Co jsou freony a čím jsou nebezpečné?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Chemické a nebezpečné látky v domácnostech a v prostředí

Úvod

Souhrnným pojmem freony označujeme alifatické uhlovodíky s malými molekulami, jejichž atomy vodíku jsou zcela nahrazeny atomy chlóru nebo fluoru (úplně halogenované freony - CFC). Freony obsahující nenahrazený atom vodíku – označujeme jako neúplně halogenované freony (HCFC). Pokud tyto látky obsahují brom, mluvíme o halonech. Někdy se úplně halogenované freony označují jako ”tvrdé freony” a neúplně halogenované freony jako ”měkké freony”.


Doporučujeme

  • Sledovat v médiích informace o stavu ozónové vrstvy.
  • Chránit se před účinky UV záření.
  • Omezit čas strávený na slunci mezi 11. a 15. hodinou.
  • Nosit oděv chránící kůži (dlouhé rukávy, nohavice), klobouky se širokým okrajem.
  • Na obnaženou pokožku používat opalovací krémy s ochranným faktorem 12 nebo 15.
  • Ochranné prostředky (opalovací krémy, mléka) nanášet na tělo nejméně půl hodiny před sluněním.
  • Neslunit se nadměrně.
  • Myslet na to, že UV záření proniká i pod vodní hladinu a že jeho účinek zvyšuje odraz od světlých ploch, vodní hladiny, betonu, písku.
  • Chránit oči kvalitními brýlemi s UV filtrem a bočními kryty.


Podrobný popis problému

Freony

Freony jsou nehořlavé, bezbarvé, snadno zkapalnitelné plyny, případně kapaliny, vysoce stabilní (chemicky a termicky), nereagují s jinými látkami, jsou vynikajícími izolanty. Jsou to dobrá rozpouštědla, některé se vypařují a kondenzují při pokojových teplotách. Mají nízký bod varu a nízkou viskozitu. Jsou relativně málo toxické (výjimku tvoří fluorové deriváty, které mají narkotické účinky). Přítomnost fluoru je činí za běžných ”přízemních” podmínek extrémně stabilními. Při použití jsou bez zápachu. Jejich důležitou a nebezpečnou vlastností je schopnost rozkládat stratosférický ozon.

Používaly se jako hnací plyny do aerosolových rozprašovačů, hasící prostředky, jako média v chladírenské technice , čisticí prostředky a rozpouštědla, nadouvadla pro výrobu pěnových hmot. Od 90. let výroba freonů prudce klesá. Použití tvrdých freonů bylo v ČR zakázáno v roce 1995, zákaz recyklovaných tvrdých freonů vstoupil v roce 2004. Úplný zákaz měkkých freonů vstoupí v platnost v roce 2015.

Díky své vysoké stabilitě se freony dostávají do vyšších vrstev atmosféry, střední doba života je u CFC-11 zhruba 65 let, u CFC-12 130 let a u ostatních freonů a jiných halogenovaných uhlovodíků jsou to rovněž až desítky let.

Ozónová vrstva

Ve výšce 20-30 km je ve stratosféře obsažena ozónová vrstva, která působí jako ochranný štít. Molekuly ozonu pohlcují biologicky škodlivé krátkovlnné UV–B záření v rozsahu vlnové délky 200-300 nm. (vlnová délka UV-B záření je 280-320 nm). Jakmile se molekuly CFC dostanou do stratosféry (trvá to zhruba 15 let), vlivem UV-B záření dochází k rozkladu freonů a uvolnění atomů chloru, ten reaguje s molekulou ozonu za vzniku molekuly kyslíku a oxidu chlornatého (ClO), zbytek reaguje s vodíkem a vzniká kyselina chlorovodíková (HCl). V další akci se atom chloru může regenerovat a vzniká volný atom chloru, který může opět napadnout další molekuly ozonu. Předpokládá se, že jeden atom chloru může zničit až 100 000 molekul ozonu, než opustí stratosféru. Jedna molekula freonu pak může odstranit ze stratosféry stovky tisíc molekul ozonu. Nejvíce poškozují ozónovou vrstvu tzv. ”tvrdé” freony (CFC-11, CFC-12, CFC-113, 114, 115). Měkké freony také poškozují ozónovou vrstvu, ale jejich potenciál ničení ozonu je podstatně nižší než u tvrdých freonů (podle typu 10 až 1000krát nižší).

Obnovení ozónové vrstvy bude trvat několik desetiletí. K úplné obnově dojde až někdy kolem roku 2050, nad Antarktidou dokonce až v letech 2060 až 2070.


Zdravotní důsledky zeslabování ozónové vrstvy pro ekosystém a člověka

Při zeslabování ozónové vrstvy dochází ke zvýšené intenzitě biologicky škodlivého UV-B záření (poklesu ozonu o 1 % odpovídá nárůst intenzity UV-B záření asi o 1,5 – 1,7  %) a to může mít některé negativní zdravotní důsledky pro ekosystémy a člověka:

  • zvýšení rizika vzniku rakoviny kůže (tzv. nemelanové nádory)
  • zvýšení rizika vzniku očního zákalu
  • snížení imunity
  • snížení výnosů zemědělských plodin


Související odkazy

Legislativa

  • Vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů
  • Nařízení Evropskoho parlamentu a Rady(ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech.
  • Nařízení Komise (ES) č. 303/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky a podmínky pro vzájemné uznávání k certifikaci společností a pracovníků, pokud jde o chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla obsahující některé fluorované skleníkové plyny.
  • Nařízení Komise (ES) č. 304/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky a podmínky pro vzájemné uznávání k certifikaci společností a pracovníků, pokud jde o stacionární systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující některé fluorované skleníkové plyny.
  • Nařízení Komise (ES) č. 305/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání některých fluorovaných skleníkových plynů z vysokonapěťových spínacích zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této kvalifikace.
  • Nařízení Komise (ES) č. 306/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání rozpouštědel na bázi některých fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této kvalifikace.
  • Nařízení Komise (ES) č. 307/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání některých fluorovaných skleníkových plynů z vysokonapěťových spínacích zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této kvalifikace.
  • Nařízení Komise (ES) č. 308/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví forma oznámení školicích a certifikačních programů členských států.
  • Nařízení Komise(ES) č. 1493/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 zavádí formát pro zprávu předkládanou výrobci, dovozci a vývozci některých fluorovaných skleníkových plynů.

Všechny tyto předpisy slouží k implementaci mezinárodních dohod (Vídeňská úmluva, Montrealský protokol, Kjótský protokol)


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Milan Havel, 2014
Kontakt milan.havel@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika