Jak ozelenit střechu?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Zemědělství, zahrádkářství

Úvod

Ozelenění střech přispívá ve městech k vytváření přírodních prvků i v místech, kde to vzhledem k hustotě zástavby není možné. Vrstva zeleně zároveň chrání střechu proti extrémním výkyvům počasí a mnohdy přispívá i ke zvýšení biodiverzity dané lokality. Pro ozelenění jsou rozhodující zejména dva faktory: únosnost střešní konstrukce a znemožnění prorůstání kořenů rostlin do střešní konstrukce.


Doporučujeme

  • Nechat si udělat posudek statika, který určí, jaká je nosnost střešní konstrukce (zároveň se doporučuje si nechat zpracovat projekt od odborníka nebo se s ním alespoň poradit).
  • Vytvořit dobrou izolaci zabraňující pronikání vlhkosti a prorůstání kořenů rostlin do střešní konstrukce.
  • Vybrat vhodný substrát, a to jak z hlediska růstu rostlin, tak i z hlediska technických parametrů střechy (nosnost, odvodnění atp.).
  • Vybrat vhodné rostliny pro dané stanoviště a podle druhu ozelenění.


Podrobný popis problému

Výhody zelených ploch na střechách:

  • Chrání střešní konstrukci proti extrémním výkyvům počasí.
  • Působí jako tepelná izolace a tím chrání prostory nacházející se bezprostředně pod střešní konstrukcí (půdy, byty) před nadměrným přehříváním v létě a prochlazením v zimě.
  • Zadržují výraznou část přirozených vodních srážek, které by jinak bez užitku stékaly do kanalizace.
  • Přispívají ke zlepšení kvality ovzduší (regulují relativní vlhkost vzduchu pozvolným odpařováním zadržené srážkové vody, pohlcují prachové částice, produkují kyslík).
  • Tlumí hluk.
  • Plní funkci protipožární, pokud není vegetace vyschlá.
  • Vytvářejí přírodní prvky ve městě a zvyšují tak kvalitu vnějšího obytného prostředí.
  • Stávají se útočištěm pro drobné živočichy a přispívají tak ke zpříjemnění obytného prostředí ve městech.
  • Mohou sloužit i k pěstování některých druhů zeleniny, drobného ovoce a bylinek.


Nevýhody střešního ozelenění:

  • Dokonalá izolace střechy a zřízení vegetační vrstvy vyžaduje vyšší vstupní finanční náklady.
  • Pokud se nejedná o extenzivní zelenou střechu, péče o zeleň vyrovná péči o jakýkoli zahradní prostor (zálivka, dosadby, úpravy porostů, pletí…).


Jak založit střešní zeleň?

  1. Nejprve je nutno nechat si statikem zjistit, jakou nosnost má stávající střešní konstrukce, tzn. kolika kilogramy je možné ji zatížit. U projektovaných staveb lze podle stavebního záměru střešní konstrukci předem dimenzovat. Rozlišujeme 2 druhy střešní zeleně: - extenzivní střešní zeleň: požadovaná únosnost střešní konstrukce je od 100 do 300 kg/m2 a vrstva zeminy bývá od 2 do 15 cm (i 30 cm). Vzhledem k malé únosnosti se vysazují jen odolné, nízké, do plochy se rozrůstající rostliny (trvalky a skalničky), které vyžadují minimální údržbu a obejdou se bez zavlažování, jsou vysoce odolné vůči chladu a mají nízké nároky na živiny. - intenzivní střešní zeleň: požadovaná únosnost střešní konstrukce je od 300 až do 1000 kg/m2 i více. Umožňuje tak navrstvení většího množství vegetačního substrátu (30 – 100 cm). Střešní zeleň zde může mít charakter zahrady.
  1. Dále je třeba vytvořit dokonalou izolaci vhodnou hydroizolační fólií, nebo i více vrtvami izolace, zabraňující pronikání vlhkosti a prorůstání kořenů rostlin do střešní konstrukce. Tato izolace musí být rozprostřena po celém povrchu střešní konstrukce, okraje vyvedeny pod oplechování atik (stěnové nadstavby nad úrovní střechy) a pečlivě doizolovány všechny prostupy (větráky, komíny, světlíky…).
  1. Na odizolované ploše vytvoříme vegetační souvrství – ze 3 vrstev: drenážní – nejspodnější, slouží k odvádění, popř. zadržování srážkové vody, je tvořena štěrkem o tloušťce 3-5 cm pro extenzivní a 10 cm pro intenzivní střešní zeleň filtrační – ze syntetické tkaniny (geotextilie – k dostání v prodejnách zahradnických potřeb a zahradních centrech) k pokrytí drenážní vrstvy – zabraňuje tak proplachování půdních částic do drenáže a jejímu zanášení půdní – na této vrstvě se rozrůstá vegetace, mocnost vrstvy je 2  15 (i 30) cm u extenzivní a 30  100 cm u intenzivní střešní zeleně .
  1. Po realizaci těchto opatření lze přistoupit k výsadbě rostlin.


Rostliny vhodné pro ozelenění střech

Extenzivní ozelenění: Některé druhy netřesků a rozchodníků, ale i cibuloviny a hlíznaté rostliny (okrasné česneky, pažitky a nízké kosatce), trávy (lipnice, kostřavy aj.), byliny a trvalky (tařice, kakost, mochna, hvozdík aj.). Použít lze i některé dřeviny jako kručinka, jalovec, vřes a borovice kleč.

Intenzivní ozelenění: výběr rostlin je poměrně široký – traviny, letničky, trvalky, dokonce plazivé nebo nízké druhy dřevin (do výšky 10 m), pěstovat lze i zeleninu, drobné bobulovité ovoce a léčivé rostliny.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení



Autor a rok revize Ing. Karel Kříž, 2014
Kontakt karel.kriz@csop.cz
Webové stránky ekoporadny ZO ČSOP Vlašim – Podblanické ekocentrum