Jaká je právní úprava ochrany před obtěžováním hlukem?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ovzduší, hluk, světelné znečištění

Úvod

Právní ochranu před obtěžováním hlukem zajišťuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis, nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Osoby, které používají či provozují stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, jsou povinny zajistit, aby hluk nepřekračoval stanovené hygienické limity. Překročení hlukových limitů zjišťuje Krajská hygienická stanice na základě měření prováděných Státním zdravotním ústavem či jinou akreditovanou společností.


Doporučujeme

  • volte cestu osobní domluvy při obtěžování občasným hlukem
  • obraťte se na městskou či státní policii pokud je osobní domluva neúčinná,
  • obraťte na krajskou hygienickou stanici při obtěžování dlouhodobým zdrojem hluku
  • braňte se hluku vhodnými stavebními úpravami, zvukotěsnými okny, pásem vysazené zeleně apod.
  • věnujte pozornost nové výstavbě ve vašem okolí, zvláště pak možným zdrojům hluku
  • účastněte se řízení při povolování těchto staveb a upozorňujte na dodržování hlukových limitů


Podrobný popis problému

Podle zákona nesmí hluk překračovat dané limity ve třech druzích prostoru: v chráněném venkovním prostoru k rekreaci, sportu, léčení a výuce, uvnitř obytných a pobytových budov a v prostoru tyto budovy obklopujícím. Pokud nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, je možné nadlimitní zdroj hluku provozovat na základě povolení krajské hygienické stanice (§ 82 odst. 2 písm. a zákona o ochraně veřejného zdraví). Ta jej vydá, jestliže provozovatel zdroje nadlimitního hluku prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na tzv. rozumně dosažitelnou míru. Tou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže.


Hluk z hudební produkce

Podle § 32 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví nesmí překročit hygienické limity ani hluk z provozoven služeb a hluk z veřejné produkce hudby (například koncert, taneční zábava, hluk z restaurace apod.) Splnění této povinnosti zajistí osoba provozující službu či pořadatel akce. Hygienické limity hluku jsou stanoveny pro denní a noční dobu, noční dobou se rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou. Hygienický limit je v případě hudební produkce stanoven stejně jako pro jiné zdroje hluku. Vyčísluje se jako průměrná hodnota pro denní a noční dobu. Pokud je tedy hudební produkce krátkodobá, byť velmi hlučná, většinou nedochází k překročení limitu.


Jak postupovat v případě, že jste obtěžováni hlukem?

Pokud jste obtěžováni dlouhodobým zdrojem hluku ve vašem okolí, zjistěte nejprve na stavebním úřadu, zda má stavba potřebná povolení, je v souladu s územním plánem, zda je užívána v souladu s kolaudačním souhlasem, případně zda řádně proběhl proces Environmental Impact Assessment (EIA), Vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebo řízení o Integrated Pollution Prevention and Control (IPPC), Integrované prevenci a omezování znečištění. Pokud je zdroj hluku provozován bez povolení nebo v rozporu s ním, může stavební úřad provozovateli uložit pokutu nebo mu nařídit odstranění stavby.

Dále zjistěte na krajské hygienické stanici, zda již bylo provedeno měření hluku obtěžujícího zdroje, kdy k měření došlo a jestli se za tu dobu nezměnily podmínky, které by mohly mít vliv na hodnoty hluku. Dejte podnět k měření hluku. V mnoha případech krajská hygienická stanice (KHS) provede měření bezplatně, může se ale stát, že budete muset měření uhradit. Pokud hygienická stanice odmítne zajistit měření, můžete se obrátit na akreditovanou společnost, která měření za úhradu provede. V případě překračování limitů hluku může dojít k pozastavení provozu či udělení pokuty.


Hluk z dopravy

Velmi časté je obtěžování hlukem z dopravy. Pokud je to i Váš případ, nejprve opět zjistěte, zda je stavba komunikace v souladu s územním plánem, bylo pro ni vydáno stavební povolení, kolaudační rozhodnutí a jestli odpovídá těmto rozhodnutím. Podle druhu komunikace zjistíte, na který stavební úřad se máte obrátit. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát, silnice II. a III. třídy vlastní kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Dále potřebujete vědět, do jaké míry dodržuje komunikace jako zdroj hluku zákonné limity, což zjistíte z provedených měření nebo z výpočtů vzniklých v souvislosti s povolovacími řízeními.


Jakou žalobu podat při obtěžování hlukem?

Jestliže máte pocit, že orgány statní správy selhaly při své povinnosti chránit občany před nadměrným hlukem, můžete podat žalobu k civilnímu soudu. Sepsáním žaloby a jednáním před soudem je vhodné pověřit advokáta a jako důkaz si nechat zpracovat akustický posudek od autorizované společnosti.

Přijatelné úrovně hluku se lze domáhat také podáním sousedské žaloby proti původci zdroje hluku. Podle § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se musí vlastník zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

Dalším typem žaloby, který je možno využít při obtěžování nadměrným hlukem, je žaloba na ochranu osobnosti. Občanský zákoník zakotvuje ochranu osobnosti v ustanovení  § 81, podle nějž má každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména „života a důstojnosti člověka, zdraví a práva žít ve zdravém životním prostředí, vážnosti, cti, soukromí a jeho projevů osobní povahy“. Nadměrným hlukem je zasahováno do práva na ochranu zdraví, práva na ochranu soukromí a práva na ochranu příznivého životního prostředí, které jsou dílčími složkami práva na ochranu osobnosti.

V paragrafech 2894 až 2971 občanského zákoníku je ukotvena odpovědnost za škodu. Při obtěžování nadměrným hlukem lze uplatnit i žalobu na náhradu škody. Každý, kdo způsobí jinému škodu, má povinnost ji nahradit. V případě nadměrného hluku mohou být za škodu považovány například náklady na provedená protihluková opatření (výměna oken, protihluková izolace fasády, protihluková stěna atd.), snížení tržní hodnoty domu nebo pozemku, který je hluku vystaven, škoda na zdraví vzniklá v důsledku nadměrného hluku.

V případě, že k nadměrnému obtěžování hlukem zatím nedochází, ale je zřejmé, že tomu tak bude, například při plánované výstavbě nového zdroje hluku, dá se využít podání prevenční žaloby. To je možné pouze v případě, že již byly vyčerpány právní možnosti v rámci územního a stavebního řízení a správní orgány tyto námitky odmítly akceptovat. Možnost prevenční žaloby je ukotvena v § 2900 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo k újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Chovat se v rozporu s touto povinností znamená chovat se protiprávně.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Hluk a emise – stránky poradenství pro občany obtěžované hlukem


Autor a rok revize Jana Krátká, 2014
Kontakt kratka@eckralupy.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou