Co znamenají „éčka“ na potravinových obalech?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekospotřebitel, nakupování

Úvod

K tomu, aby potraviny a nápoje vydržely déle, aby neztratily po tepelné úpravě svou barvu, aby měly výraznější chuť atd. se používají tzv. potravinářská aditiva (přísady). Jedná se o látky, které se přidávají do většiny potravin z důvodu technologických, přepravních i skladovacích a ke zlepšení jejich senzorických vlastností. Protože název některých látek by byl příliš dlouhý a mnohdy i složitý, byl v zemích EU zaveden jednotný systém označování těchto látek, který převzala také ČR.


Doporučujeme

  • všímat si složení výrobku
  • chceme-li se vesměs vyhnout umělým (chemicky vyrobeným) „éčkům“, kupovat potraviny v kvalitě BIO
  • kupovat základní potraviny, které nesmějí obsahovat žádné konzervační látky
  • dávat přednost potravinám s přírodními, popř. s přírodně identickými „éčky“


Podrobný popis problému

„Éčka“ na obalech

Potravinářské přídatné látky (aditiva) jsou chemické látky, které se přidávají do potravin kvůli vylepšení nebo zachování jejich trvanlivosti nebo vzhledu, konzistence, chutě, vůně, atd. V zákoně se přídatnými látkami rozumí látky bez ohledu na jejich výživovou hodnotu, které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin při výrobě, balení, přepravě nebo skladování, čímž se samy nebo jejich vedlejší produkty stávají nebo mohou stát součástí potraviny.

Protože název některých látek by byl příliš dlouhý a mnohdy i složitý, byl v zemích EU zaveden jednotný systém označování těchto látek, který převzala také ČR (tvoří jej písmeno E a troj- až čtyřmístný číselný kód).

Výrobci jsou povinni podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/97 Sb. na obalech uvádět složení výrobků včetně přídatných látek. Na obalech mnohých výrobků bývá uveden obvykle jen kód aditiva, na některých je popsáno aditivum i jeho chemickým názvem, popř. uvedena skupina, do které aditivum patří (např. emulgátor, konzervační látka atd.). Ale ani konkrétní chemický název přídatné látky nemusí být pro nezasvěcené spotřebitele srozumitelný. A přitom se nemusí vždy jednat o chemické látky, některé „Ečka“ patří mezi vitamíny či jiné přírodní látky (např. E140 zelené rostlinné barvivo chlorofyl, E160 karoten – provitamín A, E300 kyselina L askorbová – vitamín C, E306 tokoferol – vitamín E). Mnohé přídatné látky byly na obalech uvedeny i dříve, jen ne jako „éčko“, ale právě jeho chemický název, popř. skupina nebo informace jako chemicky konzervované, přibarveno, aromatizováno atd.

Složení nebalených výrobků (např. pečiva, …) lze na požádání zjistit přímo u prodejce. Každá prodejna musí mít podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/97 Sb. seznam výpisů složení nebalených výrobků. V některých obchodech jsou tyto informace u nebalených výrobků uvedeny.


Dělení „éček“

Přísady se mohou dělit podle původu na přírodní – výtažky z rostlin a hub (např. výtažek z citronu) přírodně identické – chemicky (uměle) vyrobené, ale v přírodě se vyskytující (např. chemicky vyrobený vitamín C) umělé – chemicky vyrobené umělé, nepřírodní látky (např. syntetické barvivo. Někdy bývá na obalu uvedena informace: přírodně identické aroma, umělé barvivo atd.

Potravinářské přísady se dále rozdělují do skupin podle charakteru jejich působení v produktu. Vyhláška č. 4/2008 definuje 26 skupin přídatných látek (např. barviva, konzervační látky, antioxidanty,emulgátory, stabilizátory, kypřící látky, náhradní sladidla, zvýrazňovače chuti).

E čísla Skupiny aditiv
E100 - E199 barviva
E200 - E299 konzervanty
E300 - E399 antioxidanty, regulátory kyselosti
E400 - E499 emulgátory, zahušťovadla, stabilizátory
E500 - E599 protispékavé látky, regulátory kyselosti, plnidla
E600 - E699 látky zvýrazňující chuť a vůni
E900 - E999 lešticí látky, sladidla, balicí plyny, propelanty
E1000 - E1999 další látky

Barviva (označení E1xx)

Přidávají se do výrobků, aby zlepšily jejich vzhled, popř. obnovily ztrátu barvy při zpracování. V ČR je povoleno 43 barviv, z nichž 7 je syntetických (umělých).

Mezi přírodní barviva patří:

  • E100 – kurkumin
  • E101 – riboflavin (vitamín B2)
  • E120 – karmín (též karmazín nebo košenila), přírodní červené barvivo vyráběné z vysušených těl hmyzu červce nopálového (Dactylopius coccus)
  • E150 – karamel
  • E160 a-f – karoteny
  • E161b – lutein
  • E162 – betanin (z červené řepy)
  • E163 – antokyan


Konzervační látky (označení E200 – E259)

Zabraňují činnosti mikroorganismů, způsobující zkažení potravin, popř. vznik jedovatých látek. Konzervační látky tak pomáhají udržet potraviny delší dobu nezávadné. K přírodním konzervačním látkám patří např. kyselina octová (E260), kyselina mléčná (E270) a nám velmi známá kuchyňská sůl. Konzervační látky na bázi dusitanů a dusičnanů (E249 – E252) v uzeninách a jiných masných výrobcích a dále kyselina benzoová a její soli (E210 – E213) jsou problematické a mohou vyvolat zdravotní potíže. Existují ale potraviny, které nesmějí obsahovat žádné konzervační látky. Jedná se o základní potraviny (mléko, máslo, mouka, chléb, bílý jogurt, podmáslí, kefír, med, cukr, těstoviny), výrobky pro dětskou výživu a výrobky označené jako sterilované, přírodní nebo čerstvé.


Regulátory kyselosti (E260 – E299)

Vyvolávají kyselou chuť potravin. Kyselé prostředí do určité míry zabraňuje množení choroboplodných zárodků. Příklady některých okyselujících látek: kyselina octová a její soli (E260-E263), kyselina mléčná (E270), kyselina jablečná (E296).


Antioxidační látky (označení E3xx)

Působí proti oxidaci (žluknutí) a tím znehodnocení tuků vzdušným kyslíkem. Některé působí také jako stabilizátory, regulátory chuti i konzervanty. Vitamíny C (E300) a E (E306), lecitin (E322) jsou zástupci přírodních antioxidantů. K problematickým z hlediska zdravotního můžeme přiřadit např. butylhydroxyanisol (E320) a butylhydroxytoluen (E321). Existuje totiž podezření, že vysoké dávky těchto antioxidantů mohou způsobit rakovinu u krys. Váží v potravinách vodu. V potravinách se jedná především o látky rostlinného původu – agar (E406), arabská guma (E414), modifikované škroby (E1200, E1402- E1404, E1410, E1412-E1414, E1420, E1440, E 442, E1450).


Emulgátory a stabilizátory (E4xx)

Emulgátory pomáhají smísit takové složky potravin, které jsou vzájemně nemísitelné (snižují jejich povrchové napětí),např. olej s vodou. Stabilizátory pak zabraňují, aby se směsi opět oddělily. Nejznámějším přírodním emulgátorem je vejce, respektive lecitin přítomný ve vejcích (E322), používaný též jako antioxidant. Dalšími emulgátory jsou např. agar (E406), arabská guma (E414), modifikované škroby (E1200, E1402- E1404, E1410, E1412-E1414, E1420, E1440, E 442, E1450). Emulgátory a stabilizátory jsou obsaženy v margarínech, nízkokalorických a snadno roztíratelných pomazánkových tucích, zmrzlinách, dezertech. Mezi další skupiny přídatných látek patří tavící soli pro výrobu tavených sýrů (jsou nepříznivé pro příjem vápníku – vápník se na soli váže a tělo jej tak nemůže přijmout), kypřící látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť (např. glutaman sodný), nosiče a rozpouštědla (vitamínů), protispékavé látky, leštící látky (např. včelí vosk), balící plyny (tvoří ochrannou atmosféru, např. dusík N2 vytěsňující kyslík, který působí jako oxidační činidlo), odpěňovače (ve šťávě a marmeládě), pěnotvorné látky, zvlhčující látky, plnidla (vláknina), zpevňující látky (v kompotech, aby se ovoce nerozvařilo), látky zlepšující mouku za účelem zlepšení pekařské kvality.


Potraviny bez „éček“

Pokud bychom se chtěli vyhnout umělým „éčkům“ v potravinách, můžeme kupovat výrobky a produkty ekologického zemědělství, tzn. v kvalitě BIO. Tyto produkty neobsahují podle zásad ekologického pěstování žádné nepovolené umělé chemické příměsi. Neobsahují ani další chemické látky, které se do produktů konvenčního zemědělství mohou dostat z hnojiv, pesticidů apod, kromě několika málo bezproblémových přídatných látek(např. kyselina askorbovou, kyselina jablečná, karubin - moučka ze svatojánského chleba, vinan draselný, uhličitan sodný pro výrobu cukru, agar, uhličitany sodné, oxid uhličitý, arabská guma apod). Přesný seznam povolených přídatných látek ve výrobě biopotravin určuje nařízení EU č. 889/2008.

Nejjistější je kupovat pouze již výše zmíněné základní potraviny, které rovněž nesmějí obsahovat žádné konzervační látky a umělé příměsi. Tak např. bílý jogurt je takovou základní potravinou, ale ovocný už ne. Může proto obsahovat barviva, konzervační látky. Z bílého jogurtu si můžeme vyrobit ovocný jogurt sami a bez „éček“, tak že do něj přidáme ovoce ze zahrádky nebo domácí zavařeninu.


Legislativa

  • Zákon č. 110/1997, o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/97 Sb.
  • Vyhláška č. 4/2008, kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin
  • Zákon č.350/2011 Sb., chemický zákon
  • Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica