Co jsou a jak fungují biokluby, potravinové banky a biobanky?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Verze z 16. 1. 2015, 16:11; Renata.plackova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

<< Ekospotřebitel, nakupování


Co jsou a jak fungují biokluby, potravinové banky a biobanky?

Biokluby jsou formální či neformální sdružení zájemců o biopotraviny, která svým členům zprostředkovávají produkty lokálních ekologických zemědělců. Členové bioklubu jsou motivováni především pořízením kvalitních potravin za přijatelnou cenu nebo jejich větší dostupností. Jednou z forem bioklubu je potravinová banka nebo biobedýnkový systém. V České republice funguje celá řada bioklubů, které většinou fungují jako neformální skupiny.


Doporučujeme

  • Přidejte se k některému již založenému bioklubu.
  • Pokud nevíte o bioklubu ve svém okolí, zkuste se poptat u místních nevládních organizací nebo biozemědělců.
  • Založte se skupinou podobně orientovaných lidí vlastní bioklub.


Podrobný popis problému

Biokluby

Biokluby jsou formou spotřebitelského družstva vznikající za účelem společného nákupu místních biopotravin. Přestože samotný termín bioklub nemá oficiální definici, je již v České republice zažitý a je chápán jako sdružení zájemců o biopotraviny, která svým členům zprostředkovávají produkty od místních ekologických zemědělců, a to především v místech, kde nejsou biopotraviny dobře dostupné. Biokluby utvářejí lidé, kteří se pravidelně scházejí za účelem nákupu biopotravin. Tyto skupiny mohou být tvořeny hrstkou lidí nebo větší skupinou. Díky společné kupní síle a objednávání jídla ve velkém množství, přímo od farmářů nebo dodavatelů, se dají koupit kvalitní produkty za přijatelnější cenu.

Bioklub může nabývat více různých organizačních forem. Nejprve lze biokluby rozdělit na formální a neformální. Neformální mohou fungovat jako sdružení přátel, kteří vloží do společného fondu určitou částku, za kterou poté nakupují společné potraviny. Některé neformální biokluby, kde se členové dobře znají, nemusí vyžadovat ani vložení vstupního poplatku a členové mohou platit jen za jednotlivé odebrané potraviny. Formální biokluby potom mohou mít formu spolku (podle § 214 až 302 občanského zákoníku) či obecně prospěšné společnosti (podle zákona č. 248/1995 Sb.). Formálně založený bioklub podléhá zákonným pravidlům pro provoz potravinářských podniků. Jedná se především o zákon 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, evropské nařízení 852/2004, o hygieně potravin, a vyhlášky o jednotlivých komoditách.

Biokluby bývají ve své podstatě iniciovány skupinou lidí, která se rozhodne nakupovat nezávisle na maloobchodech či supermarketech. Není to ale podmínkou, bioklub může iniciovat také biozemědělec, jenž si obstará skupinu odběratelů, kterým prodává své produkty nezávisle na prodejní síti. Podobně jako u komunitou podporovaného zemědělství odpadá u bioklubů zprostředkovatel, takže člen (spotřebitel) utratí v bioklubu za potraviny méně než v obchodě. Cena se tak může přiblížit cenám za produkty z průmyslového zemědělství.


Potravinová banka

Specifickou formou bioklubu je potravinová banka. Její fungování spočívá v tom, že se několik lidí složí na nákup potravin od pěstitele, výrobce, dovozce nebo od velkododavatele. Z předem vybraného kapitálu jsou nakoupena velká balení produktů, ze kterých si členové potraviny postupně odkupují. K založení této formy bioklubu jsou však potřeba dostatečné prostory pro skladování, dále je vhodné mít vybavení pro skladování, manipulaci a úpravu produktů (nádoby neprodyšné škůdcům, váhy, vločkovač, mlýnek atd.) Srazy, kdy si členové odkupují z potravinové banky, jsou organizovány s různou pravidelností většinou přímo ve skladu potravin. Tato forma bioklubu je vhodná především pro trvanlivé potraviny, které mohou být dlouhodobě skladovány. Díky tomu, že jsou potraviny nakupovány ve velkých baleních, odpadá částečně produkce odpadních obalů. Přestože je v kontextu bioklubu používán název „potravinová banka“ řadu let, jde o název používaný také pro organizace shromažďující potraviny, často již neprodejné, které dále předávají humanitárním nebo charitativním organizacím, jež je poskytují lidem v nouzi. Také proto vznikl název „biobanka“, který někdy zastupuje název potravinová banka ve smyslu bioklubu.


Biobedýnky

V posledních několika letech se rozmáhají bedýnkové systémy (označované jako „bedýnky“ nebo „biobedýnky“), které se do českého prostředí dostaly inspirací ze zahraničí. Vznikají jak z iniciativy ekologického zemědělce, tak jsou zakládány z iniciativy zákazníků, kteří kontaktují zemědělce, jehož produkty chtějí v pravidelných intervalech odebírat. Biobedýnky slouží především pro dodávky čerstvé zeleniny a ovoce, případně mléčných výrobků, ale také bylinek, pečiva, zavařenin či masa.

Existují bedýnkové systémy, které jsou založeny na předplacení si celoroční dodávky biozeleniny či ovoce, nebo takové, ve kterých si zákazníci mohou koupit pouze jednotlivé bedýnky, které si dopředu objednají. Bedýnky bývají obvykle složené z produkce několika farmářů a mimo sezónu jsou často doplněné také o zahraniční produkty. Jednou z forem bedýnkového systému je komunitou podporované zemědělství, kde členové (zákazníci) zaplatí zemědělci dopředu za celou sezónu. Zemědělec pak v pravidelných intervalech dodává sezónní produkty a navíc přímo informuje členy o dění na farmě.

Ideální je, pokud produkty v bedýnkách jsou především lokální a pokud funguje informování zákazníků o tom, proč mají bedýnky zrovna takové složení, v jaké situaci se nachází farmáři atp. Ovšem existují také bedýnkové systémy, jejichž funkcí je především pravidelná dodávka čerstvé biozeleniny a bioovoce, kde jejich původ není to nejpodstatnější. Takové bedýnkové systémy nabízejí celoročně jak české, tak zahraniční bioovoce a biozeleninu. Takový systém ztrácí jeden z cílů bioklubů, což je nákup lokálních produktů.


Další formy bioklubu

Jinou formou je systém, který funguje v brněnské skupině Hnutí DUHA, kam jednou týdně přijede v konkrétních hodinách do jejich prostor zemědělec, který zájemcům prodává své produkty. Může jít o produkty, které si členové bioklubu předem objednají, ale producent navíc dováží také sortiment, který lze nakupovat bez předchozího objednání. Tato forma bioklubu, kdy stačí pouze přesvědčit biozemědělce o tom, že na prodejní místo přijde dostatečný počet zájemců, je v podstatě nejjednodušší formou.


Kontakty na biokluby

Většina neformálních bioklubů není veřejně či internetově prezentována, proto lze zájemcům o členství v podobných spolcích doporučit poptat se v místních environmentálně orientovaných komunitách nebo u ekologických zemědělců. Následují kontakty, na některé veřejně inzerované biokluby.

kontaktní osoba: Petr Weidenthaler, telefon: 775 702 537 Bioklub provozuje přímo biozelinář. Zákazníci si zboží objednávají přes internet a můžou si je vyzvednout v Brně, Zlíně a Uherském Hradišti.

Orlí 5, Brno kontaktní email: BioBankaBrno@gmail.com Tento bioklub využívá promyšlenou internetovou aplikaci pro zadávání a správu objednávek. Všichni členové si mohou objednávat pohodlně přes počítač. Doručené zboží se v „brontosauřím“ bioklubu vydává třikrát týdně. Autoři internetové aplikace se o svoje know-how rádi podělí a pomohou s jeho rozjezdem.

Horní mlýn, Křtiny 37 telefon: 516 439 233 Zboží pochází přímo od výrobců. V sortimentu mají zejména obilí, mouku, pohanku, jáhly, cizrnu, ovesné vločky nebo těstoviny. Banka hospodaří s penězi, které zákazníci předem vkládají na její konto.


Související odkazy


Legislativa

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, o hygieně potravin


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Václav Mach, 2014
Kontakt step@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP