Co to jsou pasivní domy?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekologické stavitelství

Úvod

To jsou domy, které na vytápění nespotřebují více tepla než 15 kWh/m2.rok. Pasivní dům se vyznačuje vynikající projektovou přípravou, bezchybným řemeslným provedením bez zanedbání detailů, tepelným využitím slunečního záření jak při průchodu okny tak při dopadu na aktivní solární prvky, jimiž jsou solární kolektory.


Doporučujeme

  • Kompaktní dobře izolovaná budova U<0,15 W/(m2.K) bez tepelných mostů
  • Hlavní strana orientovaná k jihu a v zimě nezastíněná.
  • Zasklení okny se součinitelem prostupu tepla U<0,8W/m2.K a propustností pro sluneční teplo g>0,5
  • Větráním s účinnou rekuperací tj. získáváním alespoň 85 % tepla zpět.
  • Použití co nejúčinnějších spotřebičů.
  • Ohřev teplé vody solárním zařízením nebo tepelným čerpadlem z odpadního vzduchu.
  • Pasivní domy mohou být i domy bytové.


Podrobný popis problému

Proč pasivní dům?

Pasivní je zřejmě proto, že většina tepla, které je potřeba na zachování tepelné pohody se do domu dostává jaksi mimoděk - pasivně, z lidí, z používání spotřebičů, ze slunka okny. Část energie vyžaduje větší aktivitu a to mechanické větrání, které zajišťuje zpětný zisk tepla z odpadního vzduchu a zisk tepla ze země pomocí zemního kolektoru. Aktivní prvek, tedy zdroj tepla, dodává do domu již jen velmi malé množství tepla a to po krátké období v roce prostřednictvím ohřevu čerstvého vzduchu.

Tyto domy jsou dnes již technicky vyřešené a funkční, v cizině (zejména německy mluvící země a severské státy) se jich postavilo několik stovek. V České republice stojí již několik prvních pasivních domů.

Pasivní dům, jako stavební koncepce, neřeší použití stavebních materiálů. Aby se jednalo o dům skutečně „ekologický“, je zapotřebí dále volit takové materiály, které mají co nejpříznivější ekologickou bilanci. To znamená, že na jejich výrobu bylo spotřebováno co nejméně energie a co nejméně toxických látek, samotné materiály byly netoxické, jsou recyklovatelné a oddělitelně zakomponované.


Tepelná ochrana a stabilita

Protože největší důraz se klade na pasivní opatření, je prvotní důraz dáván na tepelnou ochranu stavby. Nejméně nákladné a konstrukčně nejméně komplikující jsou opatření na neprůsvitné obálce budovy, kde je dosahováno nejnižší hodnoty součinitele prostupu tepla (U=0,09~0,12 [W/m².K]). Takových hodnot lze dosáhnout pouze izolačními materiály s nízkým součinitelem tepelné vodivosti (λ=0,060~0,035 [W/m.K]):

  • průmyslové izolace (skelná vlna, minerální vlna, polystyren)
  • přírodní izolace (sláma, celulóza, ovčí vlna, konopí, len)

Důležité je zajistit homogenitu tepelného odporu v každé z vrstev obálky. Nehomogenita způsobuje tepelné mosty (obecně v řádech ψ=0,04~0,5 [W/m2.K]), označují se podle rozsahu jako bodové a liniové. Typické tepelné mosty starých staveb jsou styk obvodové stěny a podlahy (základový beton), nebo stropu (věnec stropu). Je snahou při navrhování a montáži tepelné mosty eliminovat, potlačit nebo alespoň přerušit jejich přímočarost mezi interiérem a exteriérem.

Důležitou vlastností stavebních konstrukcí je stabilita v letním a zimním období. Přestože přístup není zcela totožný, výrazně k nim přispívá schopnost akumulace, především vnitřních konstrukcí, nebo-li zabudovaná hmota. Přínosem mohou být zděné konstrukce nebo těžké podlahy.


Výplně otvorů

Zvláštní kapitolou tepelné ochrany budov je průsvitná obálka (okna a dveře). Je nezbytná pro přirozený pobyt osob uvnitř budovy (osvětlení, nezbytný kontakt s okolím domova), zároveň však jsou nejslabším článkem s nejvyšším součinitelem prostupu tepla. V pasivních domech se uplatňují se zvýšeným tepelně izolačním provedení Uw(=Uwindow) < 0,8 [W/m².K]. Konstrukční řešení okna můžeme uvažovat z libovolných materiálů i převážně fixního zasklení:

  • dvojskla s vloženými fóliemi
  • trojskla
  • špaletová okna (zdvojená křídla s dvojskly)

Zároveň se po oknech požadují pasivní solární zisky zvláště v přechodném, případně zimním období. To umožňuje propustnost infračervených spekter slunečního záření; okno by mělo propouštět nejméně g > 50 [%]. V letním období je nutné naopak zabránit přehřívání domu, zejména jižní strany nejlépe pasivním fyzickým opatřením např. markýzou, slunolamem, roletou, fólií, pokovením skla nebo třeba i sezónní vegetací. Aktivní opatření (např. chladicí jednotkou) při letním přehřívání jsou velmi nákladná energeticky a nekomfortní při užívání místností.

Přednostně se používají okna ve svislé poloze oproti střešním oknům. Ty bývají problémovým místem střech, jejich osazení místem tepelných mostů, zatékání. Trpí rosením, v letním období nadměrnými v zimě malými solární zisky, jsou malá a směřují na nebe namísto do krajiny.

Obdobné tepelně izolační parametry uplatňujeme i na dveřní výplně, optimálně kombinujeme vstup se zádveřím.

Dotace na výstavbu Na výstavbu do pasivního standardu lze v roce 2014 získat dotaci z programu Zelená úsporám.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Haselsteiner, E., Guschlbauer-Hronek K., Havel M.a Hollan J.: Nové standardy pro staré domy - Příručka pro regeneraci rodinných domů ve 21. století, Brno, 2012, Dostupné jen online


Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica