Jak kompostovat v domácnosti a na zahradě?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Odpady

Úvod

Kompostovat se dá (a vyplatí se to) i na docela malé zahrádce. V kompostovací hromadě nebo v kompostéru se přirozenými procesy přeměňuje organická hmota (tráva, listí, zbytky z kuchyně) na humus - nejlepší zahradní hnojivo. Dostatek organické hmoty v půdě je podmínkou úživnosti a správného vodního režimu.


Doporučujeme

  • Pokud máte alespoň malou zahradu, založte si kompost. Pokud bydlíte v bytě, zkuste Co je vermikompostování, jak na to?, pokud bydlíte na sídlišti, zkuste kompostovat společně.
  • Prakticky všechen odpad z kuchyně a ze zahrady je možné dát na kompost.
  • V domácnosti se osvědčuje i nesplachovací kompostovací toaleta.


Podrobný popis problému

Bioodpad, který domácnost zkompostuje sama se nestává odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Proto se na něj tento zákon nevztahuje a můžete jej bez problémů sami zkompostovat a využít na svojí zahradě (nesmíte při tom ovšem obtěžovat okolí (případným zápachem, výskytem hmyzu) nebo ohrožovat kvalitu vod.


Sběr bioodpadu

V domácnostech můžete sbírat bioodpad do jakékoliv vhodné nádoby, nejlépe s víkem. Stačí i obyčejný koš na odpadky, do kterého na dno dáte starý papír(zabrání nalepení odpadů na dno a pak se na kompostu rozloží) nebo do něj dáte sáček z kompostovatelného plastu. Na malé množství odpadů se osvědčily i velké láhve s plastovým víčkem a širokým hrdlem. Pokud použijete odvětrávané koše spolu se sáčky z bioplastu, tak v nich bioodpad sesychá a není potřeba je tak často vynášet. Obecně se doporučuje vynášet koš na bioodpad alespoň jednou týdně, aby v koši nehnil a netvořily se plísně.

Co všechno do kompostu patří najdete v této wikiotázce Co je vhodné ke kompostování?.


Založení kompostu

Nejjednoduššejší je kompostování ve volné hromadě. Dospod hromady je nejlepší dát nějaký suchý a porézní materiál (drobné větve, štěpku) a na něj přidávat vrstvy bioodpadu z kuchyně a dalších zbytků ze zahrady (tráva, listí). Jednou za čas je potřeba kompost přeházet a vrstvy promíchat.

Snadno si také vyrobíte kompostovací ohradu - může být z prken, starých palet, pletiva, kamenná, betonová, zděná...Princip je stejný jako u kompostovací hromady.

Pokud máte málo bioodpadu (máte jen malou zahradu a kompostujete hlavně zbytky z kuchyně)vyplatí se koupit nějaký kompostér. Do něj se pak zhora sypou zbytky a dole se pomalu shromažďuje humus. Tento kompost se nepřehazuje. Kompostérů je mnoho typů, k dispozii jsou i kompostéry otočné, kde se bioodpad dokonale promíchá.

Kompost by měl mít kontakt s volnou zemí, aby se do něj mohly dostat žížaly a aby se mohly na zimu zase stáhnout hlouběji do nepromrzající země. Pokud to nejde, je potřeba je do kompostu přidat a zajistit jim živobytí, viz Co je vermikompostování, jak na to?


Péče o kompost

Pro ideální rozklad bioodpadu je potřeba důkladně míchat dusíkaté a uhlíkaté složky. Hodně dusíku obsahují čerstvé zbytky z kuchyně, spadané ovoce a nízko sečená tráva. Uhlíkaté složky jsou štěpka, piliny, suché dřevnaté stonky rostlin, listí a na vysoko sečená tráva. Pokud dáme do kompostu příliš uhlíkatých složek, tak nekompostuje a vysychá, pokud příliš dusíkatých, tak kvasí a hnije. Proto je nezbytné vše dobře promíchat a případně přidávat jednotlivé složky postupně. K tomu se hodí vícekomorové komposty - jedna komora slouží k vlastnímu kompostování, v ostatních se skladuje materiál, ze kterého založíme další hromadu. Kompost je potřeba asi 2x ročně přeházet, aby se provzdušnil a dovnitř hromady se dostaly dosud nezkompostované části. Kompost musí být správně vlhký - po stiknutí hromádky musí zůstat v ruce vlhká hrouda. Pokud se rozpadá a drobí, je příliš suchý, pokud s ní teče voda, je přemokřený. Kompost vysuší přehození a přídavek suchého materiálu (piliny, suchá štěpka, případně starý papír).

Ve správně založeném kompostu se rychle rozeběhnou rozkladné procesy a hromada se rychle zahřeje. Měla by mít teplotu kolem 50°C alespoň 20 dnů - tím se zahubí choroby, semena plevelů i škůdci.

V zimě rozklad probíhá jen minimálně, je potřeba s tím počítat při kapacitě kompostéru nebo kompostoviště.


Co se špatně kompostuje

Listí vlašského ořešáku: Listy obsahují látky, které zabraňují rozkladu, pokud jich dáte do kompostu mnoho, rozklad se zastaví. Ořechové listí nechte nejdřív alespoň rok volně na hromadě a teprve potom ho postupně přidávejte do kompostu.

Čerstvá tráva sečená sekačkou: Jemně sečená tráva má sklon na kompostu vytvářet krustu, kvasit a hnít. Je lépe se častému sečení sekačkou vyhnout (spotřebovává to čas a energii a navíc je takový trávník vlastně zelená poušť, kde jen máloco přežije). Tuto trávu promíchejte se suchým materiálem a pokud začne hnít, tak kompost přeházejte. Veškerou trávu je před zkompostováním lepší nechat částečně uschnout.

Jehličí, větve konifer a tújí: Jehličí i větve je lepší drobně nadrtit a přidávat do kompostu jen postupně. Hodí se také na mulčování nebo vysypávání cest.

Rajčata napadená plísní, jablka s moniliózou apod.: Ať už je kompostujeme nebo ne, tak se tyto choroby na zahradě jistě objeví, šíří se vzduchem. Silně napadené plody můžeme na zahradě zakopat a nedávat je do kompostu.

Kvetoucí plevele se semeny: Pokud dáme plevely se semeny do kompostu, tak si je další rok rozneseme po všech záhonech. Je lepší z nich udělat zákvas (jíchu) - kopřivy a různý plevel se dá do sudu s vodou a nechá se na slunci. Směs po nějakém čase zkvasí - tato nevábně vonící hmota je vynikající hnojivo. Kopřivová jícha se používá i jako postřik proti mšicím. Pokud nechcete vyrábět jíchu, dejte plevely do igelitového pytle, utěsněte a nechte ho několik týdnů na slunci na zahradě. Teprve po zapaření a likvidaci semen je dejte do kompostu.


Kam s kompostem

Kompost je ideální hnojivo - lze jej dávat kdykoliv v libovolném množství do záhonů, přihnojovat jím stromy, přimíchávat ho do květináčů, do substrátu pro sadbu rostlin, přesátý lze rozhodit po trávníku.


Co ještě kompostovat

Snadno můžeme kompostovat i výkaly, což vyžaduje suchou, kompostovací toaletu ideálně s odvodem moči. Toaleta může být velmi jednoduchá (dřevěná bedna bez víka a dna, separační prkénko s odvodem moči, kbelík s kompostovatelným sáčkem na tuhou frakci, po použití se zasypává pilinami nebo popelem). Lze koupit i sofistikované modely s odvětráváním, velká zařízení se sběrem ve velké nádobě, kde kompostování začne a obsah se vybírá jen jednou ročně. Moč je dobré hnojivo, tuhou složku pak dokompostujeme na zahradě nebo zakopeme.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Návody na kompostování doma, se žížalami i se sousedy na www.kompostuj.cz
  • J. Šrefl: Kompost je energie vrácená do půdy. Biom CZ, 2012. Online zde.


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden