Jaký systém vytápění nejméně škodí životnímu prostředí?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Energie, obnovitelné zdroje

Úvod

Důsledné hodnocení energetických systémů zahrnuje celý řetězec od primárního získávání energie, její přeměny, transportu, rozdělení až po její racionální spotřebu. Vytápěcí systémy musí mít ve své celkové bilanci co nejmenší spotřebu energie, musí produkovat malé množství škodlivin, musí mít co nejmenší provozně energetické ztráty a musí odpovídat tomu, kolik tepla domácnost ve skutečnosti potřebuje.


Doporučujeme

  • Hned po vytápěcích systémech na dřevo jsou nejvhodnější plynové kondenzační kotle. Ideálně pokud oba způsoby vytápění pouze doplňují ohřev sluneční energií.
  • Při výběru nového kotle na spalování pevných paliv volit co nejvyšší emisní třídu, alespoň 4., lépe 5.
  • Příznivé je centrální zásobování teplem, zvláště pokud teplárna vyrábí i elektřinu.
  • Před rekonstrukcí topného systému nechat napřed zpracovat energetický audit, který zváží i možnosti úspor (např. tepelné izolace).


Podrobný popis problému

V současnosti a vzhledem k středoevropskému klimatu jsou nejméně škodlivé vytápěcí systémy na dřevo (biomasu), které obvykle vyžadují určitou obsluhu, při volbě dobrého kotle minimální. Spalování biomasy navíc nepřispívá ke skleníkovému efektu. Současné kotle na spalování biomasy se komfortem obsluhy i účinností již vyrovnají ostatním řešením. Například kotel pro vytápění s akumulací je v systému doplněn nádrží na vodu, kterou si ohřejeme dopředu, a tou pak vytápíme např. i několik dní, aniž bychom dále museli topit v kotli. Jiné řešení je kotel s automatickým podáváním dřevěných peletek.

Jestliže srovnáváme různé systémy pro ústřední vytápění domů a bytů, hned po biomase jsou nejméně škodlivé vytápěcí systémy s plynovými kondenzačními kotli. Důvody jsou tyto

  • nosičem využitelné energie je plyn
  • u kondenzačních kotlů jsou instalovány výměníky tepla, které z horkých spalin odejmou kondenzační teplo vodní páry a to je dodatečně přidáno k ohřívané vodě; tímto dosáhnou tyto přístroje až o 7 - 15 % vyšší energetickou účinnost ve srovnání s plynovými kotli stejné velikosti, ale bez kondenzace.
  • díky kondenzaci vody na tepelném výměníku, ve které se rozpouštějí škodliviny, se odpovídajícím způsobem dostane do komína méně látek znečišťující ovzduší. Vznikající kondenzát může být odveden přímo do kanalizace (u větších systémů je nutno ho předtím neutralizovat).

Zvláštní pozornost je u všech systémů ústředního vytápění třeba věnovat spotřebě elektrického proudu. Oběhové čerpadlo může za určitých podmínek způsobit enormní nárůst spotřeby elektřiny. Je také třeba si uvědomit, že oběhové čerpadlo běží celou topnou sezónu. Je proto vhodné volit čerpadla s nízkou spotřebou a kvalitnější regulací.

Až 40 % dřeva nebo plynu můžeme ušetřit čistou sluneční energií, pokud do otopného systému zařadíme solárně – termické kolektory, které nám zároveň po většinu roku ohřejí vodu.

Jestliže nemáte vlastní kotel, je ve své celkové bilanci nejméně škodlivé dálkové vytápění - centrální zásobování teplem (CZT). Zejména v případě, kdy teplárna současně s teplem vyrábí i elektřinu (kogenerací).

Při nákupu kotle je třeba brát ohled na emise a na spotřebu energie. Vodítkem může být nákup kotle s ekoznačkou. V České republice je to známka “Ekologicky šetrný výrobek”, lze se také setkat s německou značkou “Modrý anděl”. U kotlů na tuhá paliva je potřeba žádat jen výrobky s nejvyšší emisní třídou tedy nejlépe 5. Pozor, kotle spadající do 1. nebo 2. emisní třídy se již nesmí od 1. ledna 2014 prodávat. Do budoucna nebude povolen ani jejich provoz v domácnostech.

Před rekonstrukcí otopného systému by měl být proveden energetický audit, který navrhne úsporná opatření (zateplení domu a další) a určí optimální vytápěcí systém. Tím se předejde tomu, že systém bude zbytečně předimenzován.

Roční energetická spotřeba na vytápění místností je i dnes u starých staveb více než 250 Wh/m2 (na metr čtvereční vytápěné plochy). Je-li rodinný dům stavěn podle požadavků současných norem, je spotřeba nejhůře do 142 kWh/m2.rok. V porovnání s tímto leží hodnoty u švédských standardních nízko- energetických domů kolem 30 - 70 kWh/m2 obytné plochy za rok, u nás se za nízkoenergetický pokládá dům se spotřebou 15 - 50 kWh/m2 rok. Pasivní domy mají spotřebu do 15 kWh/m2 rok.


Související odkazy


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Edvard Sequens, 2014
Kontakt edvard.sequens@calla.cz
Webové stránky ekoporadny Calla - Sdružení pro záchranu prostředí