Jak snížit spotřebu herbicidů (glyfosátu) na zahradě?: Porovnání verzí

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 44: Řádka 44:
 
==Další čtení==
 
==Další čtení==
  
* [http://priroda-zahrada.cz/clanky/zahrada/zahradnicky-substrat-bez-raseliny/ Zahradnický substrát bez rašeliny]
+
* [http://www.zeleneuradovani.cz/images/Odpovedne_verejne_zakazky_sanon/Metodika_Nechemick_plevele.pdf/ Nechemické odstraňování plevelů na veřejných prostranstvích (pdf)]
  
  

Verze z 1. 12. 2017, 17:43

← zpět na Zemědělství, zahrádkářství

Úvod

Chemické prostředky na hubení rostlin obsahují látky, které nějakým způsobem poškozují rostlinu a zapříčiní její úhyn nebo chřadnutí. Než jsou uvedeny na trh, musí je schválit Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je prověřována rovněž jejich neškodnost ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví. Jak ukazují případy jiných látek (třeba DDT), tak nemusí být vždy tak neškodné, jak se zdálo. Proto je vhodné se jim vyhýbat, kdykoliv je to možné. Na zahradě je to velmi snadné a mnoho měst u nás i v zahraničí tyto látky nepoužívá ani na veřejných prostranstvích a volí raději postupy nechemické – mechanické nebo termické.


Doporučujeme

  • Na zahradě se zcela vyhýbejte chemickým prostředkům.
  • Plevel ze spár nejlépe odstraníte háčkem nebo motyčkou, dobře funguje i polití vroucí vodou.
  • Mulč a geotextilie nedovolí vyrůst nežádoucím rostlinám tam, kde je nechcete.
  • Veřejná prostranství lze udržovat bez plevelů i bez použití chemie. Navrhněte to místní samosprávě.


Podrobný popis problému

Mezi nejpoužívanější chemické herbicidy patří glyfosát, základní složka mnoha herbicidních přípravků (Roundup, Madrigal, Kaput aj.). V roce 2017 běží debata, zda jeho používání omezit nebo úplně zakázat na úrovni Evropské unie. Tato látka zřejmě není tak bezpečná, jak se zdálo – existuje vážné podezření, že jde o karcinogen. Zároveň je používána masově a ne vždy správně a bezpečně. Na zahradě i ve městě je možné se jí zcela vyhnout a přesto není nutné rezignovat na plevel ve spárách a dalších místech.

Plevely na zahradě

Na začátku je potřeba zvážit, proč vlastně tu či onu rostlinu považujeme za „plevel“, tedy nežádoucí druh. Rostliny přirozeně obsazují místa, kde je volno – tedy obnaženou zem. Pokud je tedy někde nechceme, tak je nutné jim toto ujímání co nejvíce znepříjemnit nebo mu zabránit. Dobře funguje mulčování dřevní štěpkou nebo jiným materiálem, případně lze pod štěpku umístit geotextilii, kterou semena z půdy neprorostou. Spáry v dlažbě je nutné pečlivě vysypat nejlépe ostrým pískem, který neposkytuje potřebné zázemí pro růst rostlin. Pokud se v daném místě plevely přesto ujímají, je potřeba začít jednat co nejdříve – čím jsou rostliny menší a mladší, tím je zásah účinnější. Zároveň je nutné předejít vykvetení a vysemenění.

Odstraňování plevelů v dlažbě, štěrku

Nejjednodušším postupem je prosté vyrýpnutí motyčkou nebo ostrým háčkem. Jen je nutné potom spáry zase dosypat – nejlépe ostrým pískem – aby se dlaždice nekývaly.

Hodně osvědčené je polití rostlin vroucí vodu. Při přímém zásahu ztmavnou a prakticky okamžitě začnou usychat. Jen je nutné použít dostatečné množství skutečně horké vody, jinak pouze dostanou dávku vláhy a budou růst o to více.

Obdobný efekt má pečlivé zakrytí plevele igelitem – za horkých dní pod ním stoupne teplota natolik, že se rostliny spaří. Igelit lze používat opakovaně na různých místech.

Poměrně účinný prostředek lze vyrobit i doma. Je potřeba: 0,5 dílu soli, 1 díl vody, 0,5 dílu jaru 6 dílů octa. Sůl rozpustíme ve vodě, dolijeme octem a jarem. Rozmícháme a dáme do rozprašovače. Po postříkání listů a zejména růstových vrcholů (nepoužívat před deštěm nebo za mokra!) rostliny během několika hodin až dnů začnou usychat a odcházet. Na rostliny s velmi odolným kořenovým systémem působí omezeně, na semena vůbec. Používejte velmi cíleně, sůl může zasolit půdu, což poškozuje všechny necílové rostliny i stromy.

Plevel lze spálit i horkou vodou či párou z čističe např. na okna (stříkat ale pod malým tlakem nebo přes rozprašovač, je nutný dostatečně dlouhý kontakt vody s rostlinou). Pro zahrádkáře se prodávají i speciální hořáky na plyn, které plamenem nebo proudem horkého vzduchu rostlinu spálí. Při manipulaci je nutná opatrnost, zejména v suchých obdobích roku. Hrozí také poškození některých povrchů (např. asfaltu) a kořenů a kmenů stromů.


Související odkazy



Další čtení


Článek byl vytvořen s finanční podporou Magistrátu města Brna a Jihomoravského kraje.


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2017
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden