Je možné se vyhnout herbicidům na veřejných prostranstvích?: Porovnání verzí

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 70: Řádka 70:
  
 
==Další čtení==
 
==Další čtení==
 +
 
* [http://www.zeleneuradovani.cz/images/Odpovedne_verejne_zakazky_sanon/Metodika_Nechemick_plevele.pdf/ Nechemické odstraňování plevelů na veřejných prostranstvích (pdf), Metodika STEP, 2017]
 
* [http://www.zeleneuradovani.cz/images/Odpovedne_verejne_zakazky_sanon/Metodika_Nechemick_plevele.pdf/ Nechemické odstraňování plevelů na veřejných prostranstvích (pdf), Metodika STEP, 2017]
 
* [http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2013/07/roundup.pdf Roundup všude kolem nás] Infolist Hnutí DUHA a Centra pro životní prostředí a zdraví, 2013
 
* [http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2013/07/roundup.pdf Roundup všude kolem nás] Infolist Hnutí DUHA a Centra pro životní prostředí a zdraví, 2013
Řádka 78: Řádka 79:
  
 
Článek byl vytvořen s podporou [http://www.brno.cz Magistrátu města Brna] a [http://www.kr-jihomoravsky.cz Jihomoravského kraje].   
 
Článek byl vytvořen s podporou [http://www.brno.cz Magistrátu města Brna] a [http://www.kr-jihomoravsky.cz Jihomoravského kraje].   
 +
  
 
[[Soubor:Logo_JMK.jpg| 200 px |left ]] [[Soubor:Logo_brno_cervene_bez_pozadi.png| 200 px|left]]  
 
[[Soubor:Logo_JMK.jpg| 200 px |left ]] [[Soubor:Logo_brno_cervene_bez_pozadi.png| 200 px|left]]  

Verze z 7. 12. 2017, 13:42

← zpět na Chemické a nebezpečné látky v domácnostech a v prostředí

Úvod

Na odstraňování plevele na veřejných prostranstvích se velmi často používají herbicidy, většinou na bázi glyfosátu (Roundup, Madrigal, Kaput aj.). Nicméně se zdá, že tato masově využívaná látka není zcela bezpečná pro životní prostředí a zdraví. Ve městech je proto vhodnější používat metody nechemické - mechanické nebo termické, které plevel velmi účinně odstraní. Tyto postupy upřednostňuje řada měst v zahraničí a objevují se i v ČR


Doporučujeme

  • Vyhněte se herbicidům (i další chemii) na zahradě i při údržbě chodníků a zpevněných ploch.
  • Ověřte si, zda vaše obec používá k odstraňování plevelů chemické látky, případně jaké, na jakých plochách a v jakých termínech.
  • Navrhněte zavedení nechemické postupů odstraňování plevele vhodné pro obce.


Podrobný popis problému

Aby na zpevněných plochách nerostl plevel, používá většina správců veřejných prostranství herbicidní prostředky, po jejichž použití rostliny uhynou. Obvykle jde o chemické látky, většinou na bázi glyfosátu (Roundup, Madrigal, Kaput aj.). Tento prostředek je hojně používaný i v zemědělství a v poslední době se ukazuje, že asi není zcela bezpečný pro zdraví a životní prostředí. Proto se vedou debaty o zákazu nebo omezení jeho používání. Extrémně nevhodný je v místech, kde může snadno dojít k náhodnému požití (okolí pískovišť dětských hřišť atd.).

Jak omezit použití herbicidů na veřejných prostranstvích?

Prevence a snižování spotřeby

Každá údržba veřejných prostranství stojí čas, peníze a nějaké úsilí. Již při navrhování a budování ploch je možné zásadně omezit budoucí nutnou údržbu a zabránit výskytu plevele.

  • Většina ploch musí být dobře dostupná a to i po osazení mobiliáře. Čím méně se někde chodí, tím spíše tam vyroste plevel a bude se tam shromažďovat nepořádek.
  • Všechny spáry musí být precizně utěsněné a vysypané nejlépe ostrým pískem (neposkytuje rostlinám vhodný podklad pro uchycení).
  • Glyfosát působí pouze na rostoucí rostliny, nikoliv na semena, hlízy atd. Preventivní postřik ploch před vzcházením plevelů nemá význam.
  • Je nutné používat přesně takové množství přípravku a v takové koncentraci, jakou stanoví výrobce, případně nejmenší možnou.
  • Při teplotách pod 10°C a za velkého sucha rostliny omezují svoji metabolickou aktivitu, což výrazně snižuje účinek postřiku.
  • Postřiky nelze používat za silného větru a bezprostředně před deštěm.
  • Pro odstranění náletových dřevin je nejvhodnější zátěr řezných ploch na kmíncích bezprostředně po vyřezání. Zátěr je vhodné provést koncentrovaným roztokem a velmi cíleně štětcem.


Mechanické odstraňování plevelů

Nejjednodušší je ruční odstraňování – vytrháváním, motyčkou nebo ostrým háčkem. Jde o účinné, ale pracné postupy. Po vyrytí plevele je nutné spáry zase vysypat pískem, aby se dlaždice nekývaly.

Na větší a dobře odstupné plochy jsou vhodné mechanické kartáče (podobné těm na blokové čištění komunikací), které plevel posekají a některé typy umožňují i automatický sběr plevele i odpadků. Na nezpevněné plochy se hodí mechanické brány s hroty, které plevel vyrýpnou. Tyto postupy nejsou účinné proti semenům a jen částečně působí na podzemní části rostlin.

Termické metody „suché“

Tato skupina postupů využívá k zahubení plevele teplotní šok. Vyvolává ho plamen nebo proud horkého vzduchu. Zařízení obvykle funguje na plynovou bombu s hořákem, který ožehne plevele přímo, nebo pouze ohřívá vzduch tryskaný na rostliny. Přímý plamen je velmi účinný, ale hrozí poškození méně stabilních povrchů (asfalt), kořenových náběhů, případně aut nebo mobiliáře. Horký vzduch vyžaduje pomalejší aplikaci, ale je podstatně bezpečnější a do města velmi vhodný. Existují ručně vedené varianty, ale i zařízení určená na komunální traktůrky, kde je lišta s hořáky široká i několik desítek centimetrů. To značně zvětšuje pracovní záběr při jednom pojezdu. Vysoká teplota působí značně i na semena a podzemní části rostlin. Malá zařízení s hořákem na běžně dostupnou propanbutanovou bombu mohou dobře posloužit i při údržbě soukromých ploch. Nezbytné je ale dodržovat zásady bezpečné práce.


Termické metody „mokré“

Opět je využíván teplotní šok, ale teplo je přenášeno horkou vodou, párou, nebo pěnou. Teplota vody nebo páry se pohybuje kolem 90 – 100 °C, což na zničení plevelů stačí. Tato technologie vyžaduje poměrně pomalou a pečlivou aplikaci, aby bylo dosaženo požadovaného účinku. V opačném případě totiž hrozí, že rostliny pouze dostanou dávku vláhy, která je v růstu podpoří. Horká voda dobře poslouží i pro odstraňování žvýkaček a čištění zašlých ploch.

Do vody je možné přimíchávat pěnotvorné látky (zpravidla na bázi kukuřičného nebo jiného cukru). Vytvořená pěna udrží požadovanou teplotu delší dobu a zvýší tak účinek. V zahraničí jde o běžně používaný postup, nicméně u nás by napěněné chodníky vypadaly velmi nezvykle.

Příklady dobré praxe

Postupně přibývá měst a organizací, které cíleně snižují spotřebu herbicidů, nebo je přestaly používat úplně.

Propracovaný program na minimalizaci herbicidů má například Veřejná zeleň města Brna, kde dosáhli v průběhu několika let spotřeby v řádu litrů (a to pouze na zátěr kmenů vyřezaných invazních dřevin).

V Mělníku, Lounech a Litoměřicích zakoupili přístroj na odstraňování plevelů horkou vodou, který slouží také pro čištění chodníků. V Jeseníku se od roku 2017 osvědčuje kombinace mechanických kartáčů s horkou vodou.

V zahraničí je běžné, že města omezují nebo zcela zakazují použití pesticidů na svém území. Více podrobností třeba zde v kampani Pesticide Free Towns


Související odkazy


Další čtení


Článek byl vytvořen s podporou Magistrátu města Brna a Jihomoravského kraje.


Logo JMK.jpg
Logo brno cervene bez pozadi.png







Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2017
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP