Jaké škodliviny vznikají pálením komunálního odpadu především plastů v domácích kamnech a kotlích?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ovzduší, hluk, světelné znečištění

Úvod

Domácí kamna, krby a kotle nelze vybavit drahou technologií na čištění spalin a tak záleží na každém z nás, kolik jedů vypustíme do vzduchu. Při spalování odpadů vzniká řada nebezpečných látek, které unikají do ovzduší - k těm známějším patří dioxiny, polyaromatické uhlovodíky, formaldehyd, kyselina chlorovodíková, benzen či styreny. Při spalování vzniká také zápach obtěžující Vás i Vaše sousedy.


Doporučujeme

  • Pálit v kotli pouze předepsané palivo.
  • Provozovat kotel pouze na projektovaný výkon.
  • Požívat kotel s vysokou účinností spalování.
  • Kotel si nechat pravidelně seřídit (v souladu se zákonem 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší).
  • Pravidelně si nechat vyčistit komín kominíkem.
  • Nespalovat odpady.
  • Zvážit výměnu starého kotle za modernější a účinnější.
  • Zvažovat spotřebu tepla v domácnosti, například zateplením objektu.


Podrobný popis problému

Čím škodí pálení odpadů?

Při pálení odpadů vzniká mnoho toxických látek. Dioxiny a furany jsou nejen rakovinotvorné, ale poškozují také hormonální a imunitní systém a ovlivňují nervovou soustavu. V důsledku nedokonalého spalování vznikají polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), jejichž vliv lze nejlépe připodobnit vlivu kouření cigaret. Formaldehyd je rakovinotvorný a spolu s ostatními aldehydy a kyselinou chlorovodíkovou dráždí oči a plíce. Benzen je látka rakovinotvorná. Styren je karcinogenní, jeho vlivem dochází při vysokých hladinách k poškození očí a sliznice, dlouhodobá expozice ovlivňuje nervový systém a je příčinou bolestí hlavy, únavy, slabosti a deprese. Množství škodlivých látek se odvíjí od toho, co spalujete (viz dále).

Koho pálením odpadu nejvíce poškodíte?

Vyšší koncentrace škodlivin byly naměřeny v místnostech, kde se topí. Na jedy ve vzduchu jsou citlivější děti, těhotné ženy, starší osoby a lidé trpící astmatickým či jiným respiračním onemocněním. Mějme k nim ohled.

Jaké škodliviny při domácím spalovaní odpadů vznikají?

Následující přehled shrnuje, jaké druhy zplodin vznikají při spalování jednotlivých druhů odpadů, případně jak s těmito odpady lépe nakládat.

Plasty

  • Při jejich spalování vzniká nejvíce jedovatých látek. Spalováním plastových fólií (PE, PP) a PET lahví se do ovzduší dostávají toxické polyaromatické uhlovodíky. Při spalování polystyrenu vzniká jedovatý styren. Při spalování PVC vznikají jedovaté dioxiny a další sloučeniny chlóru.

Chemicky ošetřené dřevo

  • Při spalování starých pelet, dřeva z demolic, rozbitého nábytku a natřených prken se mohou uvolňovat dioxiny (až 500x více než z palivového dříví) a dráždivý formaldehyd. Chemicky ošetřené dřevo patří do sběrného dvora, starý nábytek je vhodnější dát či prodat do bazaru.

Celobarevné letáky a časopisy

  • Tiskařské barvy obsahují těžké kovy, které se při spalování uvolňují. Spalovat papír je ale hlavně škoda. V rámci kalkulace celého životního cyklu bylo zjištěno, že recyklací papíru se ušetří několikrát více energie oproti jeho spálení. Použít papír při zatápění nevadí, pálit papír ve větším množství je nesmyslné. Nálepkou na schránce se můžete bránit proti vhazování reklamních letáků do schránky.

Pneumatiky

  • Pálením pneumatik vznikají polyaromatické uhlovodíky a další jedovaté látky. Pneumatiky lze zdarma, v rámci zpětného odběru, ponechat v autoservisu, případně je dát do sběrného dvora.

Tráva, listí a zbytky potravin

  • I při pálení tohoto odpadu může vznikat řada nebezpečných a dráždivých látek (například polyaromatické uhlovodíky). Zbytky rostlin je lépe dát na kompost.

Nebezpečné odpady

  • Nebezpečné odpady (jako jsou baterie, barvy, léky) spálením nezničíte, ale jedovaté látky, které obsahují, se dostanou do vzduchu a následně do půdy. Sběr nebezpečného odpadu zajišťuje každá obec/město - informujte se o místech, kam nebezpečný odpad můžete odevzdat.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Stránky Ekolistu, věnované problematice obtěžování kouřem z domácích topenišť


Autor a rok revize Ing. Milan Havel, 2014
Kontakt milan.havel@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika