Jak poznám geneticky modifikované potraviny v obchodech?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekospotřebitel, nakupování

Úvod

Použití geneticky modifikovaných organismů pro potraviny a krmiva je regulováno Evropskou unií, která udělila povolení dovážet a zpracovávat celkem padesáti odrůdám geneticky modifikovaných plodin. Mezi těmito plodinami jsou bavlník, kukuřice, cukrová řepa, řepka olejná, sója a karafiáty. Potraviny obsahující geneticky modifikované organismy, které jsou uvedeny na trh, musí mít na etiketě uvedena slova: „Produkt obsahuje geneticky modifikované organismy“. Legislativa ovšem není dokonalá, protože výrobky ze zvířat (maso, mléko, vejce), která jsou krmena geneticky modifikovaným krmivem, být označeny nemusí.


Doporučujeme

  • Čtěte si etikety zboží a složení výrobků. Díky tomu poznáte potraviny obsahující geneticky modifikované plodiny.
  • Pokud se chcete vyhnout nepřímé konzumaci geneticky modifikovaných plodin skrze krmiva použité v živočišné výrobě, kupujte si biopotraviny.
  • Kupujte rovněž bioprodukty pocházející z rostlinné výroby, protože jsou tyto výrobky přísněji kontrolovány než běžné potraviny.


Podrobný popis problému

Geneticky modifikované potraviny jsou potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných organismů, což jsou organismy, do jejichž genetické informace byly laboratorně přeneseny geny z jiných organismů. Tímto zásahem může dojit k přenosu genů, ke kterým by přirozeným přírodním procesem nemohlo dojit. Existence geneticky modifikovaných organismů, jejich uvádění do životního prostředí a jejich využití při produkci potravin nebo při průmyslové výrobě vzbuzuje kritiku v rovině etické, sociální, zdravotní a závadnosti pro životní prostředí. Přesto jsou geneticky modifikované organismy celkem běžně využívány v celé řadě odvětví lidských činností, kde nechybí také výroba potravin. Evropská unie využívání geneticky modifikovaných organismů pro potraviny a krmiva reguluje Nařízeními evropského parlamentu a rady č. 1829/2003 a č. 1830/2003.

Všechny geneticky modifikované organismy, které mohou být použity jako potraviny nebo krmiva uváděné do oběhu v Evropské unii, se nachází v registru Evropské komise. Je zde schváleno uvádět do oběhu výrazně méně geneticky modifikovaných organismů než v zemích třetího světa. Ke konci roku 2014 bylo do oběhu v Evropské unii schváleno 50 odrůd geneticky modifikovaných organismů: bavlník (8), cukrovka (1), mikroorganismy (2), kukuřice (29), řepka (3), sója (7). Dále bylo povoleno uvádět do oběhu dvě odrůdy geneticky modifikovaných karafiátů s upravenou barvou květu, které slouží jako okrasné rostliny. K držitelům povolení na geneticky modifikované potraviny schválené do oběhu v Evropské unii patří společnosti: BASF, Bayer, Dow AgroSciences, Florigene Limited, KWS Saat, Monsanto, Pioneer a Syngenta. Nejúspěšnější firmou z pohledu počtu schválených geneticky modifikovaných potravin je firma Monsanto, ale významný počet projektů má také firma Syngenta (7), Bayer (7) a Pioneer (7).


Označování geneticky modifikovaných potravin

Spotřebitelé v Evropské unii z velké části odmítají konzumovat geneticky modifikované potraviny (71 %) a drtivá většina z nich chce mít možnost volby (95 %). Umožňuje to nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 a v České republice pak zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších změn a doplňků. Produkty (potraviny a krmiva) obsahující geneticky modifikované organismy, které jsou uvedené na trh v souladu s právními předpisy Evropské unie, musí mít na etiketě uvedena slova: „Produkt obsahuje geneticky modifikované organismy“. To se nevztahuje na potraviny obsahující geneticky modifikovaný organismus, povoleny pro uvádění na trh, jehož podíl v jednotlivých složkách nebo v jednosložkové potravině není vyšší než 0,9 %, za předpokladu, že přítomnost geneticky modifikovaných materiálů je náhodná nebo technicky nevyhnutelná. Týká se to také potravin, které o sobě deklarují, že jsou „GMO-free“ nebo pocházejí z ekologického zemědělství. Umožňuje to nejen zákon, ale díky masovému rozšíření geneticky modifikovaných plodin ve světě a přenosu pylu z polí s geneticky modifikovanými plodinami je technicky nemožné se kontaminaci vyhnout.

Vášnivé debaty se v minulosti týkaly koexistence produkce geneticky modifikovaných plodin s ekologickým zemědělstvím. Přenosy pylu z porostů geneticky modifikovaných plodin vážně ohrožovaly ekofarmy, které nesměly používat žádné geneticky modifikované organismy. Jestliže dřív kontrola zjistila, že bioprodukt obsahuje příměs z geneticky modifikovaných plodin, následovalo odebrání certifikátu na biopotravinu. Kontaminovaný produkt mohl být prodán pouze jako konvenční za nižší cenou. Od roku 2009 je přípustná 0,9 % kontaminace také u produktů ekologického zemědělství.

Jiná pravidla se týkají dovážených potravin a krmiv s příměsí geneticky modifikovaných organismů, které nejsou povolené Evropskou unií. Pro krmiva platí nařízení Komise EU (č. 619/2011), kterým je stanovena hranice geneticky modifikované příměsi v krmivu na 0,1 %. Pro příměsi nepovolených geneticky modifikovaných materiálů u potravin a osiv zatím platí technická nula, ale lze zde očekávat v blízké době změnu.

Seznam konkrétních výrobků, které obsahují geneticky modifikované organismy, není nikde vedený. Je tudíž pouze na konzumentech zda věnují pozornost malým písmenkům u složení výrobků a snaží se aktivně těmto produktům vyhnout. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat především řezaným karafiátům a výrobkům, které obsahují kukuřici, sóju, bavlník, řepku a cukrovou řepu. Mezi běžně používané geneticky modifikované potraviny patří především oleje a tuky. Příkladem jsou vícedruhové rostlinné oleje firmy Lukana, které obsahují geneticky modifikovanou sóju.

Legislativa ovšem není dokonalá, protože výrobky ze zvířat (maso, mléko, vejce), která jsou krmena geneticky modifikovaným krmivem, být označeny nemusí. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv je 85 % krmných směsí v Evropské unii vyrobeno z geneticky modifikovaných plodin. Jde především o sóju, přesněji řečeno pokrutiny (zbytky po vylisování oleje). GMO soja je upravena tak, aby odolávala herbicidu Roundup (glyfosfátu), kterým se pak plošně celé pole postříká – herbicid vše zahubí. Tato technologie je rozšířená zejména v Jižní Americe, odkud se k nám dováží jak krmivo, tak maso zvířat krmených pokrutinami. Značné rozšíření geneticky modifikovaných plodin v zemích vyvážejících krmné suroviny do celého světa znamená, že se v Evropě budou stále více využívat geneticky modifikované rostlinné komodity. Pokud se chce konzument vyhnout také zkrmování geneticky modifikovaných plodin v živočišné výrobě, je jedinou jistotou ekologické zemědělství, kde se geneticky modifikovaná krmiva používat nesmějí.


Související odkazy


Legislativa

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003, o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů
  • Nařízení Komise EU č. 619/2011, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušeni pro úřední kontrolu krmiv z hlediska přítomnosti geneticky modifikovaného materiálu, u nějž probíhá postup povolování nebo u nějž uplynula platnost povolení
  • Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Václav Mach, 2014
Kontakt step@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP