Jak mohu zjistit, zda se v mém okolí pěstují geneticky modifikované plodiny?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Zemědělství, zahrádkářství

Úvod

Geneticky modifikované plodiny jsou v České republice do životního prostředí zaváděny v rámci dvou různých režimů. Prvním z nich jsou „polní pokusy“ geneticky modifikovaných plodin, což jsou malé plochy sloužící k vědeckému výzkumu a agronomickému testování. Seznam míst, kde k těmto relativně malým experimentům dochází, naleznete na webu Ministerstva životního prostředí. Druhou variantou jsou produkční plochy geneticky modifikovaných plodin, které jsou určeny ke komerčnímu využití pro produkci potravin a krmiv. Geneticky modifikované plodiny určené ke komerčnímu využití jsou omezeny prakticky pouze na kukuřici MON810 a pro běžného občana není snadné se v předstihu dozvědět, kde se tyto pole nacházejí.


Doporučujeme

  • Sledujte web Ministerstva životního prostředí České republiky o místech zavádění geneticky modifikovaných plodin do životního prostředí.
  • Pokud jste zemědělec (zejména ekologicky hospodařící) zajímejte se o to, zda ve vaší blízkosti byly zasety geneticky modifikované plodiny.


Podrobný popis problému

Geneticky modifikované organismy jsou organismy, do jejichž genetické informace byly laboratorně přeneseny geny z jiných organismů genetickým inženýrstvím. Takovým zásahem může dojit k přenosu genů, ke kterému by přirozeným přírodním procesem nedošlo. Kromě toho může mít existence geneticky modifikovaných organismů řadu negativních environmentálních a sociálních dopadů, proto existence geneticky modifikovaných organismů a jejich uvádění do životního prostředí vzbuzuje nesouhlas mnohých ekologických organizací. Přesto jsou geneticky modifikované organismy komerčně využívány v celé řadě odvětví lidských činností, jako jsou zemědělství, zdravotnictví nebo zábavný průmysl. Geneticky modifikované plodiny jsou geneticky modifikované organismy určené k využití v rostlinné výrobě, s čímž souvisí uvádění těchto plodin do životního prostředí.

Existují dvě možnosti, jak mohou být geneticky modifikované plodiny uváděny do životního prostředí. První variantou jsou takzvané „polní pokusy“ s geneticky modifikovanými plodinami, což jsou malé plochy sloužící k vědeckému výzkumu a agronomickému testování. Druhou variantou jsou produkční plochy geneticky modifikovaných plodin, které jsou určeny ke komerčnímu využití při produkci potravin a krmiv. Zde se jedná již o velké zemědělské plochy odrůd, které prošli schvalovacím procesem Evropské unie, a byly zapsány do společného katalogu odrůd.


Testovací plochy geneticky modifikovaných plodin

Česká republika je v rámci Evropské unie jednou z mála zemí, kde se „polním pokusům“ geneticky modifikovaných plodin ještě stále daří. Tyto pokusy mají za cíl ověření vlastností geneticky modifikovaných rostlin v polních podmínkách a vyhodnotit jejich základní agronomické charakteristiky. Všechny polní pokusy geneticky modifikovaných plodin mohou začít až poté, kdy jsou povoleny Ministerstvem životního prostředí. V průběhu let se tyto polní pokusy obměňují. Seznam aktuálně povolených polních pokusů naleznete na stránkách Ministerstva životního prostředí. Je zde uvedena přesná lokalizace (čísla parcel v katastru nemovitostí), období, po které je pokus povolen, a bližší podmínky polního pokusu.

V roce 2010 byly polní pokusy geneticky modifikovaných plodin realizovány na ploše o celkové rozloze 6,9 ha. V roce 2013 se jednalo o 2,8 ha se šesti šest různými geneticky modifikovanými odrůdami a o rok později to bylo 4,8 ha, na kterých byly pěstovány čtyři geneticky modifikované plodiny. Poslední uvedený rok převládala odrůda kukuřice odolná vůči herbicidu glyfosát (na rozloze celkem 4,4 ha). Geneticky modifikovaný len pěstovala společnost Agritec v Rapotíně nedaleko Šumperku. V Praze Ruzyni již několik let rostou desítky geneticky modifikovaných slivoní. Geneticky modifikovaný ječmen byl pěstován v Olomouci Holici a v Lukavci na Pelhřimovsku. Kromě zmíněných byly v minulosti v České republice také polní pokusy dalších geneticky modifikovaných plodin, jako jsou cukrová řepa, hrách, brambory a tabák.


Komerčně pěstované geneticky modifikované plodiny

Geneticky modifikované plodiny pro produkční funkci mohou v různých státech Evropské unie pokrývat plochu až několik tisíc hektarů a již není pro běžného občana snadné se dozvědět, kde se tyto pole nacházejí. V současnosti jsou v Evropské unii povoleny pouze dvě geneticky modifikované plodiny pro komerční pěstování. První z nich je kukuřice MON810 společnosti Monsanto a druhá je brambora Amflora společnosti BASF. Kukuřice MON810 i brambora Amflora jsou povoleny pouze jako krmivo nebo k průmyslovému využití a nikoliv k přímé konzumaci v potravinách.

Brambora Amflora byla komerčním propadákem již od počátku. V roce 2010 se v omezeném rozsahu pěstovala v České republice (150 ha) a Spolkové republice Německo, ale dnes se již nikde v Evropské unii nepěstuje. Kukuřice MON810 byla zakázána celou řadou evropských zemí, jako jsou Rakousko, Itálie, Řecko, Švýcarsko, Německo, Francie, Lucembursko, Polsko, Bulharsko a Maďarsko. Česká republika zůstává jedním z posledních evropských států, kde probíhá komerční pěstování geneticky modifikovaných plodin. Geneticky modifikovaná kukuřice MON810 se nepěstuje ani v mnoha zemích, kde zakázána není, a dnes Česká republika patří spolu s Rumunskem, Slovenskem, Španělskem a Portugalskem k jediným evropským zemím, kde se stále ještě pěstuje. V České republice bylo nejvíce geneticky modifikované kukuřice zaseto v roce 2008 (8 380 ha) a od té doby její plocha každoročně klesá. V roce 2015 to bylo jen 977 ha.

Každé zemědělské pole komerčně pěstované geneticky modifikované plodiny nepodléhá schvalování, ale zemědělec, který odrůdu geneticky modifikované plodiny povolené ke komerčnímu využití pěstuje, je povinen tuto skutečnost nahlašovat. Ministerstvo životního prostředí každoročně na podzim po sklizni uvádí seznam obcí (podle okresů) současně s velikostí pozemků, kde byly komerčně pěstované geneticky modifikované plodiny pěstovány. Podmínky a povinnosti, za kterých lze v České republice pěstovat odrůdy geneticky modifikovaných plodin, upravuje zákon č. 441/2005 Sb., který novelizoval původní zákon o zemědělství č. 252/1997 Sb.

Každý, kdo se rozhodne zasít geneticky modifikovanou plodinu, musí o tomto svém rozhodnutí informovat před a po zasetí této plodiny. Takový zemědělec je povinen poskytnout informace úřadům státní správy, konkrétně Ministerstvu zemědělství do databáze evidence využití zemědělské půdy LPIS skrze formuláře na této stránce. Dále musí zemědělec informovat okolní zemědělce, kteří hospodaří v blízkosti pozemku, kde má být vyseta geneticky modifikovaná plodin. Za sousedního zemědělce se považuje osoba hospodařící na pozemku, který leží do určité vzdálenosti od vnější hranice pozemku, na kterém má být geneticky modifikovaná plodina vyseta. U kukuřice je stanovena vzdálenost 70 m vůči zemědělci, který hospodaří klasickým způsobem, a 200 m vůči zemědělci hospodařícímu v režimu ekologického zemědělství.


Související odkazy


Legislativa

  • Zákon č. 346/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
  • Vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy
  • Zákon č. 441/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Václav Mach, 2015
Kontakt step@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP