Je mýdlo tenzidem, který méně zatěžuje životní prostředí?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Voda, praní, čištění

Úvod

Mýdla jsou relativně dobře biologicky rozložitelná. Vzhledem k tomu způsobují mýdla pouze malé zatížení vod a méně tak zatěžují životní prostředí. Z mýdla si lze také jednoduše vyrobit domácí prací prostředek (tzv. jelení/mýdlový sliz)


Doporučujeme

  • Mýdlo a prostředky z něj používejte v maximální míře na co nejvíce praní.
  • Mýdlo a mýdlové prací prostředky používejte alespoň na ruční praní.


Podrobný popis problému

Mýdlo je směs organických látek v pevné nebo kapalné formě, působící jako anionický tenzid, tedy látka, hromadící se ve fázovém rozhraní a snižující povrchové napětí vodných roztoků. Je používána jako prostředek osobní hygieny, pro čištění povrchů (zejména odmašťování - např. rukou) a k praní prádla. V užším slova smyslu je to směs hydratovaných alkalických solí vyšších alifatických karboxylových kyselin (mastných kyselin) přírodního původu.

Všeobecně rozumíme pod tímto pojmem povrchově aktivní prací látku získanou z přírodních tuků a olejů. Na rozdíl od toho jsou tzv. neutrální mýdla výrobky petrochemie, jejichž označení je odvozeno od neutrální hodnoty pH. Mýdla ze živočišných tuků a rostlinných olejů jsou zásaditá (hodnoty pH 9 -12).

Přírodní mýdla se v odpadních vodách působením bakterií za přítomnosti kyslíku rozloží za relativně krátkou dobu a beze zbytku na vodu, oxid uhličitý a soli. Takový stav se nazývá úplnou biologickou rozložitelností.

V reklamách často zneužíván přívlastek ”rozložitelný” ve smyslu ”ekologický” či ”šetrný k životnímu prostředí”. Chemické vazby jsou rozložitelné, pokud lze prostřednictvím chemických, fyzikálních a biologických procesů provést jejich rozklad na nižší molekulární stupeň. Pro posouzení vlivu na životní prostředí je však vždy rozhodující jednak doba rozkladu, jednak vzniklé produkty rozkladu (metabolity), jež za určitých okolností mohou být dokonce více škodlivé než výchozí látky. Pokud mluvíme o rozložitelnosti, musíme vždy dodávat i jednotku času, za jak dlouho.

Mýdlo se vyrábí procesem zvaným zmýdelňování nebo též saponifikace z přírodních nebo chemicky upravených tuků (či jiných lipidů) působením koncentrovaných roztoků hydroxidů alkalických kovů, např. hydroxidu sodného nebo draselného (louhů), nebo za tepla působením slabších zásaditých látek, jako je uhličitan sodný (soda) či uhličitan draselný (potaš). Podle toho, kterého hydroxidu bylo užito ke zmýdelnění, rozlišujeme mýdla sodná (pevná, jádrová mýdla) a draselná (měkčí, pastovitá, tzv. mazlavé mýdlo). Sodná mýdla se v současné době používají převážně k výrobě mýdlových pracích prostředků.

Reakcí iontů mýdla s vápenatými, hořečnatými a železnatými látkami obsaženými v tzv. tvrdé vodě vznikají mýdlovité substance (vápenaté, hořečnaté nebo železnaté soli mastných kyselin), které jsou ve vodě podstatně méně rozpustné a nemají vlastnosti povrchově aktivních látek (tenzidů). Ač jde v zásadě o pozitivní rozkladný efekt,** mytí a praní v tvrdé vodě je neúčinné**. Při větší tvrdosti vody je třeba k mýdlovým vločkám, které jsou pracím prostředkem vhodným pro měkkou vodu, přidávat změkčovadla (např. uhličitan sodný - sodu), podstatně méně rozpustné a nemají vlastnosti povrchově aktivních látek (tenzidů). Vločky se v tvrdé a velmi tvrdé vodě, nebo za nízkých teplot špatně rozpouštějí a prací účinek často nebývá uspokojivý.


Mýdlo se změkčovadlem (popř. s bělicím prostředkem) je uspokojivou alternativou pro praní ve středně tvrdé vodě, zvláště při vyšších teplotách. Dobrých výsledků při praní lze docílit nově vyvinutými tekutými pracími prostředky z čistě rostlinných mýdel. Výhodou je zvláště jejich lepší rozpustnost a kombinace různých rostlinných mýdel. Z širšího ekologického pohledu je vhodné nahrazovat používaný kokosový a palmový olej domácími surovinami - např. olejem řepkovým.

V České republice jsou mezi "ekologicky" smyšlejícími obyvateli populární prací ořechy a výrobky z něj. Ořechy se však dováží z velké vzdálenosti a prací účinnost mýdlových ořechů je srovnatelná s prací účinností vody, tj. je zcela zbytečné je používat.

Související odkazy


Další čtení

  • Hally, J. a kol.: Problematika životního prostředí ve vztahu k pracím prostředkům, Praha 1997


Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica