Jaké jsou zásady šetrné turistiky?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Doprava, cyklostezky, turistika

Úvod

Šetrný turismus, jak je již ze samotného názvu patrné, je založen na tolerantním vztahu ke svému prostředí, které respektuje. Ať už se jedná o prostředí přírodní – lesy, pobřeží, skalní útvary, řeky apod., tak prostředí kulturní a sociální – horské vesničky, domorodé zvyky a obyčeje, místní komunity atd. Šetrná forma turistiky se snaží tyto přírodní, kulturní a sociální složky prostředí udržovat a chránit. To tvoří její základní hodnoty a specifika.


Doporučujeme

  • V rámci cestování a navštěvování nejrůznějších destinací je vždy velmi důležité ctít ty které „pravidla a zákony“ dané společnosti a kultury. Jedině tak je možné místo či kulturu správně poznat a pochopit!


Podrobný popis problému

Zásady šetrné turistiky:

  • zaměřuje se na kvalitu zážitku
  • zohledňuje sociální rovnost, respektuje potřeby místních obyvatel
  • zaměstnává místní obyvatele a zapojuje je do plánování a rozhodování
  • snaží se využívat místních zdrojů (minimalizuje negativní vlivy, spotřebu energie, efektivně řídí odpadové hospodářství, recykluje)
  • zachovává celou šířku rekreačních, vzdělávacích a kulturních možností pro všechny generace a zájmové skupiny
  • je založena na aktivitách, které odrážejí charakter místa a regionu
  • umožňuje turistovi seznámit se s navštíveným regionem a podporuje jeho zájem o komunitu a životní prostředí
  • nelimituje ostatní odvětví při uplatňování principů trvalé udržitelnosti
  • je integrována do místního, regionálního či národního rozvojového plánu
  • minimalizuje nepříznivé dopady na místní společenství, kulturní dědictví, krajinu, zvyky a živočišné druhy a zároveň podporuje sociální a ekonomickou prosperitu
  • zanechá hmotné a sociální prostředí neoslabené, v ideálním případě i zkrášlené, jako zdroj pro budoucí požitek


Definovat ideál odpovědného, inteligentního a citlivého turisty se pokusil Ondřej Mirovský v časopisu Sedmá generace:

  • Svůj záměr realizuje prostřednictvím certifikované cestovní kanceláře, vlastněné nejlépe komunitou (obyvateli) v cílové oblasti.
  • Nepřepravuje se letadlem.
  • V místě se pohybuje buď individuálně, nebo v menších skupinách – UNEP doporučuje maximálně 25-tičlenné skupiny.
  • Je environmentálně uvědomělý a také velmi ohleduplný k prostředí, rozhodně jenom pozoruje a fotí.
  • Podporuje tradiční dovednosti a styl života místních obyvatel, mnohdy i vyšší cenou za služby než u konvenčních „masových“ aktivit…“


Světová turistická organizace (World Tourism Organization UNWTO), zabývající se politikou cestovního ruchu a jeho směřováním do budoucna, stanovila v souvislosti s myšlenkou udržitelného rozvoje termín udržitelný rozvoj cestovního ruchu: „Udržitelný rozvoj cestovního ruchu uspokojuje potřeby současných turistů a cílové destinace a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je vnímán jako proces řízení všech zdrojů, a to takovým způsobem, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby. Podmínkou však je zachování kulturní integrity základních ekonomických procesů, biologické diverzity a systému umožňující život.“


Nástrojem k rozvoji ekologicky šetrnějšího cestovního ruchu se v poslední době zdají být dobrovolné certifikační programy – ekologické značky. Tyto značky můžeme získat pro výrobek či službu, která splňuje dané podmínky a jsou tím pádem šetrné k životnímu prostředí. Ani šetrná turistika se však neobejde jen s certifikačními programy. Potřebuje promyšlené řízení jak na národní, tak na regionální a místní úrovni.


Zásady šetrné turistiky vymezuje [Evropská charta pro udržitelný cestovní ruch v chráněných oblastech. Charta odráží přání orgánů spravujících chráněné oblasti, místních zainteresovaných osob a představitelů podnikání v cestovním ruchu podporovat a povzbuzovat cestovní ruch, který je v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Strategie pro udržitelný cestovní ruch je definována jako „jakákoliv forma rozvoje cestovního ruchu, řízení nebo činnosti, která zajišťuje dlouhodobou ochranu a uchování přírodních, kulturních a sociálních zdrojů a přispívá pozitivním a spravedlivým způsobem k hospodářskému rozvoji a blahobytu jednotlivců žijících, pracujících nebo přebývajících v chráněných oblastech“.


Základní cíle Evropské charty udržitelného cestovního ruchu jsou:

  • Zvýšit povědomí a podporu pro evropské chráněné oblasti jakožto základní část našeho dědictví, která by měla být chráněna a jíž by se měly těšit současné a budoucí generace
  • Zlepšit udržitelný rozvoj a řízení cestovního ruchu v chráněných oblastech, které bere v úvahu potřeby životního prostředí, místních obyvatel, místních podniků a návštěvníků

Značení v ČR Standardy šetrné turistiky jsou ukotveny v poměrně přísných předpisech a ustanoveních, podléhají vnitřní i vnější kontrole. Zárukou jejich dodržování je tzv. ekocertifikace, která má podobu konkrétní značky. V ČR existuje škála certifikací, které ověřují některé z aspektů šetrného cestovního ruchu: Ekologicky šetrná služba, Cyklisté vítáni, regionální značky. Více ve článku Co je to ekocertifikace?.


Související odkazy


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica
Citováno z „http://wiki.ekoporadna.cz/index.php?title=Jaké_jsou_zásady_šetrné_turistiky%3F&oldid=1292“