Jaký mají větrné elektrárny vliv na životní prostředí?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Energie, obnovitelné zdroje

Úvod

Větrným elektrárnám jsou v České republice vytýkány devastující vlivy na ptactvo, zohyzdění krajiny, hlučnost, infrazvuky a další vlivy nejen na životní prostředí. V zahraničí je jejich rozvoj podporován i státní ochranou přírody a nevládními ekologickými organizacemi. Větrná energetika totiž nabízí jednu z cest, jak se pokusit předejít zničujícím ztrátám celých ekosystémů vlivem nastupující globální klimatické změny. Na rozdíl od klasické energetiky navíc nepřenáší zátěž dnešního plýtvání, v podobě vytěžených zdrojů neobnovitelných surovin a dědictví úložišť vysoce radioaktivních odpadů, na budoucí generace.


Doporučujeme

  • Každá stavba větrných elektráren musí být vyhodnocena z hlediska vlivů na krajinný ráz a výsledek akceptován. Včasná investice do takového posudku umožní lépe naplánovat konkrétní lokalizaci případně parametry stavby.
  • U projektů v blízkosti obytných domů je důležitá akustická studie. Orientačně však lze odhadnout, že při instalaci jedné nové větrné elektrárny při dodržení bezpečné minimální vzdálenosti cca 500 m od zástavby, budou hlukové limity splněny.
  • Při plánování je nutno posoudit vliv na ptactvo a netopýry, nestavět napříč tažným cestám, v místech výskytu tetřevovitých anebo tam, kde jsou početné kolonie netopýrů.
  • Stavba by neměla být v rozporu s názorem dotčených obcí. S místními lidmi a jejich zastupitelstvy je nutno vést otevřenou debatu o všech výhodách i negativech plánovaných projektů a většinový názor respektovat.
  • Větrné elektrárny nelze postavit všude ani z hlediska potenciálu větru, nutno nechat odborně vyhodnotit a optimálně provést na místě i minimálně jednoleté měření.


Podrobný popis problému

Hluk

Pokud mají větrné elektrárny stát v blízkosti obytných domů, je důležité nechat zpracovat odborný posudek – akustickou studii, která spočítá hladinu slyšitelného zvuku v konkrétním místě. Výsledek musí potvrdit dodržení platných hygienických limitů hluku. Ty jsou ve venkovním prostoru obytných budov 50 dB ve dne (6 až 22 hod.) a 40 dB v noci. Jestliže panují pochyby, zda turbíny limity dodržují, uskuteční se tzv. hygienické měření. Při něm se výsledky hlukové studie ověřují přímo měřením hluku u nejbližších obytných domů. Měření musí porovnávat hluk z provozu větrné elektrárny s přirozeným hlukem okolního prostředí. Úroveň hluku záleží na terénu a jeho povrchu, ale od určité rychlosti větru (obvykle 7 – 8 m/s) převažuje hluk okolního prostředí, například vítr v korunách stromů, nad hlukem větrných elektráren. Naopak při mírném větru až bezvětří nehlučí ani větrné elektrárny. Pokud by hrozilo překročení hygienických limitů hluku, lze situaci řešit pevným nastavením ovládacího programu elektráren.


Infrazvuk

Ve veřejnosti panují velmi silné obavy z infrazvuku, který by větrné elektrárny měly vydávat. Jde o omyl, měření infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku neprokázala významný vliv. Patrně jde o „swish“ efekt, který vytváří průchod listu rotoru kolem stožáru. Nebylo však zjištěno jeho škodlivé působení při dodržení výše zmíněných hygienických norem.


Vliv na krajinu

Velké větrné elektrárny, které je nutné z důvodů využití větrného potenciálu stavět na kopce nebo otevřené roviny, se stávají novými výškovými dominantami v území v okruhu až 6 km, kde jsou zřetelně viditelné. Dobře viditelné mohou být do 10 km a slabě pak přibližně do 20 km. Efekt je umocněn otáčením rotoru a případným výstražným osvětlením, které přitahují pozornost.

Území nevhodná pro výstavbu větrných elektráren z hlediska ochrany krajinného rázu obecně jsou:

  • zvláště chráněná území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky),
  • přírodní parky,
  • registrované významné krajinné prvky (zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy aj.).

Území pro stavbu spíše nevhodná pak jsou:

  • ochranná pásma zvláště chráněných území, významných krajinných prvků či památných stromů,
  • území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu, včetně krajinných památkových zón,
  • ostatní významné krajinné prvky (lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy).

Větrné elektrárny nejspíše nebudou silně zasahovat do krajinného rázu, pokud jsou umístěny v krajině, která je členěna velkoplošně s velkými vzdálenostmi viditelných prostorů, dále při umístění mimo významné krajinné prostorové předěly a mimo významné vizuální krajinné osy - hlavní směry pohledů na kulturní a jiné krajinné dominanty.

Vhodnost či naopak nevhodnost území pro výškové stavby na svém území mohou definovat jednotlivé kraje i obce během přípravy a schvalování územně plánovací dokumentace. Výsledkem jsou zásady územního rozvoje na úrovni krajů a územní plány obcí. Pokud investor větrných elektráren hodlá umístit svůj záměr v území, kde s tímto typem staveb územní plán nepočítal, může sám vyvolat jeho změnu. Při tom bude dokládat i posudek vlivu záměru na krajinný ráz v daném místě. Dopady projektu na krajinný ráz jsou také součástí procesu hodnocení vlivů záměru na životní prostředí. Pro závěrečné vydání rozhodnutí o umístění stavby je pak nezbytné získání souhlasného závazného stanoviska orgánů ochrany přírody z hlediska vlivů na krajinný ráz (případně dalších při umisťování do ochranného pásma zvláště chráněných území, při předpokládaném vlivu na významný krajinný prvek apod.).


Větrné elektrárny a fauna

Dobře umístěné větrné elektrárny nepředstavují pro zvířata vážné nebezpečí, přestože se o nich mluví jako o zabijácích ptáků. Pokud by tomu bylo jinak, nedostávalo by se větrné energetice podpory od řady známých organizací zaměřených na ochranu přírody, například britské Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB) nebo Světového fondu pro ochranu přírody (WWF). Možnými problémy jsou rušení vedoucí k přemístění případně lokálního vymizení některých druhů, smrt způsobená kolizí s těmito stavbami a ztráta nebo zničení či narušení prostředí a biotopů v důsledku výstavby a přítomnosti staveb a s nimi spojenou infrastrukturou. Otáčející se lopatky riziko pro letící opeřence riziko představují, avšak ne tak velké. Turbína je pro ně viditelná překážka, kterou oblétají. Nebezpečnější je ale v noci nebo za mlhy.

Z ptáků lze za citlivé označit jen některé druhy. Na rušení akustické i vizuální je citlivý tetřívek obecný, chřástal polní a křepelka polní do vzdálenosti 200 až 500 m. Vizuálně citlivý je také drop velký, čáp černý a čáp bílý až do vzdálenosti 1,5 km. Střety s rotorem jsou nejvíce ohroženi dravci, především orel mořský, ostatní méně, např. luňák červený, luňák hnědý, ostříž lesní, z ostatních druhů např. krkavec velký. Omezení výstavby je pak doporučeno v souvislosti s pravidelným výskytem anebo prokázaným hnízděním těchto druhů. Největší je u orla mořského, kde oblast zákazu výstavby se nejčastěji pohybuje do 3 km a omezení do 6 km od jeho hnízda. Jak ukazují výzkumy, u ostatních ptačích druhů je bezpečná vzdálenost jejich hnízdišť 200 m od elektrárny.

Z netopýrů lze za potenciálně dotčené označit většinu druhů. Jedná se především o nepřímé kolize s rotorem (podtlak za otáčejícím se listem jim může roztrhnout plíce), neb hmyz, který loví, je lákán světlem a teplem ke gondole. K většině střetů dochází v období od poloviny července do začátku října. Letová aktivita netopýrů klesá s rychlostí větru nad 5 m/s. To umožňuje teoreticky možnost střetů omezit zabrzděním rotorů ve výše zmíněném období při poklesu rychlosti větru pod hodnotu 4 m/s, kdy elektrárny nevyrábí. Stavby větrných elektráren by neměly být povolovány v okruhu 1 km od letních kolonií a zimovišť netopýrů, s omezením až do 3 km (záleží na význačnosti kolonií) a u netopýra velkého s omezeními až do 6 km.

Území nevhodná pro výstavbu větrných elektráren z hlediska ochrany přírody obecně tedy jsou:

  • biocentra jako prvky územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu,
  • území soustavy Natura 2000, především ptačí oblasti,
  • území významná z ornitologického hlediska a pro společenstva netopýrů.

Investor může předběžným dotazem na úřadech zajišťujících ochranu přírody zjistit, nakolik je vybraná lokalita z tohoto hlediska problematická a ušetřit tak případně další vložené investice. V každém případě pak ke zjištění vlivů na faunu (a flóru a ekosystémy) dojde během procesu hodnocení vlivů na životní prostředí. U větrných elektráren je již běžně vyžadován roční ornitologický průzkum a vyhodnocení vlivů. Slouží pak jako podklad i pro vydání rozhodnutí o umístění stavby. K hodnocení dopadů na území soustavy Natura 2000 je vydáno závazné stanovisko orgánů ochrany přírody.


Rušení zvěře

Několikaleté výzkumy na území s větrnými parky neprokázaly negativní vliv na zvěř. Provoz elektráren nevede ani k jejímu odchodu ani ji nenutí se těmto místům vyhýbat. Zvířata si totiž na zařízení zvyknou, takže je neruší. Potvrzují to také zkušenosti myslivců z mnoha zemí, kde jsou větrné elektrárny v provozu. Podobně turbíny nejsou problém ani pro zemědělství. Běžně se mezi nimi pase skot, ovce i jiná zvířata.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Edvard Sequens, 2014
Kontakt edvard.sequens@calla.cz
Webové stránky ekoporadny Calla - Sdružení pro záchranu prostředí