Jak řešit černou stavbu?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Právo, účast veřejnosti

Úvod

Většina staveb (až na výjimky) vyžaduje územní rozhodnutí a stavební povolení. Pokud jej stavebník nemá, jedná se o tzv. černou stavbu. V takovém případě stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby, stavebník poté může požádat o dodatečné povolení. Jak řízení o odstranění, tak řízení o dodatečné povolení se mohou účastnit dotčení vlastníci (sousedé), řízení o dodatečné povolení se mohou účastnit i spolky.


Doporučujeme

  • Pokud se ve všem okolí nachází černá stavba, podejte podnět na stavební úřad. Ten by měl zahájit řízení o odstranění stavby. Pokud řízení nezahájí, můžete podat podnět na ochranu proti nečinnosti na krajský úřad.
  • Pokud stavebník požádá o dodatečné povolení, účastněte se tohoto řízení a podejte námitky.


Podrobný popis problému

Před realizací většiny staveb musí proběhnout územní a stavební řízení, výjimky stanoví § 79 odst. 2 a § 103 zákona č. 183/2006 Sb. Pokud si nejste jisti, zda stavba povolení má, můžete požádat stavební úřad o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Stavba bez povolení se nazývá černou stavbou. Realizace černé stavby je přestupkem (u právnických osob mluvíme o správním deliktu), stavebníkovi může stavební úřad uložit pokutu a zejména nařídit odstranění stavby. Na černou stavbu může stavební úřad kdokoli upozornit podnětem, ve kterém navrhnete zahájení řízení o odstranění stavby.

Stavební úřad by měl na základě podnětu zahájit řízení o odstranění stavby. Pokud tak neučiní, můžete se bránit podnětem na ochranu proti nečinnosti podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ke krajskému úřadu. Pokud vám nevyhoví ani ten, nemáte již žádné opravné prostředky, soudy nepřipouštějí v případech nezahájení řízení o odstranění stavby například žalobu na ochranu proti nečinnosti (existuje jediná výjimka, a to rozhodnutí NSS sp. zn. 3 Ans 11/2010 – 193, ostatní rozhodnutí jsou však opačná, spíše je tedy třeba přiklonit se k názoru, že žalobu není možné podat).

Řízení o odstranění stavby se mohou účastnit vlastníci sousedních nemovitostí. Účast spolků zákon nezmiňuje, byť nelze ji úplně vyloučit. Po zahájení řízení o odstranění stavby může stavebník požádat o dodatečné povolení, o jehož vydání se opět vede řízení. To probíhá podobně jako územní nebo stavební řízení. Mohu se jej účastnit dotčení vlastníci a spolky, podávat v něm námitky, případně se proti vydanému povolení odvolat nebo poté podat správní žalobu. V řízení o dodatečném povolení nemusíte požadovat pouze zamítnutí žádosti, ale můžete se domoci například i toho, že v dodatečném povolení budou stavebníkovi uloženy podmínky, za nichž může stavba zůstat stát. Stavební úřad může stavbu v řízení o dodatečném povolení povolit, jen pokud je v souladu s územním plánem a podmínkami v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu. Musí také řádně vypořádat námitky účastníků. Pokud stavební úřad žádost o dodatečné povolení zamítne, pokračuje v řízení o odstranění stavby a měl by odstranění nařídit. Proti nařízení odstranění se může stavebník odvolat.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení



Autor a rok revize Eva Pavlorková, 2014
Kontakt eva.pavlorkova@frankbold.org
Webové stránky ekoporadny Frank Bold