Jak jsou chráněny zdroje pitné vody?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Voda v krajině a ve městě

Úvod

Ochranu zdrojů pitné vody a jejich ochranných pásem upravuje zákon č. 254/2001 Sb.,o vodách. Podle vzdálenosti od vodního zdroje, a podle stupně ochrany, rozlišujeme dva stupně ochranných pásem pro zdroje pitné vody. Zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ustavuje, jakou vodu lze považovat za pitnou. Hygienické parametry pro pitnou vodu definuje vyhláška 252/2004 Sb.


Doporučujeme

  • Informovat se o pokynech vodoprávního úřadu a dodržovat je
  • Jsme-li svědky poškozování zdroje pitné vody, informovat Českou inspekci životního prostředí


Podrobný popis problému

Pitná voda

Podle zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví se pitnou vodou rozumí "veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání". Hygienické požadavky na pitnou vodu stanoví vyhláška 252/2004 Sb., která zároveň určuje i pravidla pro kontroly pité vody.

Zdroje pitné vody mohou být povrchové (řeky, nádrže) nebo podzemní (studny, vrty). Obyvatelé ČR jsou zásobováni ze 42 % z podzemních zdrojů vody, 32 % dostává vodu z povrchových zdrojů a 26 % je pokryto smíšenými zdroji.


Ochranná pásma

Ochranným pásmem podle vodního zákona se rozumí území stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových a podzemních vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou. V ochranných pásmech jsou omezeny nebo zakázány činnosti, které by mohly ohrozit nebo poškodit zdroj pitné vody, např. používání a skladování závadných látek, aplikace chemických prostředků, stavební činnost, terénní úpravy, táboření, vodní sporty, či v některých případech i celkový vstup do pásma.


Ochranná pásma stanoví na základě odborného posouzení vodoprávní úřad. Stanovení ochranného pásma je považováno za veřejný zájem. Jednotlivé stupně ochrany jasně stanovují, jaké aktivity jsou v daném pásmu omezeny a jaká opatření se zde na základě vodního zákona naopak realizovat musejí.

Ochranné pásmo I. stupně zajišťuje ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího či odběrného zařízení. Stanovuje se jako souvislé. V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem „ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje. U vodárenských nádrží, které zajišťují zásobování pitnou vodou, platí ochranné pásmo po celé ploše hladiny, u ostatních nádrží s vodárenským využitím se jedná o souvislá území s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení. U vodních toků bývá ochranné pásmo zpravidla 15 m široké. U zdrojů podzemní vody bývá vyčleněno souvislé území v minimální vzdálenosti 10 m od místa odběru.

Ochranné pásmo II. stupně zajišťuje ochranu vodního zdroje vždy vně ochranného pásma I. stupně. Nestanovují se vždy a slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Vymezené území může být souvislé, nebo je mohou tvořit oddělené zóny. Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem „ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“ se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Ing. Jana Vitnerová, 2014
Kontakt jana.vitnerova@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika