Co znamená označení FSC na dřevěných výrobcích?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Verze z 24. 3. 2015, 16:16; Renata.plackova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekospotřebitel, nakupování

Úvod

Logo certifikátu FSC zákazníkům zaručuje, že dřevo, z něhož je předmět vyroben, pochází z lesa, jenž je obhospodařován šetrným způsobem s ohledem na principy trvalé udržitelnosti. Lesní certifikace je nástrojem k posouzení, zda je les obhospodařován k přírodě šetrným způsobem podle předem stanovených směrnic. Lesní certifikace je v podstatě obdobou již dobře zavedené certifikace ekologického zemědělství a označování produktů ekologického zemědělství - bioproduktů.


Doporučujeme

  • Vybírejte si dřevo a výrobky z něj s důvěryhodnou certifikací FSC.
  • Vyhněte se exotickým dřevům, když už je kupujete, tak pouze s certifikací.
  • Papír z recyklovaného papíru je lepší volba, než papír z nového dřeva s certifikací FSC.


Podrobný popis problému

Každý člověk, kterému není lhostejné, co se dělo s lesem (a všemi lesními živočichy a rostlinami) při zajišťování dřeva pro jeho spotřebu, může dávat při nákupu přednost výrobkům s označením FSC. V České republice už jsou k dostání mj. tyto výrobky FSC: papír, násady na nářadí, zahradní nábytek, dřevěné schody či plovoucí podlahy. Cena certifikovaných výrobků z šetrně obhospodařovaných lesů s logem FSC není ve většině případů vyšší oproti „konvenčním“ výrobkům z nejasných zdrojů. Je-li mezi nimi výjimečně cenový rozdíl, nebývá výrazný.

FSC malé.jpeg


Co přesně znamená FSC?

FSC je zkratka názvu Forest Stewardship Council, což je mezinárodní, nezávislá, nevládní, nezisková organizace, založená v Torontu roku 1993 zástupci mezinárodních ekologických organizací, velko - i maloobchodníků se dřevem, lesníků, dřevozpracujícího průmyslu, sdružení domorodých obyvatel, odborů a certifikačních organizací z celého světa.

Základní myšlenkou FSC je podporovat environmentálně odpovědné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů celého světa, a tím napomoci chránit mizející, ohrožené a devastované světové lesy. Činnost organizace FSC financují dobročinné organizace, další prostředky získává z darů, členských a akreditačních příspěvků. Aby si zachovala nezávislost, nepřijímá organizace FSC peníze od průmyslových podniků.


Jak funguje lesní certifikace?

Lesní certifikací systémem FSC se rozumí proces inspekce konkrétního lesa za účelem zjištění, zda-li je obhospodařován v souladu se standardem FSC. Certifikační systém FSC je založen na deseti celosvětově platných principech a kritériích FSC. Ty jsou upravovány pro podmínky jednotlivých států či regionů.

Systém certifikace FSC lze rozdělit do tří činností: akreditace - standardizace - certifikace.


Každou činnost vykonává jiný typ organizace

  • Ústředí FSC za stanovených podmínek akredituje (zplnomocňuje) národní iniciativy FSC v jednotlivých zemích (v České republice je to FSC ČR) a akredituje nezávislé certifikační firmy, které provádějí samotnou certifikaci v terénu.
  • Hlavním úkolem národních iniciativ (tedy i FSC ČR) je standardizace - tvorba národních standardů, které vycházejí z celosvětově platných principů a kritérií FSC.


Kdo certifikaci FSC provádí?

Aby byla zachována nezávislost a nestrannost, neprovádí FSC certifikaci samo (ani prostřednictvím svých národních poboček jakou je i FSC ČR). Certifikací se zabývají certifikační firmy. Tyto firmy jsou za předem jasně stanovených podmínek akreditovány ústředím FSC a jejich práce je dále pravidelně kontrolována. V současné době nabízí certifikační audity 18 akreditovaných certifikačních firem.


Kdo vytváří standardy FSC?

FSC vytvořilo 10 celosvětově platných principů a 56 kritérií pro lesní hospodaření. Na jejich základě jednotlivé národní pobočky FSC ve spolupráci s odborníky vytvářejí národní standardy FSC. V České republice je v současnosti valnou hromadou FSC ČR schválen Český standard FSC, který je od 1. září 2006 akreditován mezinárodní Akreditační jednotkou FSC.


Co dělá FSC ČR?

FSC ČR je samostatnou nevládní neziskovou organizací a národní pobočkou FSC v České republice. Mezi hlavní činnosti sdružení patří propagace lesní certifikace systémem FSC, vytváření a revize Českého standardu FSC a monitoring certifikačního procesu v ČR. FSC ČR ovšem, stejně jako ústředí FSC a jeho národní pobočky, neprovádí certifikaci FSC. Finanční zdroje pro své aktivity získává od nadací, mezinárodních institucí a podpůrných členů sdružení.

Občanské sdružení FSC ČR je otevřena všem jednotlivcům i zástupcům organizací. Členství v FSC ČR je podmíněno podporou myšlenky FSC, souhlasem se stanovami a jednacím řádem sdružení. Člen má možnost ovlivnit proces certifikace FSC v ČR, zejména pak úroveň Českého standardu FSC.


Co je certifikace spotřebitelského řetězce?

Prostřednictvím certifikace spotřebitelského řetězce (C-o-C, chain of custody) je možno zaručit, že konečný výrobek pochází z lesů s certifikátem FSC. V praxi to znamená, že každý zpracovatel ve zpracovatelském řetězci od lesa k zákazníkovi musí získat certifikát FSC. To dává zákazníkovi jistotu, že kupuje výrobek z šetrně obhospodařovaných lesů.


Kolik už je lesů certifikovaných FSC ?

V roce 2013 bylo celkem certifikováno přes 176 milionů hektarů lesa v 79 zemích světa. Z toho zhruba polovina rozlohy připadá na Evropu. Certifikátem FSC se zároveň mohlo pochlubit téměř 25 723 podniků ve zpracovatelském řetězci ve 113 zemích světa.

V České republice se ve srovnání s našimi sousedy certifikace FSC uplatnila zatím poměrně málo. Dosud (2013) bylo certifikovány 4 lesní majetky o celkové rozloze zhruba 53 000 hektarů (Školní lesní podnik Mendelovy Univerzity v Brně, Lesy města Prahy, Nestátní lesy Svitavsko a Správa Krkonošského národního parku). Certifikát FSC do roku 2013 získalo 178 dřevozpracujících a obchodních firem.


Výběr požadavků Českého standardu na lesní hospodáře, kteří chtějí získat certifikát s logem FSC:

  • Přednostně využívat přirozenou obnovu stanovištně a regionálně vhodných dřevin, což je považováno za jeden z hlavních hospodářských prostředků naplňujících princip trvale udržitelného hospodaření v lesích.
  • Používat ekostabilizační dřeviny (EsD) v každém obnovovaném porostu

v minimálním stanoveném podílu, jež nesmí být redukován následnou výchovou porostu; výběr dřevin se má blížit přirozené skladbě lesa daného stanoviště a v rámci porostu má být co nejširší.

  • Při obnově lesa preferovat maloplošné obnovní prvky: v mýtní těžbě přednostně využívat šetrnější způsob hospodaření, tj. podrostní a výběrný. Ve zdůvodněných případech se připouští použití holosečí do rozlohy 0,5 ha (1/3 z max. povolené mýtní těžby dle lesního hospodářského plánu).
  • Vyskytne-li se kalamitní (neplánovaná) holina, je využíváno náletových dřevin jako přípravného (ochranného) porostu, jež vytváří vhodné podmínky pro následný růst klimaxových dřevin, které normálně na holinách nevyrůstají.
  • V doprovodných porostech v nivách toků a v okolí nádrží neprovádět těžbu holou sečí ve vzdálenosti výšky doprovodného porostu od břehu (kvůli ochraně biocenóz vázaných na vodu).
  • Vlastník lesa o výměře nad 500 ha má povinnost vypracovat směrnici na vymezení a ponechání zlomů, pahýlů vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetlení v dospívajících a dospělých porostech. Tuto směrnici pak musí dodržovat. Takto je ponecháno k dožití a zetlení nejméně 5 stromů na hektar v porostu a to tak, aby v průměru bylo ponecháno 30 m3 dřevní hmoty na hektar dospívajících a dospělých porostů na lesním majetku (tlející dřevo má velký význam pro diverzitu, přirozený koloběh živin, produktivitu a hydrickou funkci lesa).
  • Vlastník lesa o výměře nad 500 ha musí vymezit nejméně 2 % lesa, u obecních majetků 3 %, u státních 5 % lesů jako tzv. referenční plochy. Jsou to porosty s přirozenou nebo přírodě blízkou druhovou skladbou a prostorovou a věkovou strukturou sloužící jako ukázky lesních ekosystémů s přirozenou dynamikou vývoje. Aby mohly probíhat žádoucí přírodní procesy, musí být rozloha referenčních ploch co největší a provádějí se v nich pouze zásahy, které směřují k přirozenému stavu. Porosty, které v tomto stavu jsou, se ponechávají bez zásahu.
  • Vlastník lesa je povinen zjistit místa výskytu zvláštně chráněných druhů rostlin a živočichů, která musí při následných hospodářských opatřeních respektovat a provádět tato opatření tak, aby bylo zaručeno zachování nebo zlepšení stavu populací chráněných druhů i jejich biotopů.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP