Co se může do vody uvolňovat ze střešních krytin? Které jsou bezpečné a které rizikové?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Voda v krajině a ve městě

Úvod

Do vody se ze střechy mohou dostávat všechny látky, které jsou přítomny v materiálu, ze kterého je střecha vyrobena. Za rizikové se považují látky cementových střešních krytin (eternit, beronit) a asfaltových střech či kovových střech opatřených nátěrem. Není vhodné pro zalévání rostlin či napájení zvěře používat vodu, která byla ve styku s olověnými a měděnými komponenty střechy.


Doporučujeme

  • Pro bezproblémový sběr dešťové vody doporučujeme přednostně použít střechy vyrobené z pálených tašek a dřeva.
  • Střechy plechové lze na závlahu a praní použít také, ale je třeba zjistit, zda není plech ošetřen jiným jedovatým kovem (např. pozink) nebo nátěrem takový kov obsahující.
  • Všechny typy střech, které chceme využívat ke sběru dešťové vody je dobré zbavit hrubých mechanických nečistot, ve kterých se mohou zbytečně hromadit toxické látky či mikroorganismy, které vodu rychleji degradují.
  • Ostatní střešní krytiny mohou mít neblahý vliv na složení vody využívané k zalévání i praní.


Podrobný popis problému

Mezi dešťovou vodou a vodou, kterou sbíráme ze střechy, je relativně veliký rozdíl. Vliv na to má především povrch střech a také kvalita ovzduší v lokalitě. Střešní krytina a střešní komponenty ale kvalitu vody ovlivňují zdaleka nejvíce. Nevhodnou střešní krytinou pro sběr a využívání dešťové vody je například eternit, což je cementová směs, která obsahuje azbest a jiné zdraví škodlivé látky. Další nevhodným materiálem střechy pro sběr vody jsou kovy, například olovo, arsen, měď, zinek, kadmium, rtuť, hliník, chróm a nikl. Všechny tyto kovy mohou být obsaženy buď přímo ve střešní krytině, nebo v nátěru, kterým je krytina ošetřena. I stopové množství většiny těchto kovů má škodlivý účinek na zdraví živých organizmů. Je dobré myslet na fakt, že zaléváním rostlin (zelenina, byliny) se škodlivé látky dostávají i do našich těl a stejný efekt může být způsoben i nošením prádla, které bylo práno v kontaminované vodě.


Související odkazy


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Lukáš Koucký, 2014
Kontakt lukas.koucky@ekocentrumkoniklec.cz
Webové stránky ekoporadny Ekoporadna Praha