Co mají zajíci společného s poklesem úrodnosti půdy?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Voda v krajině a ve městě

Úvod

Kromě klimatických vlivů má na frekvenci povodní a jejich dopad velmi významný vliv i charakter krajiny. Silně ovlivněná krajina s velkými celky monokulturních polí a jednodruhových stejnověkých lesů nemá ani schopnost vodu zadržet, ani prostor, kde by se mohla voda beze škody rozlévat.


Doporučujeme

  • Všímejte si reliéfu krajiny v místě, kde žijete
  • Zapojte se do aktivit místních spolků, které podporují rozmanitost člověkem využívané krajiny


Podrobný popis problému

Rozptýlená zeleň, drobné krajinné prvky, to jsou souhrnné názvy pro meze a terasy, remízky, aleje a stromořadí, mokřady a tůně v kulturní krajině. Z historických map nebo dobových fotografií víme, že až do 50tých let minulého století venkovskou krajinu skládala drobnozrnná mozaika plošek polí, luk, pastvin, doplněná menšími ostrovy lesů a lidských sídel. Drobné krajinné prvky, do té doby četné, byly odstraňovány, aby nebránily pohybu těžké zemědělské mechanizace. Drobné krajinné prvky mají pro zdravou krajinu několik nenahraditelných funkcí: kulturně historickou, estetickou, produkční, hygienickou, protierozní a vodohospodářskou, a v neposlední řadě hlavně biologickou.


Druhová rozmanitost

Žije zde mnohem více druhů rostlin a zvířat, než v monokulturních polích a lesích. Pokud nejsou od sebe příliš vzdáleny, napomáhají přirozenému šíření druhů krajinou. Napomáhají snižovat stavy polních škůdců, i obnovovat populace organismů žijících v půdě (edafon). Jejich existence je významná i pro druhy, které jinak nežijí přímo a pouze v těchto místech. Například samičky zajíce ponechají svá mláďata po většinu dne odložená v krajině a kojí je velmi zřídka, aby k nim nepřivedly predátory. Mláďata nemají pach, samice si pamatuje jejich umístění podle charakteristických míst v krajině. Tam, kde drobné krajinné prvky chybí, je často nenajde a mláďata uhynou.


Mikroklima krajiny

Na poušti, kde nic neroste, je ve dne žár a v noci chlad. Na suchou půdu neprší. Zeleň je klimatické zařízení krajiny. Za horkého dne odpařuje vodu a tím ochlazuje okolí, za chladného rána srážením vody (rosa) okolí naopak otepluje. Díky tomuto efektu nebývají v členitější krajině tak extrémní rozdíly teplot v průběhu dne. V místech s velkými plochami nečleněných polí se ve dne ohřívá vzduch a proudí krajinou. Snadno se zvedá vítr, který odnáší odpařenou vláhu do vzdálených míst. Srážka přicházejí méně často, ale o to prudší (přívalové deště). Členěná krajina nemá proudění tak výrazné, deště jsou častější a mírnější.


Ochrana před erozí

Drobné krajinné prvky představují přirozenou a účinnou zábranu před škodlivým větrným i vodním prouděním. Brání půdu před vyplavováním nebo odvíváním jemných částic půdy. Jsou to složky půdy, které na sebe dokáží vázat živiny, to nejcennější v půdě, co tvoří její úrodnost.


Zadržování vody v krajině

Z členité krajiny nemizí voda tak rychle. Nad mezemi a terasami se voda zadrží, lépe se vsakuje do půdy a setrvá tam i v době sucha. Velmi výrazný je také rozdíl v tom, jak krajina vstřebává vláhu ze sněhových srážek. Když sněží, tvoří se v blízkosti mezí, teras či remízků obvykle závěje. Při rychlém oteplení sníh nahromaděný v závějích taje pomaleji. Tím se snižuje nebezpečí povodní.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Jana Vitnerová, 2014
Kontakt jana.vitnerova@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika