Jaké jsou další možnosti tepelné izolace?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekologické stavitelství

Úvod

Pro izolaci lze použít řadu dalších materiálů - např. konopí či rákos. Pro speciální účely se používá vakuová izolace.


Doporučujeme

  • Přemýšlení o zateplení stávajícího nového objektu nesmí začínat a končit u polystyrenu a minerální vaty.
  • Existuje řady jiných materiálů, které kromě izolačních vlastností mají i jiné schopnosti.
  • Dáváme přednost materiálům z obnovitelných surovin všude tam, kde to je možné.


Podrobný popis problému

Konopí

Mezi izolačními látkami se nově objevuje konopí, které se ve Francii již nějakou dobu používá. Konopí je velmi odolné vůči škůdcům a zlepšuje kvalitu půdy, proto lze při pěstování snížit používání chemických prostředků. Konopí produkuje v našich podmínkách velké množství hmoty. Pěstováním druhů neobsahujících drogu (resp. s obsahem účinné látky THC nižším než 1%) se podařilo prakticky vyloučit riziko zneužití. Úlomky konopného vlákna ošetřené bitumenem se používají jako násypná výplň do suchých podloží podlah. Pod tlakem podlahy se drť zpevní do trvale stabilní masy, která vykazuje vlastnosti tepelné izolace a izolace proti vibracím a kročejovému hluku.


Rákos

Užití rákosu ve stavebnictví (jako střešní krytina, nosiče omítky, izolační desky) je velmi tradiční, avšak dnes již byl rákos prakticky vytlačen. Lze použít pouze jednoleté rákosí a jeho sklizeň je velmi závislá na povětrnostních podmínkách. Rákosí je zpracováváno do desek, rolí nebo rohoží. Při výrobě izolačních panelů se jednotlivé stvoly rákosu natěsno slisují a strojově spojí pocínovaným drátem nebo nylonovými vlákny. Rákos má průměrné izolační účinky. Ve srovnání s jinými přírodními vlákny (např. se slámou) je podstatně tvrdší a netleje. Obsahuje velmi vysoký podíl kyseliny křemičité, proto bez přidání chemických pojiv a přísad vykazuje také nižší nebezpečí vznícení. Rohože z rákosu jsou velmi stabilní, přesto je lze formovat například pro obložení klenutých střešních konstrukcí. Jsou velmi vhodné i jako podklad pod omítku. Opakované použití rákosových rohoží se zdá možné. V čisté formě lze rákos bez problémů kompostovat, pokud ovšem neobsahuje dráty. Komerčně se v ČR zatím nevyužívá.


Vakuová izolace

V tepelných izolací tvoří většinu objemu vzduch, takže jsou hodnoty tepelné vodivosti blízké vzduchu. Když vzduch z izolačního materiálu odčerpáme, jeho dominantní vliv se potlačí a prostup tepla je řízen jen sálavým mechanismem. Tepelný odpor takovéto vakuové izolace pak (téměř) nezávisí na její tloušťce a součinitel tepelné vodivosti je při malých tloušťkách extrémně nízký, až 0,004 W/(mK) pro vakuovou izolaci o síle 2 cm. Výhodné je její použití všude tam, kde je omezený prostor - například nad okenními rámy, kde jsou v izolaci ukryty rolety, ta je v těchto místech slabší a na plný "účinek" se doplní právě vakuovou izolací. Další možností použití je izolace podsklepeného podlaží, když nemáme možnost zvedat podlahu.


Transparentní tepelná izolace

Transparentní tepelné izolace se v současné době teprve začínají masivněji používat. Transparentní izolaci si lze představit jako velmi silný svazek tenkých trubiček (slámek na pití), umístěných kolmo mezi dvě skla. Trubičky jsou velmi tenké, vyrobené z amorfního oxidu křemíku (speciální forma skla) nebo plastu, který propouští světlo. Izolační dílec o tloušťce 30 mm propustí téměř 50 % sluneční energie, resp. světla. V zimním dni dopadající sluneční energie ohřívá stěnu domu, v noci stěna díky izolaci nevychladne. Pro letní provoz jsou instalovány vzduchové klapky, které brání přehřívání stěny. Možnými oblastmi použití jsou systémy získávající světelnou energii, prosklené fasády, průsvitné stavební dílce, jakož i střešní konstrukce staveb halového typu. Materiál je obvykle nehořlavý a má dobré izolační vlastnosti (l = 0,02 W/mK).


Pokrytí fasád zelení

Pokrytí fasád zelení snižuje rychlost proudění vzduchu u vnějších stěn a tím brání odlivu tepla. Stále zelené popínavé rostliny takto poněkud přispívají k tepelné izolaci. Účinky jsou přibližně srovnatelné s 1 až 2 cm izolační vrstvy. Zastínění též snižuje rozpálení vnějších stěn. Domy chrání před orosením, poskytuje úkryt či potravu hmyzu a ptactvu. Pro jižní stěny je proto nejlepší použít rostliny, jež jsou v létě zelené a zbavují se listí, aby v zimě mohly sluneční paprsky ohřívat zdivo - například loubinec (psí víno). Pro stranu severní je vhodnější hustý porost stále zelených rostlin (např. břečťan).


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Haselsteiner, E., Guschlbauer-Hronek K., Havel M.a Hollan J.: Nové standardy pro staré domy - Příručka pro regeneraci rodinných domů ve 21. století, Brno, 2012, Dostupné jen online


Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica