Co uspoří víc energie - elektrický nebo plynový sporák?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Energie, obnovitelné zdroje

Úvod

Plyn je příznivější pro životní prostředí než elektrický proud, protože musíme srovnávat nejenom využitelnou energii, ale i primární energii potřebnou k výrobě a transportu. Využití primární energie je u plynového sporáku přibližně třikrát lepší, kontrola teploty a regulovatelnost jednodušší a možnosti plýtvání energií kvůli nepozornosti jsou u plynového sporáku taktéž nižší. Díky využití přímo primární energie je plynový sporák ještě úspornější než indukční ohřev (pokud máme elektřinu ze sítě). V zimě jsou nejlepší kamna na dříví.


Doporučujeme

  • Plynový sporák je vhodnější než elektrický z hlediska regulace i z hlediska paliva.
  • Při provozu plynového sporáku je nutno větrat, neboť dochází k emisím NOx .


Podrobný popis problému

Elektřinu odebíráme z rozvodné sítě energetických podniků. Z toho vyplývá, že se proud vyrábí ve velkých elektrárnách s nízkým stupněm elektrické účinnosti a velmi vysokým podílem nevyužitého odpadního tepla, takže ztráty při výrobě elektřiny jsou podstatně vyšší, než když je energetickým nosičem plyn. Vařením na elektřině je životní prostředí zatěžováno více než vařením na plynu, protože je třeba brát zřetel na zatížení životního prostředí při výrobě elektrické energie: produkci škodlivých látek, spotřebu vody, důsledky těžby hnědého uhlí, zábor půdy, aspekt vysokonapěťového vedení a zatěžování životního prostředí radioaktivním odpadem. Poněkud příznivěji vycházejí dnes moderní sporáky se sklokeramickou varnou deskou nebo ještě lépe s indukční deskou díky vyššímu využití elektrické energie, přesto jsou horší než plynové.

Sklokeramické a indukční sporáky

Když už musíme vařit na elektrické plotně, pak raději na sklokeramické nebo ještě lépe na indukční desce. Rychle se zahřeje a rychle zase vychladne, neohřívá se tak zbytečně kovové těleso. Doba dosažení plného výkonu je jen deset až dvacet sekund po zapnutí. Spirála pod skleněnou deskou vyzařuje teplo přímo do nádoby. Ještě lepší jsou ty s indukční cívkou pod plotnou, regulující velikost topného prostoru podle velikosti nádoby a zahřívající jen ji. Musíme ovšem použít nádobí málo elektricky vodivé a z magnetického materiálu, tedy pokud možno takové na kterém drží magnet - ze speciálního nerezu (výhodné je, když mají ve dně tepelně vodivou vložku z hliníku nebo mědi), smaltované či litinové. Celková účinnost těchto indukčních sporáků se již blíží plynovým.

Dále přináší plynový sporák přednosti při obsluze, neboť je velmi jednoduše kontrolovatelný (stupňovitě, bez následného tepla) a není náročné volit průměry dna hrnců tak, aby odpovídaly velikosti hořáku. Totéž platí pro sklokeramické varné desky.


Ǔčinnost indukčního vaření v porovnání s neindukčním a plynem

Podle amerického Úřadu pro energii je účinnost přenosu energie u indukčního ohřevu 90 %. U neindukčního ohřevu s plochým povrchem je účinnost přenosu 71 %. To znamená přibližně 20 % úsporu energie pro stejné množství přenesené energie.

Pro vyhodnocení dopadů na životní prostředí je třeba uvážit celý cyklus, který začíná již výrobou elektrické energie. Pokud se vezme v úvahu celková účinnost počínaje výrobou elektrické energie, jejího přenosu a finálně její přeměny na teplo tak účinnost indukčního vařiče je srovnatelná s vařením na plynu.

Vysvětlení

Účinnost výroby elektrické energie vyrobené z plynu či uhlí se pohybuje kolem 33 % (v současné době se takto vyrábí kolem 80 % elektrické energie). Ztráty během přenosu energie se pohybují kolem 5 % což dává celkovou účinnost kolem 28 % (patrně chyba při 5 % ztráty el. energie se musí vztahovat jen k těm 33 %, co jdou do distribuční soustavy). Vaření na plynovém vařiči má účinnost kolem 33 % a ztráty přenosu tepla do jídla se pohybují kolem 6 % což dává celkovou účinnost 27,9 %.

Pokud je elektřina z fotovoltaické elektrárny (a ne z plynové turbíny v elektrárně uhelné či jaderné), tak je účinnost indukční desky 84 % (oněch cca 90 % zmíněno výše).


Související odkazy


Další čtení

  • Vlašín, M., Ledvina, P., Máchal, A.: Desatero domácí ekologie, ZO ČSOP Veronica, Brno, 2012, kapitola energie, dostupné i v elektronické podobě.
  • autoři Wikipedie: //heslo Induction cooking//, Wikipedie, [1] v kapitole „Efficiency and environmental impact“ podrobné vysvětlení účinnosti indukčního vaření (anglicky)


Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica