Co máme dělat, když ze stromu padají při větru klacky?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ochrana přírody, krajina, zeleň

Úvod

Stromy a keře mimo les je třeba pravidelně udržovat. Některé dřeviny vyžadují každoroční péči, jiné alespoň každých 5 -7 let. Ošetřené stromy nejsou nebezpečné.


Podrobný popis problému

Stromy mimo les nemůžeme ponechat samy sobě, aby "rostly jako dříví v lese". Vzrostlé stromy mívají v koruně suché a nalomené větve, nebo i větve, které se kříží a tím vzájemně odírají. Při větrném počasí mohou způsobit vážné škody tím, že něco rozbijí. Obvykle to bývají okna, střechy nebo zaparkovaná auta. Ve vážnějších případech mohou někoho poranit.

Města a obce by měla mít v nějaké formě připraven "plán péče" o zeleň. Z něho by mělo být jasné, které dřeviny a kdy budou v nejbližších letech ošetřovány, které je třeba pokácet (špatný zdravotní stav) a kde budou zasazeny nové stromy. V žádném případě by se generel péče o zeleň neměl omezit na pouhý harmonogram sečení trávníků. Čím větší je sídlo, tím nepostradatelnější je úloha zeleně v něm. Dobrá péče o zeleň se vždy vyplatí.


Péče o mladé stromky

Mladé stromky, zhruba do pěti let po výsadbě, potřebují takovou péči, která zajistí jejich zdraví v dospělosti. starat bychom se měli především o:

  • Dobré ukotvení. Je třeba kontrolovat úvazky a stabilitu ukotvení, než stromek zpevní na novém stanovišti natolik, aby rostl opravdu rovně
  • Výchovný řez. Lípa není jabloň, proto je třeba vést korunu jinak, než to dělávají sadaři. V koruně musí být pouze jeden rovně vzhůru rostoucí hlavní výhon. Pokud se zlomí a stromek vyžene více nových vrcholů, je třeba je zredukovat, případně vyvázat, aby hlavní vrchol byl opravdu jen jeden. Strom pak v dospělosti nebude trpět tzv. tlakovým větvením (lidově též "dvoják"), které bývá příčinou poranění a je branou pro infekce dřeva. Výjimkou jsou stromy pěstované s tzv. globózní (kulatou) korunou, většinou se jedná o parkové variety. Výchovný řez by měl provádět zaškolený odborník.
  • Ochranu kmene před poškozením. Kmeny mladých stromků chráníme před mechanickým poškozením v městském provozu (auty, hrajícími si dětmi) i na venkově (okus zvěří). Ochranné prostředky je třeba pravidelně kontrolovat, jinak nejsou funkční. Zapomíná se ale na ochranu před mrazovým poškozením. Dochází k němu obvykle brzy zjara, kdy je přes den teplo a slunečno, ale v noci ještě mráz. V mladém kmeni začne brzy proudit míza a lýko proto obsahuje více vody. V noci, za mrazu, pletiva popraskají. Stromek má někdy i velmi rozsáhlé svislé poranění na kmeni, na straně obrácené k jihu. Proti poškození mrazem je dobře natřít kmínek od kořenů po korunku bílým Balakrylem. Nátěr vydrží 5 - 7 let, do té doby stromek dostatečně zesílí.


Péče o vzrostlé stromy

Správná péče udržuje stromy v dobrém zdravotním stavu a prodlužuje jejich život. Stromy jsou vizitkou sídla, stejně jako radnice s novou fasádou a čistými okny. Péče o dřevinu by měla brát v úvahu zdravý kořenový systém, kmen i korunu.


Kořenový systém

Kořeny zajišťují stromu výživu a zároveň jej kotví v zemi. Obvykle nepotřebují žádné přímé ozdravné zásahy, dbát je ale nutné na prevenci jejich poškození. Opatrnost při výkopových pracích v blízkosti stromu ba měla být samozřejmostí. Na exponovaných místech je dobré chránit půdu v blízkosti kmene před zbytečným udusáním, například krytem nebo ozdobnou mříží.


Kmen

Kmeny stromu nejvíce trpí v blízkosti komunikací, parkovišť, nebo na stavbách. Ve všech případech jim prospěje dočasný nebo trvalý ochranný kryt. Pro dočasnou ochranu kmene (stavební práce) lze využít dřevěné bednění, dobře poslouží i odpadní materiál, jako staré pneumatiky.


Koruna

Nejobvyklejším způsobem péče o korunu dospělého stromu je tzv. zdravotní a prosvětlovací řez. Strom je přitom zbaven všech suchých a nalomených větví. Odstraňují se také větve, které se kříží, navzájem se odírají.Používáme ostrou ruční pilku, řezy motorovou pilou se špatně hojí. Při odstraňování celých větví vedeme řez na tzv. větevní kroužek, to znamená, že neřežeme větev i s kmenem, ani neponecháváme trčet z kmene pahýl, který bude několik let živořit, než odumře, a hnijící ohrozí strom infekcí. Pokud nemusíme, neodstraňujeme kosterní větve. Při zkracování delších větví ponecháváme tzv. tažnou větev, krátký výhon za řezem. Ten zajistí, že za řezem bude stále proudit míza a rána se lépe zhojí. Větve, hlavně silné, uťaté "na pahýl" bez tažné větve, vyženou příští rok mnoho dlouhých výhonů s řídkým (rychle vyrostlým) dřevem. Později se mohou stát nebezpečnými, protože se řídké dřevo snáze vylamuje.

Některá města a obce stále udržují dřeviny v ulicích tzv. řezem na hlavu, tedy kulaté koruny. Tyto stromy, pokud se nejedná o zvlášť k tomuto účelu vyšlechtěné kultivary, mívají velmi krátký život, již v poměrně mladém věku trpí chorobami dřeva. Pro strom (i pro obecní kasu) je výhodnější provádět častěji drobný řez nebo zastřižení, než jednou za dlouhý čas oholit stromy na pahýly. Jednorázový řez opět vede k silnému zmlazení, a pokud se v dalších letech stromy zanedbají (tj. letos pahýl, pak deset let žádná údržba), stávají se tyto stromy doslova časovanou bombou. Někde je lépe je postupně vyměnit za zdravé, lépe ošetřované, stromky.

Vzrostlé stromy se silným kosterními větvemi nebo dokonce s tlakovým větvením je v intravilánu záhodno opatřit bezpečnostní vazbou. vazba propojí větve mezi sebou. Jejím účelem není zpevnění stromu, ale zachycení větve před pádem, pokud při extrémním počasí praskne. Proto by měla být vazba sice pevná, ale volná, nikoliv napnutá. Také vazbu je třeba obnovovat.

Při práci v koruně je možné provést i zakrytí dutin v kmeni a mezi větvemi. Dutinu zakrýváme tak, aby do ní nic nepadalo (déšť, sníh, listí), ale aby zároveň větrala. Takovou dutinu strom postupně vyhojí.

Veškeré práce v koruně by měli provádět proškolení lidé, aby byla zaručena odbornost ošetření i bezpečnost při práci.


Péče o keře

Neudržované keře sice nemohou způsobit tak velké škody, jako stromy, péče o nich plní spíše estetickou funkci. Údržba dřevin nebývá obvykle spojena s problémy. Nejobvyklejší jsou tyto formy:

  • pravidelný střih - používá se hlavně pro úpravu živých plotů nebo pro tvarované keře, např. v historických zahradách
  • zmlazení - znamená hlubší redukující řez. Zmenší se jím objem dřeviny, keř obroste mladými výhony. Příliš razantní ořez, kdy zůstanou jen pahýly. je ale pro většinu dřevin vysilující.

Ořez dřevin lze provádět kdykoliv během roku, je třeba opatrnosti v době, kdy hnízdí ptáci, aby nedošlo k poškozování a ničení hnízd. vypalování křovin není "údržba zeleně", ale hrubě poškozující zásah.


Poškozování dřevin

Neodborné "ošetření" může strom výrazně oslabit nebo zcela zlikvidovat. Ošetřovat dřeviny by neměl každý, kdo umí zacházet s pilou. Svěřit ošetření odborníkovi se vyplatí. Česká inspekce životního prostředí hrubě neodborné zásahy klasifikuje jako poškozování dřevin a jako takové je oprávněna je pokutovat.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Jana Vitnerová, 2014
Kontakt jana.vitnerova@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika