Jaký je rozdíl mezi turistikou, ekoturismem, šetrnou turistikou a agroturistikou?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Verze z 16. 12. 2014, 16:41; Renata.plackova (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

<< Ekospotřebitel, nakupování


Jaký je rozdíl mezi turistikou, ekoturismem, šetrnou turistikou a agroturistikou?

Jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících hospodářských odvětví na světě – turistika – využívá zachovalé přírodní prostředí spolu s kulturními památkami a etnickými jedinečnostmi. Problém ale je, že turismus „požírá sám sebe“. Když jeho míra překročí únosné hranice, tak ničí právě přírodu, ze které čerpá a na níž je závislý. Cestovní ruch je také hlavní hnací silou zvyšování poptávky po osobní dopravě. Masový turismus klade vysoké nároky na využívání vody a energie, vyvolává výstavbu nejen dalších náročných budov, ale také infrastruktury, jako jsou silnice, dálnice nebo velkokapacitní parkoviště. Zabírá půdu, ale také negativně ovlivňuje ekologické funkce okolních ploch například tím, že je tříští na menší části. Existují ale formy turistiky, které jsou ke svému prostředí tolerantnější. Jedná se o tzv. šetrný turismus, který je více znám pod názvy ekoturismus, agroturismus, ekoagroturismus apod.


Doporučujeme

  • Jednou ze základních charakteristik turismu je poznávání jiných kultur, krajin a míst. Je tedy důležité, aby ono poznávání probíhalo způsobem, který by tyto kultury, krajiny a místa respektoval. Jinými slovy řečeno "poznávej", nikoliv "dobývej" a "zotročuj"!


Podrobný popis problému

Turismus:

Oficální definice zní: "Turismem se rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu z místa jejího běžného životního prostředí na dobu ne více, než jeden rok. Hlavní účel cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti."


Šetrný turismus

Mezi hlavní principy šetrné turistiky patří snaha o udržitelnost, která se projevuje třeba využíváním technologií přátelských k životnímu prostředí nebo snahou o posilování sociálního kapitálu a vazeb v rámci místní komunity. Dále je to snaha o ochranu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví a v neposlední řadě profesionální přístup. Šetrný turismus je tedy souborný název pro jednotlivé typy turistik, které se od komerčního, masového turismu liší především tolerantním vztahem ke svému životnímu prostředí.


Ekoturismus:

Ekoturismem se rozumí taková varianta šetrné turistiky, která aktivně přispívá k ochraně přírodního a kulturního dědictví, zahrnuje místní a domorodé komunity do plánování, rozvoje a provozu, osvětluje návštěvníkovi význam přírodního a kulturního dědictví a jejíž cílovou skupinou mohou být jak nezávislí cestovatelé, tak organizované zájezdy malých skupin. Pod tento pojem se vejde kdeco, počínaje masovými zájezdy na africké safari, přes zájezdy do kasina umístěného v nedotčené krajině Laosu, davy proudící na Machu Picchu nebo na tradiční thajské svátky změněné k nepoznání až po citlivě a neškodně provozovaný rafting na divoké vodě. Odborníci tvrdí: když se ekoturistika dělá dobře, může fungovat. Příkladem je souostroví Galapágy. Kontrolovaná turistika přináší dostatek peněz na ochranu světoznámého mořského leguána a dalších druhů – a nevede k záhubě vzácných živočichů.


Agroturistika:

Je to forma venkovské turistiky, kterou provozuje farmář a slouží mu většinou jako vedlejší finanční zdroj. Lidé z měst se vracejí ve volných chvílích k přirozenějšímu a méně hektickému životnímu stylu do blízkosti přírody a zvířat, kde mohou v klidu relaxovat. Stanou se součástí rodiny i hospodářství, ochutnají na farmě vypěstované plodiny a děti lépe poznají zvířata hospodářská. Součástí většiny farem je i chov koní, kteří jsou často k dispozici k projížďkám nebo celodenním výletům. Mezi nabídkami jednotlivých farem často nechybí ani možnost seznámit se s ekologickým hospodařením a pěstováním biopotravin. V případě ekoagroturistiky by mělo být zaručeno, že farma hospodaří ekologicky bez použití chemie. Oficiálním potvrzením takového hospodaření je certifikátu, který udělují kontrolní organizace pověřené Ministerstvem zemědělství ČR. Největší organizací sdružující ekologické zemědělce a prosazující zájmy ekologického zemědělství je PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Sovová, L., Svobodová R.: Tvrdý, měkký, eko či agro?, Sedmá generace, č. 2/2014, Dostupné i online (pro předplatitele)
  • HOLDEN, A.: Environment and tourism, London: Routledge 2000, ISBN: 0-415-2018-5, literatura pojednávající o vztahu životního prostředí a turistice.
  • POUROVÁ, M.: Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice, Praha: KUFR 2000, 1. vyd., ISBN: 80-213-0672-6, literatura pojednávající o situaci agroturistiky v ČR
  • Wikipedie: [[1]]
  • Agroturistické nabídky ubytování
  • Oficiální definice ekoturismu byla koncipována na světovém summitu o ekoturismu v kanadském Québeku.**


Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica