Co obsahují prostředky do myček nádobí a jak šetřit jejich výběrem prostředí?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Voda, praní, čištění

Úvod

Při mytí nádobí se nečistoty odstraňují spolupůsobením mechanické síly, chemických prostředků, vody a tepla. Při ručním mytí se uplatňuje hlavně mechanická síla lidských rukou, zatímco při strojovém mytí se uplatní více chemie a vyšší teplota mycí lázně. Je dobré si uvědomit, že chemických prostředků v myčkách spotřebujeme mnohonásobně víc než při ručním mytí. Chemické prostředky nám sice pomohou, ale následně přecházejí do odpadní vody a posléze se podílejí na znečištění povrchových vod. Do myček se používá jednak prostředek na regeneraci iontoměniče, tzv. regenerační sůl, dále mycí prostředek a nakonec ještě prostředek na oplachování. Ne všechny tyto prostředky jsou nezbytné a ne všechny škodí stejně životnímu prostředí.


Doporučujeme

  • Vybírat mycí prostředek bez fosfátů a chlóru, nezapomínat na správné používání regenerační soli do iontoměniče.
  • Omezit používání oplachovacích prostředků, které nejsou nezbytné.
  • Jako leštidlo lze použít kuchyňský ocet.
  • Správně vytěžovat a používat myčku.
  • Nejvíce chemie se ušetří při mytí nádobí ve dřezu za použití octa.


Podrobný popis problému

Regenerační sůl

Při strojovém mytí nádobí je na obtíž tvrdá voda, neboť sloučeniny vápníku a hořčíku, které tvrdost vody způsobují, se při vyšší teplotě mohou na nádobí i v myčce vysrážet a tvořit nepěkné usazeniny a dokonce mohou myčku zničit. Proto jsou myčky vybaveny zařízením na změkčování vody na bázi iontoměničů. Regenerační sůl se používá pro údržbu iontoměniče a je třeba její dávkování dodržovat podle návodu výrobce myčky. Regenerační soli mají ve srovnání s mycími prostředky jen malý negativní vliv na životní prostředí.

Mycí prostředek

Mycí prostředek je složka, jejímž výběrem můžeme nejvíc ovlivnit dopad používání myčky na životní prostředí. Doporučené dávky jsou mezi 20 až 40 g na jedno mytí, při každodenním mytí tedy přejde z jedné myčky do odpadní vody 9 - 15 kg chemikálií ročně. Mycí prostředek obsahuje tenzidy, změkčovací látky, enzymy, bělící a pomocné látky.

Tenzidy jsou látky, které slouží podobně jako při praní a čištění k rozpouštění nečistot a mastnoty. Chemicky jsou to látky nejrůznějšího složení. Tenzidy jsou i součástí přípravků pro ruční mytí, ale při ručním mytí spotřebováváme prostředků mnohem méně. V prostředcích do praček i myček bývá používána směs tenzidů s podobnou účinností i biologickou rozložitelností.

Změkčovací látky se přidávají pro změkčení vody pro případ, že by byl špatně nastaven nebo špatně regenerován iontoměnič, který vodu měkčí již při vstupu do myčky. Při vysokých teplotách se v myčce i na nádobí vysrážejí nerozpustné sloučeniny vápníku a hořčíku, které tvoří na nádobí usazeniny a myčku mohou zničit. Ve většině prostředků do myček se k změkčení vody používají fosfáty, které mají velmi silný negativní vliv na životní prostředí – stejně jako fosfáty z pracích prostředků jsou dobrou živinou pro růst vodního květu na hladinách stojatých vod. V čistírnách odpadních vod se fosfáty odstraňují jen částečně. Obsah fosfátů není u všech prostředků stejný – na našem trhu najdeme – i když zřídka - i prostředky bezfosfátové.

Bělící látky obsahují většinou tzv. aktivní kyslík (většinou ve formě peroxosoli), ale u některých prostředků může být jako bělidlo použit i velmi problematický chlór, který se může podílet na vzniku jedovatých látek.

Enzymy pomáhají rozkládat bílkoviny a škrob, přispívají k účinnosti přípravku při nižší teplotě mytí a tím k úspoře energie.

Pomocné látky jsou pro vlastní mycí proces nedůležité, neboť to jsou barviva a parfémy, se kterými se vnáší do prostředí zbytečně další cizorodé látky, i když v nepatrných koncentracích.


Oplachovací prostředek

Používá se pro zvýšení lesku a snížení počtu skvrn po zaschlých kapičkách vody. Bývají to slabé organické kyseliny, které sice nemají významný vliv na životní prostředí, ale jejich používání považujeme za zcela nadbytečné.


Výběr mycího prostředku

Výběrem mycího prostředku můžeme ovlivnit i odpadní látky, které se po použití myčky dostávají do odpadní vody. Při výběru dáváme přednost mycím prostředkům bez chlóru a bez fosforu nebo s nižším obsahem fosforu. Fosfor v prostředcích do myček bude zakázán v celé EU až od roku 2017 (Nařízení č. 648/2004 ve znění pozdějších předpisů).


Správné používání myčky

Pro běžný provoz menší domácnosti je šetrnější i ekonomicky úspornější ruční mytí nádobí. Při rozumném a velmi úsporném ručním mytím (nemyjeme-li pod plně roztočeným kohoutkem horké vody) je spotřeba vody nižší ve srovnání s mytím v myčce. V myčce se navíc myje při vyšší teplotě a s tím souvisí i větší spotřeba energie. Chemických prostředků se při ručním mytí dávkuje mnohonásobně méně a jsou vesměs bezfosfátové. Pro větší domácnosti má myčka své uplatnění, je ale třeba věnovat pozornost jejímu výběru kvůli spotřebě vody a energie. Dopady jejího provozu na životní prostředí lze podstatně snížit dodržováním následujících doporučení:

  • Myčku je třeba správně vytěžovat. To přináší určité problémy, protože pro menší domácnosti se myčka zcela nezaplní, takže se spouští buď poloprázdná nebo se nádobí nechá do druhého dne, nečistoty zasychají a je třeba použít více chemie a vyšší teploty. Zároveň vzniká potřeba mít v domácnosti více nádobí.
  • Pokud to konstrukce myčky dovolí a ohříváme-li vodu pomocí obnovitelných zdrojů energie (biomasa=dřevo, solárně termický kolektor), používáme přívod teplé vody. Ušetří se až 50% elektřiny.
  • Správně používáme regenerační sůl, která zajistí dobrou funkci iontoměniče na změkčení vody v myčce, chráníme tím myčku a zvyšujeme kvalitu mytí.
  • Používáme-li běžně zašpiněné nádobí, volíme úsporné (eko) programy s nižší mycí teplotou (úspora energie).
  • Volíme mycí prostředek bez chlóru a bez fosfátů nebo s nižším obsahem fosfátů.
  • Mycí prostředek dávkujeme podle návodu, rozhodně neplýtváme. Pro málo špinavé nádobí můžeme vyzkoušet i mytí bez mycího prostředku – horká voda a tlak udělají své.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Vlašín, M., Ledvina, P., Máchal, A.: Desatero domácí ekologie, ZO ČSOP Veronica, Brno, 2012. Kapitola energie a voda
  • Ledvina, P.: Do čista O environmentálně šetrném uklízení, Ekologický institut Veronica, Brno, 2008, dostupné i online.
  • Ökologisch reinigen], informace rakouské organizace "die Umweltberatung" Österreich, nejvíce dostupných informací k problematice (německy)
  • Richardsonová, R.: Domov. Nové pohledy na zdravé, bezpečné a přirozené bydlení. Perfekt, Bratislava, 2003. ISBN 80-8046-237-2. Spousta rad pro domácnost nejen z oblasti šetrného úklidu.


Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica