Co vzniká při vaření a topení?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ovzduší, hluk, světelné znečištění

Úvod

Vaření a topení jsou jistě dvě činnosti, bez nichž se v běžném životě neobejdeme. Pravdou zůstává, že lidská civilizace používá k těmto úkonům v převážné většině fosilní paliva ať už přímo (spalování zemního plynu na sporáku, plynové průtokové ohřívače vody apod.) nebo nepřímo (výroba elektřiny v elektrárnách apod.). Dochází-li při vaření, ohřevu vody či topení ke spalování přímo v interiéru bytu, vyvíjejí se spaliny, které mohou negativně ovlivňovat prostředí bytu a jejich obyvatele, nejsou-li odvětrány.


Doporučujeme

  • Při vaření na plynovém sporáku používat digestoř, popř. důkladně větrat.
  • Omezit používání plynových infrazářičů.
  • Při rekonstrukci vytápění se snažit umístit spalovací jednotku mimo obytné prostory.
  • Zabezpečit bezvadný technický stav topných zařízení a sporáků.
  • K vytápění a ohřevu vody využívat obnovitelné zdroje energie.
  • Do místností umístit zelené rostliny, které zlepšují ovzduší.


Podrobný popis problému

Produkty vznikající při spalování

Při spalování zemního plynu vznikají především oxid uhličitý a oxidy dusíku. Spaluje se kyslík. Pokud není zajištěna dostatečná obměna vzduchu v místnosti, dochází k jeho úbytku a zvyšování koncentrace spalin. V případě vytápění domácnosti kotlem, je nutné zajistit podmínky pro jeho správný provoz a bezvadné fungování, tzn. zajistit dostatečný přísun kyslíku a funkční odvod spalin komínem. V kotlích na pevná paliva je také nutné spalovat jen výrobcem předepsaná paliva. Spalováním paliv vznikají oxid uhličitý, oxidy dusíku, oxidy síry, ale i nedokonalé zplodiny hoření jako jsou polyaromatické uhlovodíky. Pamatujte si také, že v místnosti, kde je kotel umístěn, jsou koncentrace zplodin hoření vyšší.

CO2 – oxid uhličitý

Je bezbarvý plyn a ve vzduchu je zastoupen 0,03 až 0,06 procenty. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, připouští maximální koncentraci CO2 v pobytových místnostech ve výši 1500 ppm, doporučená hodnota je 1000 ppm.

H2O – vodní pára

Neškodí sice přímo, zvyšuje ale vlhkost vzduchu v místnosti. Ta může vést ke vzniku plísní na stěnách a navíc zhoršuje tepelně technické vlastnosti zdí.

CO – oxid uhelnatý

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, způsobující ve vysokých koncentracích příznaky akutní otravy. Vzniká při spalovacích procesech zejména při nedostatku vzduchu v kamnech na pevná paliva, při hoření zemního plynu, při kouření tabákových výrobků, je obsažen ve výfukových plynech apod. Jeho toxicita je způsobena schopností nevratně se vázat na krevní barvivo hemoglobin za vzniku tzv. karboxyhemoglobinu, který je 250x stabilnější než kyslík, čímž se přenos kyslíku v organismu blokuje. Zvýšená koncentrace CO se projevuje rychlejším vyčerpáním při tělesné zátěži, poruchami vidění, bolestmi hlavy, závratěmi. Vysoké koncentrace způsobují bezvědomí až smrt.

NOx – oxidy dusíku

Oxid dusný může působit obdobně jako oxid uhelnatý blokováním hemoglobinu. Oxid dusičitý je toxický plyn málo rozpustný ve vodě. Působí dráždivě na oči a horní cesty dýchací, ale proniká i do dolních cest dýchacích a do plic. Tam z něj vzniká směs kyseliny dusité a dusičné, která narušuje normální funkci plic. Ve vnitřním prostředí se vyskytuje běžně v koncentracích od 100 do 400 µg/m3, kdy se mu připisuje vliv především na snížení obranné schopnosti organismu.

SO2 – oxid siřičitý

Bezbarvý plyn, těžší než vzduch, detekovatelný pro svůj typický zápach již v malých koncentracích (0,5–1 ppm). Vzniká spalováním fosilních paliv a má negativní účinky na člověka i na rostliny. V nižších koncentracích (3,5 ppm) se projevuje dráždivě na horní cesty dýchací, při větších koncentracích může způsobovat edém plic. Při chronické expozici ovlivňuje negativně řadu životně důležitých funkcí např. krvetvorbu, poškození plic (rozedma) apod. Nejvyšší přípustná koncentrace (NPK) pro pracovní prostředí je 5 mg/m3., pro volné ovzduší je NPK = 150 µg/m3.

Organické látky Při spalování za nedostatečného přístupu vzduchu nebo za nízké teploty vznikají tzv. produkty nedokonalého hoření, například polyaromatické uhlovodíky.


Možná rizika

Podle výsledků epidemiologických studií se předpokládá, že obyvatelé domácností, kde se pro vaření využívá plynových zdrojů, jsou v mírném, ale významném riziku (vzhledem k trvalému charakteru používání) pro vyšší výskyt respiračních onemocnění.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Milan Havel, 2014
Kontakt milan.havel@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika