Jak a proč pomáhat mláďatům ježků?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Zvířata, divoká zvířata, ochrana zvířat

Úvod

Ježci přečkávají nepříznivé zimní období v zimním spánku - hibernaci. Aby byla hibernace úspěšná a ježek se na jaře v pořádku probudil, potřebuje mít na podzim hmotnost 600 až 700 gramů. Mláďata ježků, která pocházejí z druhých nebo opožděných vrhů, však tuto hmotnost do konce podzimu často nestačí získat, a tak většinou zimu nepřežijí.


Doporučujeme

  • Udělejte na své zahradě pro ježka přátelské prostředí - nechte zde kousek divočiny, hromadu listí a dřeva (nepřehazovat v zimě!), nepoužívejte chemii.
  • Pokud najdete malého ježka, předejte ho buď některé záchranné stanici (zejména velmi malá mláďata) nebo je zkuste zazimovat u sebe.
  • Větší ježci určitě nepohrdnou nabídnutou vhodnou potravou, zejména na podzim.


Podrobný popis problému

Chcete-li pomoci mláďatům ježků, která mají na podzim nedostatečnou hmotnost, můžete se o ně postarat sami, nebo je můžete předat některé ze záchranných stanic pro volně žijící živočichy.

Proč ježkům pomáhat?

Na pomoc ježkům s nedostatečnou hmotností existují různé názory. Z biologického či ekologického hlediska by se mláďatům z druhých či opožděných vrhů pomáhat nemělo, neboť v přírodě přežívají jen ti nejzdatnější jedinci a je zcela běžné, že část (někdy dokonce většina) mláďat se nedožije své dospělosti. Na druhou stranu, v poslední době dochází na některých místech ke snížení počtu ježků a někde ježci dokonce zcela vymizeli. Vinu na tom má, byť často nechtěně, pravděpodobně člověk. Přeměnil totiž dříve pestrou krajinu s remízky, roztroušenou zelení, extenzivními sady a smíšenými lesy na rozsáhlé lány polí a jehličnaté monokultury, kde ježci nejsou schopni nalézt dostatek potravy. Početnost ježků také významně snižuje automobilová doprava a používání pesticidů v zahradách a zemědělských kulturách. Z etického hlediska má tedy člověk vlastně povinnost ježkům pomoci. Navíc, péče o ježka může mít i přínos vzdělávací a osvětový. Člověk, který se o ježka dobrovolně a pečlivě stará celou zimu, totiž získá pozitivní vztah nejen k ježkům, ale ke zvířatům a přírodě obecně. Pokud se o ježka stará rodina s dětmi, mají děti jedinečnou příležitost získat pozitivní a hlavně zodpovědný vztah ke zvířatům a přírodě.

Kteří ježci potřebují lidskou pomoc?

Pomoc potřebují pouze mláďata, která váží v 1. polovině října méně než 200g nebo ve 2. polovině října méně než 400g anebo v listopadu méně než 600g. O mládě se můžete postarat buď sami nebo jej můžete předat nejbližší záchranné stanici pro volně žijící živočichy (seznam stanic naleznete na www.zvirevnouzi.cz ).

Péče o ježka

Nejdříve je zapotřebí ježka odblešit a odčervit. K hubení blech a klíšťat se používá Arpalit spray 1%, Bolfo spray, Bolfo pudr, Difusil spray nebo Frontline spray. Při postřiku je třeba chránit ježkovi oči a obličejovou část. U malých ježčat (do hmotnosti 100g) a zesláblých jedinců je nutné provést alternativní způsob odblešení – ježky podržet nad vodou (nenamočit!) a blechy opatrně vyčesávat kartáčkem. Na střevní a plicní parazity jsou účinné přípravky Panacur, Ivomec a Dectomax. Zesláblí a zranění jedinci mohou být zasaženi mušími vajíčky nebo larvami. Odstraní se mechanicky pinzetou, k odstranění muších larev ze zvukovodů se doporučuje nakapat do zevního zvukovodu několik kapek 30 % alkoholu nebo ušních kapek. K ubytování ježka je vhodná suchá, světlá a větratelná místnost s teplotou 19°C pro ježky do hmotnosti 300 g a 15 °C pro ježky těžší. Ježkův ubytovací prostor by měl obsahovat výběh o minimální velikosti 1-2 m² a boudičku na spaní (papírovou krabici nebo dřevěný domeček). Podlaha výběhu by měla být omyvatelná a pokrytá papírem, který se při každém úklidu snadno odstraní. Vhodnou výstelkou do boudičky na spaní je seno, sláma či noviny natrhané na kousky. Výběh je nutné čistit denně, boudičku na spaní podle potřeby. Stěny výběhu musí být vysoké minimálně 50 cm, aby je ježek nepřelezl. Ježčím kojencům stačí k ubytování papírová krabice, košík či plastová bednička. Je však nutné zajistit vyhřívání tohoto prostoru na teplotu 30 - 35 °C u velmi malých mláďat a na 25 - 27 °C u starších kojenců. To je možné buď použitím gumové láhve naplněné teplou vodou, která se obalí hadříkem a vloží na dno, nebo pomocí vyhřívací destičky či plotýnky. Vždy je však třeba dbát na to, aby teplota nebyla příliš vysoká a nedošlo k přehřátí mláďat. Bednička či krabice by měla být vystlána měkkými hadříky (ne vatou, ta se ježčatům zachytává na bodlinkách a lepí se jim na čumáčky). Ježci jsou hmyzožravci, proto musí v jejich potravě převažovat masitá strava. Nedoporučuje se krmit ježky žížalami, slimáky nebo šneky, neboť často obsahují vnitřní parazity a ježci by se jimi mohli nakazit. Ježci by také neměli dostávat kravské mléko, vepřové maso, uzeniny, solená, kořeněná a příliš tučná jídla a čerstvé pečivo.

Doporučovaný ježčí jídelníček

Ježčí kojenci – hmotnost do 100 g: Krmí se sušeným mlékem pro štěňata nebo koťata. Mléko se upravuje dle návodu, k ředění je možné použít slabý fenyklový čaj. Ježčí kojenci se krmí každé 4 hodiny a to i v noci. Krmí se upraveným kapátkem nebo injekční stříkačkou přímo do tlamičky. Je třeba dávat pozor, aby se při krmení nezahltila. Po každém nakrmení je nutné ježečkům jemně namasírovat bříško a okolí řitního otvoru, aby se podpořilo vyměšování (ježčí kojenci se neumějí sami vyprázdnit, potřebují stimulaci). K masírování je možné použít jemný štěteček, vatový tampón nebo měkký hadřík.

Ježčí kojenci – hmotnost 100 – 150 g: Sušené mléko pro štěňata nebo koťata smíchané s kvalitní konzervou pro koťata. Směs je třeba rozmixovat, aby prošla stříkačkou. Tato strava se zkouší podávat ježčatům i na mělké mističce, aby se co nejdříve naučila samostatně přijímat potravu. Jakmile se to naučí, začne se podávat pouze samotné maso z kočičí konzervy nebo následující směs: propasírovaný odvar z ovesných vloček či rýže a mleté syrové hovězí maso. Do krmné dávky se přidávají vhodné vitamíny v doporučených dávkách. Celková denní dávka činí asi 60 g. K pití se podává slabý fenyklový čaj nebo voda.

Ježčí mláďata – nad 150 g: Vařené kuřecí krky nebo vařené drůbeží nebo hovězí maso, jako příloha vařená rýže, vlasové nudle či ovesné vločky. Vhodné jsou také suché nebo vlhčené kočičí granule a konzervy, popřípadě i psí granule a konzervy. Při podávání vlhčených granulí a konzerv je však třeba občas dát ježkům i tvrdší potravu, např. vařené kuřecí krky, aby si cvičili žvýkací svaly a čistili chrup, jinak jim totiž hrozí vznik zubního kamene.

Maso by mělo tvořit minimálně polovinu krmné dávky. Jako doplněk lze podávat v malém množství nahrubo nastrouhaný netučný sýr, tvaroh, piškoty (nejvíce ale ½ piškotu na ježka a den, ježci velmi snadno ztloustnou), rozinky a různé ovoce. Celková denní dávka by měla být zhruba 90 g pro ježka o hmotnosti 150g, pro ježka o hmotnosti 450 g zhruba 120 g. Ježci by měli dostávat potravu večer, pokud mají ráno vše snědeno, měli by dostat menší porci i ráno. K pití se podává voda. Vyskytne-li se u ježka průjem, podává se silný čaj. Pokud průjem neustane, je nutné navštívit veterinárního lékaře.

Ježky je třeba pravidelně vážit, neboť váha je základním ukazatelem jejich zdravotního stavu. Ježek by měl pravidelně přibývat 50 – 70 g týdně bez zjevných výkyvů.

Po dosažení váhy 600 - 700 g je možné ježka zazimovat. Ježek se i s výběhem přemístí do nevytápěné místnosti o teplotě 0 – 5 °C, přičemž je důležité dobře zateplit jeho boudičku na spaní, např. vložením do jiné větší boudy a vyplněním meziprostoru izolačním materiálem (ne polystyrénem). Potrava se podává dál, ale suchá – kočičí granule, vločky, rozinky, malé množství piškotů. Protože se ježek může v průběhu zimování několikrát probudit, měl by mít vždy k dispozici čerstvou vodu a suché krmení.

Ze zimního spánku se ježci budí zpravidla během března a dubna. Během hibernace ztratí 15 - 20 % ze své hmotnosti a proto potřebují před vypuštěním do přírody opět dokrmit na původní hmotnost před zazimováním. Krmí se stejnou potravou jako před zazimováním. Potravu je možné zpestřit živými moučnými červy a brouky.

Ježci se vypouštějí v polovině dubna až začátkem května, záleží na průběhu počasí. To by v době vypuštění mělo být teplé, s průměrnými teplotami neklesajícími pod 5 °C a bez deště. Pokud je to možné, měl by být ježek vypuštěn tam, kde byl nalezen. Pokud to možné není, měl by být vypuštěn v nejbližší příhodné lokalitě. Vhodným místem jsou větší neudržované zahrady, sady, křovinatý terén a listnaté či smíšené lesy. Nikdy by se neměl ježek vypouštět do okolí frekventovaných silnic. Nevhodná jsou také místa, kde se vyskytují psi a kde je nedostatek přirozených úkrytů, např. městské parky s velkými travnatými plochami bez keřů.

Ježek se vypouští navečer, nejlépe pod keře či v blízkosti hromady dřeva, kůlny apod., aby se měl kam schovat. Je možné mu předložit i trochu potravy na rozloučenou.

Související odkazy


Další čtení

  • Dvorská Z., Hátleová H., 2004: První pomoc ježkům.
  • Nevrlý et al., 1997: Ježek a lidská péče. ČSOP Liberec.


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP