a navíc tak získáme výborné hnojivo.


Doporučujeme

  • Pokud nemáte možnost kompostovat venku na zahradě, pořiďte si domácí vermikompostér.
  • Třiďte správně bioodpad a krmte žížaly ve vermikompostéru tím, co mají rády.
  • Vzniklý kompost i žížalí čaj se hodí jako hnojivo.


Podrobný popis problému

Při vermikompostování se využívá schopnost žížal rychle přeměňovat čerstvou organickou hmotu na humus. Kompostér může být umístěn vevnitř nebo na terase či garáži, ale nesmí zamrzat - na zimu je potřeba ho přesunout dovnitř nebo dobře zaizolovat (třeba polystyrénem). Malý kompost je citlivější na přemokření a vysychání, musíme mu tedy věnovat trochu pozornosti.


Zakládání vermikompostéru

Velikost kompostéru by měla odpovídat množství žížal a produkci bioodpadu. Na jeden kilogram bioodpadu týdně stačí plocha asi 0,2 m2 kompostéru. Pro čtyřčlennou rodinu je orientačně potřeba asi 0,5 kg žížal v kompostéru. Kompostér si můžete vyrobit svépomocí - stačí obyčejná dřevěná nebo plastová bedna s víkem a jemně perforovaným dnem(žížaly nesmí propadávat), pod kterým se zachytává vlhkost (žížalí čaj). Kompostér může být i patrový, kdy se do nejvyšší části dávají čerstvé zbytky a žížaly si je stahují pod zem (jednotlivá patra na sebe těsně nasedají a umožňují otvory průchod žížal). Inspirativní návody zde.

Vermikompostérů je celá řada, najdete najdete třeba tady.

Do kompostéru dejte násadu žížal - mohou to být žížaly hnojní nakopané v kompostu (Eisenia fetida) - ty malé, červené (ne velké světlé dešťovky). Žížaly můžete také koupit, pro domácí kompostování jsou zvlášť vhodné teplomilné kalifornské žížaly (Eisenia andrei).


Co kompostovat

Do vermikompostérů se může dávat prakticky veškerý bioodpad z domácností s výjimkou masa a masných zbytků a většího množství tekutých odpadů (mléko, oleje...). Není vhodné sem dávat ani větší množství pecek a podobného obtížně rozložitelného materiálu.


Starost o kompostér a žížaly

Když si pořídíte vermikompostér, je to trochu podobné, jako když máte domácí zvíře - žížaly z kompostu nemohou utéct a jsou závislé na vaší péči a přísunu bioodpadu. Žížalám udržujte teplotu kolem 20°C a správnou vlhkost substrátu - ideálně tak, aby z něj při zmáčknutí netekla voda, ale zůstal v hrudkách, nesmí se rozpadat na prach. Do příliš suchého substrátu přidejte trochu vody nebo mokrého bioodpadu, do přemokřeného suchý materiál - piliny, suchý papír apod. Z příliš mokrého kompostu mají žížaly tendenci vylézat.

Žížaly krmte pravidelně přiměřeným množstvím bioodpadu, pokud ho máte jen v bedně s půdou, je nejlepší ho zahrnout zemí, aby se na něm nemnožily mušky octomilky (vinné mušky).

V kompostéru pomalu přibývá humusu a je potřeba ho čas od času vybrat. Pak se hodí krmit žížaly několik týdnů jen v jedné polovině bedny. Stáhnou se tak za krmivem a při vybírání hlíny z druhé strany je nebudeme vyhrabávat. Hotový kompost se hodí na hnojení zahrady, trávníku, do truhlíků s květinami. Pokud máte kompostér na dně děrovaný, odkapává tudy přebytečná voda, vlastně výluh živin z kompostu. Tento "žížalí čaj" je skvělé tekuté hnojivo.


Související odkazy


Legislativa

Pokud zbytky z kuchyně kompostujeme ve vlastní domácnosti, nestávají se odpadem ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a ten se na ně nevztahuje.

Při kompostování musíme dbát na to, abychom ostatní neobtěžovali např. zápachem nebo výskytem mušek.


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden