Jak prakticky pomoci volně žijícím živočichům?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Zvířata, divoká zvířata, ochrana zvířat

Úvod

Čím pestřejší máte na zahradě nabídka potravy a úkrytů, tím více tam budeme mít zvířecích obyvatel. Samozřejmostí je nepoužívání jedů, chemických přípravků a umělých hnojiv. Ty nejenže zabíjejí živočichy, ale škodí i lidem.


Doporučujeme

  • Přírodní zahrady mohou poskytnout živobytí mnoha živočichům - a o řadě z nich ani nemusíme vědět.
  • Čím více je zahrada (i krajina) více prostupná a méně chemizovaná, tím lépe pro volně žijící (a vlastně i domácí) druhy.
  • Ptákům i dalším živočichům prospěje zimní přikrmování správným krmivem.
  • Vybudujte na svém pozemku hmyzí hotely, hadník, ponechte kousek divočiny nebo třeba jen rozpadající se dřevo.
  • Odstraňte různé "pasti" - otevřené poklopy, hluboké bazény a rybníčky s hladkými stěnami, skleněné plochy, do kterých mohou narazit ptáci.
  • Není dovoleno manipulovat se zvláště chráněnými druhy rostlin a živočichů a to i v případě, že se vyskytují na vašem pozemku. Stejně tak není dovoleno poškozovat nebo ničit jejich biotopy.


Podrobný popis problému

Jak přilákat volně žijící živočichy na zahradu?

Jednou z nejdůležitějších příčin úbytku živočichů v zahradách je změna péče o zahrady. Zahrady stále více izolujeme neprostupnými ploty, mizí z nich ovocné stromy, vysazujeme cizí druhy rostlin, intenzivně sečeme trávníky, používáme více chemických prostředků a nevhodnou techniku a na zahrady zavádíme pro živé organismy smrtelně nebezpečné prvky (nevhodně konstruované nádrže s vodou, bazény s kolmými stěnami, průhledné skleněné stěny apod.).

Zlepšit podmínky k životu živočichů na našich zahradách můžeme takto:

  • Vytváříme různé úkryty pro hmyz, buď v podobě křovin nebo je můžeme přichystat v podobě svazků různě velkých větviček, snopků slámy zavěšených pod obráceným květináčem zavěšeným na stromě (ideální pro škvory, významné konzumenty mšic) nebo špalíků s navrtanými různě velikými otvory. Také děrovaná cihla splní svůj účel nebo svázané bambusové tyčky 10 cm dlouhé a na jedné straně uzavřené.
  • Poskytneme čmelákům možnost vytvořit si hnízdo. Čmelák nepotřebuje nic než vhodnou dutinu, můžeme nabídnout budku ve tvaru krychle o rozměrech 20 až 25 cm, vevnitř uděláme ze špalíku přívodní chodbičku ("verandu"). Další možností je zakopat do země hliněný květináč dnem obráceným vzhůru s odtokovým otvorem min. 15 mm, aby jím čmeláčí matka prolezla. Dno květináče bude v rovině se zemí. Před deštěm otvor zastřešíme podloženým kamenem.
  • Vytvoříme na zahradě koutek divočiny – místo bez zasahování, bez sekání trávy, někde na okraji zahrady, kde volně žijící živočichové mohou najít bezpečný úkryt i klidné místo k rozmnožování. Pěstujeme tam plazivé či popínavé keře (např. ostružiny a břečťan). Živé ploty, popínavé rostliny a husté křoviny umožní na naší zahradě úkryt velkému množství zvířat.
  • Pokud vyvěsíte ptačí či netopýří budky, jistě najdou své obyvatele.
  • Hromada nařezaného dříví a navršeného kamení podporuje život na zahradě a láká spousty živočichů. Kameny, mezi kterými jsou štěrbiny, potřebují ke svému životu ještěrky a slepýši. Může to být suchá zídka, skalka, obrubníky nebo tzv. "bylinková spirála".
  • Pokud to není nezbytně nutné, nekácíme na zahradě všechny staré stromy a jeden někde stranou ponecháme, nebo strom alespoň nekácíme těsně u země a nevykopáváme pařez a kořeny. Vyšší pařez velmi dobře poslouží jako stojan pod truhlík s květinami a navrtaný nebo pak tlející kmen poskytne hmyzu úkryt. Trouchnivějící dřevo starého stromu či pařezu nebo jeho větší kusy na různých místech zahrady poslouží pro vývoj larev střevlíků, kteří pak významně redukují počty slimáků.
  • Upřednostňujeme původní druhy stromů, keřů a květin. Vybíráme takové ovocné odrůdy, které vedle úrody zároveň poskytnou útočiště a potravu jiným živočichům.
  • Stromovou dutinu lze částečně nahradit ptačí budkou či polobudkou nebo umělým útočištěm pro hmyz.
  • Hromada větví a listí slouží jako úkryty pro obojživelníky, hmyz, pavouky a malé savce. Shrabáváme listí pod křoviny, na podzim necháme na zemi spadané ovoce, část jablek a jiných plodů ponechte na stromech. To je ideálním úkrytem také pro ježka, vítaného konzumenta slimáků a různých housenek, ale chceme-li ho na zahradě vidět, musíme mu umožnit na zahradu přicházet a odcházet. Vysoká podezdívka kolem celé zahrady je pro něj nepřekonatelnou bariérou.
  • Vytvoříme hadník – kompost, který nepřehazujeme, kde se střídají vrstvy větviček, tlejícího materiálu a kartonů. Pokud je přístupný z boku, je místem lákajícím k založení hnízda užovky, které zahradu zbaví drobných hlodavců.
  • Přítomnost vody v uměle vytvořeném jezírku skýtá výhody pro celou zahradu. Vlivem odparu se v okolí příjemně zvyšuje vlhkost vzduchu a v letních měsících snižuje vysoká teplota způsobená slunečním žárem. Voda slouží jako napajedlo pro ptáky, kteří pak tolik neozobávají pupeny stromů a plody, ale také pro hmyz, zejména je významná pro včely. V jezírku mohou celoročně žít vodní šneci, vodoměrky, žabky, čolci a další živočichové, kteří dokáží přirozeným způsobem eliminovat nejen komáří larvy, ale jsou i dobrými společníky v boji proti přemnožení různých druhů plžů a hmyzu v zahradě. Tito živočichové, trvale nebo částečně vázaní na vodu, najdou domov v plovoucích, bahenních a pobřežních rostlinách. Jezírko zakládáme tak, aby nemělo strmé břehy a umožňovalo živočichům snadný únik. Včely ocení vystupující kameny nebo velké listy plovoucích rostlin, na které mohou při pití usednout.

Jak pomoci zvířatům v zimě?

Zimní teploty vyžadují větší produkci tepla zvířecím organismem, zasněžený terén znamená horší prostupnost a to vše spolu s dalšími problémy zimy vyvolává u zvířete zvýšenou potřebu energie, kterou musí získat z omezené potravní nabídky. Je proto vhodné živočichy v zimě přikrmovat.


Přikrmování ptáků

Pokud nemrzne, můžeme volit pro přikrmování potravu, která se podobá té jejich přirozené, např. hmyzožravé ptáky je možné přikrmovat hmyzem zakoupeným v rybářských nebo specializovaných prodejnách. Celou zimu však z finančních i praktických důvodů hmyzem krmit nelze (zmrzl by). Ptáci, kteří v našich podmínkách přečkávají zimu, dokážou v zimě přijímat alternativní potravu. Jsou to zejména:

  • semena – především slunečnice, drcený oves, len, proso, semínka trav a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Semena rostlin se energetickou hodnotou nejvíce podobají přirozené potravě ptáků.
  • rozdrcené ovesné vločky,
  • krupice,
  • hrubá mouka zapražená na tuku,
  • rozdrcený jemně nastrouhaný tuk,
  • zadina (odpad vznikající při úpravě obilí lze získat od zemědělských podniků, je vhodný pro zrnožravé ptactvo),
  • ovoce a bobule (jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy),
  • tukové směsi, které získáme rozpuštěním loje a následným smícháním s olejnatými semeny (např. slunečnice) nebo ovesnými vločkami, krupicí, hrubou sojovou moukou, ale i strouhankou (vyvarujeme se strouhanky z tukového pečiva, které se rychle kazí a žlukne). Směs pak za tepla plníme do různých k zavěšení vhodných nádob, ze kterých je ptáci postupně zespodu uzobávají.
  • vedle tukových směsí lze zavěšovat kousky syrového nesoleného loje či sádla. Nezávadné kuchyňské odpadky jsou také vhodným krmivem, protože v takové době ptactvo neodmítne skoro žádnou potravu.
  • k rychlému nakrmení (např. na okenní římse, kam již ptáci chodí) jsou vhodné malé kousky libového masa (nejvhodnějším je maso kuřecí),
  • ptáci velmi uvítají nezamrzlou vodu.

U předkládané potravy je však nutno dbát na stravitelnost (ne slupky od brambor nebo pomerančů) dále jsou nevhodné kořeněné, nadměrně solené zbytky nebo zbytky obsahující ocet nebo alkohol. Pozor na krmení suchými těstovinami, které v trávicím traktu bobtnají a mohou ucpat volata zrnožravých druhů, dále pozor na chleba, uzeniny, slané a kořeněné potraviny a kynuté výrobky, protože způsobují ptákům vážné zažívací potíže.

Zásadně nedáváme ptákům krmiva zkažená, hnijící nebo napadená skladištními roztoči (ale naopak potraviny napadené hmyzím škůdcem jsou pro ptactvo atraktivní právě pro obsah hmyzu). Potravu dáváme do krmítka v takovém množství a stavu, aby neplesnivěla a nehnila a z hygienických důvodů provádíme také pravidelnou kontrolu a úklid krmítka a jeho okolí. Pro větší názornost uvádíme v tabulce přehled krmiv vhodných pro určité skupiny ptáků, u nichž krmení padá v úvahu:


Druhy či skupiny ptáků Krmivo mrazuvzdorné a trvanlivé K rychlému zkrmení
vrubozobí (kromě rybožravých druhů) a lysky zrniny, zadina, boby nezávadné starší pečivo, chléb, zbytky z kuchyně, vařené těstoviny
dravci navštěvující újedě ————— čerstvé maso, vnitřnosti, čerstvě uhynulí či zabití obratlovci
hrabaví (kromě tetřevovitých) zrniny, zadina, suché bobule řepa, jablka, brukvovitá zelenina
jeřáb, drop zrniny, zejména kukuřice, žaludy, stěžejní význam pro dropa mají ozimé kultury (obilí, řepka) —————
chřástalovití drobnější zrniny drobné čerstvé masité odřezky, tvaroh
rackové ————— masité i tučné odřezky, rybí odřezky a vnitřnosti, pečivo, zbytky z kuchyně
datlovití ptáci olejnatá semena, ořechy, lůj, tukové směsi —————
skřivanovití pěvci, strnadi zrní, zadina, ovesné vločky drobty ze starého pečiva
sýkory, brhlík olejnatá semena, ořechy, vločky, tukové směsi syrový zvířecí tuk
šoupálci, králíčci, střízlík mák, vločky, krupice (i sojová) prosycená tukem hmyz
drozdovití ptáci (kos) vločky, šrot, strouhaný lůj, sušené bobule řepa, jablka, tvaroh, drobné odřezky z masa, bobule
pěvuška modrá vločky, proso, zadina, sušené bezinky rozkrojená jablka, tvaroh
ťuhýk šedý ————— drobní mrtví obratlovci (myši) upevnění na keře na stanoviště ptáků
pěnkavovití pěvci (souhrnně) slunečnice a další semena, zejména olejnatá (řepka, mák, konopí, aj. zadina, ovesné vločky, ořechy, strouhaný lůj) rozkrojená jablka, drobty ze staršího pečiva, bobule
dlask, hýl obecný též sušené ovoce, semena tykví a melounů, nažky lesních stromů (jasan, javor, habr) rozkrojená jablka
stehlík, konopka, čížek, aj. kytice sušených zralých bodláků, čekanky apod., byliny s olej.semeny, krájené ořechy —————
krkavcovití pěvci, synantropní ptáci (holubi, hrdličky, kosi, vrabci) všechny druhy zrnin a tukových krmiv nezávadné odpadky z kuchyně, odřezky masa, pečivo atd.

S přikrmováním lze začít již začátkem listopadu. Krmivo je třeba rozdělovat pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat je možno až do konce března.


Související odkazy


Další čtení

  • Helena Vlašínová: Zdravá zahrada, ERA 2006
  • Jaroslav Svoboda: Kompletní návod na vytvoření ekozahrady a rodového statku, Smart Press 2009.


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP