Jsou biopotraviny zdravější a mohou obsahovat plísně, jelikož nebyly chemicky ošetřeny?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekospotřebitel, nakupování

Úvod

Kvalita produktů ekologického zemědělství (bioproduktů) se chápe jinak než chápeme kvalitu běžných zemědělských komodit. Je určována kvalitou celého zemědělského systému a zpracovatelského postupu. Z výzkumů vědců vyplývá, že přítomnost plísní - mykotoxinů v potravinách souvisí spíš s jejich nesprávným skladováním, než se způsobem pěstování.


Doporučujeme

  • Dávejte přednost biopotravinám nebo produktům z šetrně spravovaných zahrad a polností
  • Z pohledu zdraví je jedno, zda je (bio)potravina z Čech či Číny, ale při daleké dopravě se environmentální efekt stírá


Podrobný popis problému

Jsou biopotraviny zdravější?

Biopotraviny nelze automaticky považovat za zdravější, když budete jíst biočokoládu a biobůček, budete mít stejné potíže, jako při konzumaci velké konzumaci necertifikovaných výrobků. Výhody biopotravin jsou jinde: Díky pomalému růstu má zpravidla zelenina vyšší obsah minerálních látek a vitamínů, nemohou se zde vyskytnout zbytky pestidicidů ani umělých hnojiv, protože se v ekozemědělství nepoužívají. Některé studie prokázaly, že biopotraviny jsou (právě díky pomalejšímu růstu rostlin a větší péči o zvířata) kvalitnější. Jiné zase nenašly významné rozdíly mezi konvenčními a biopotravinami z pohledu výživových hodnot a zdraví spotřebitelů.

Pokud budeme brát v potaz i zdraví krajiny a život hospodářských zvířat, tak bio jednoznačně vede.


Veterinární léčiva a paraziti

V ekologickém, extenzivním hospodaření je na stejné ploše méně zvířat, což snižuje možnost nákazy. O zdraví se pečuje zejména prevencí - střídáním pastvin, citlivým chovem, přírodními prostředky. V případě, že je nutné nasadit antibiotika (nikdy ne nepodávají preventivně jako se někdy děje v konvenčních chovech) nebo jiné silné léky, tak je v ekologickém zemědělství dvojnásobná ochranná lhůta, po kterou se zvíře nesmí porazit nebo používat např. mléko. Parazitární onemocnění se vyskytují ve všech druzích chovu a v případě zachování hygieny a dostatečné tepelné úpravě potravin nehrozí přenos na člověka o nic víc, než z běžného masa a dalších produktů.


Hnojení statkovými hnojivy (kejda, mrva) - není zde riziko přenosu patogenů (Entero-hemoragická Escherichia coli, EHEC)?

V ekologickém zemědělství se běžně používají statková hnojiva, nicméně těm se nevyhýbají ani konvenčně hospodařící zemědělci (cisterny na polích a skládky hnoje zná asi každý). Součástí správné zemědělské praxe je také nepoužívání čerstvé kejdy a hnoje (nechává se částečně zkompostovat) a zejména je nepoužívat těsně kolem výsevu rostlin s krátkou vegetační dobou nebo je dokonce aplikovat na již vzrostlé a/nebo plodící rostliny. Přenos EHEC je možný mnoha cestami (z vody, z výkalů zvířat, z kontaktu se zvířaty i z kontaminovaných potravin) a šíří ji také divoká zvířata. Kontaminaci se tak nelze zcela vyhnout při žádném ze způsobů hospodaření. Při zpracování biosurovin je možné použít dostatečně účinné látky (ozón, peroxid vodíku, organické kyseliny), které zabrání nákaze.


Zbytky pesticidů, umělých hnojiv a léčiv

Tady má ekologické zemědělství jasnou výhodu: co se nepoužívá při pěstování, se těžko dostane do potravin (a když, tak jen v nepatrném množství jako náhodná kontaminace). V ekologickém zemědělství je povolen jen velmi malý počet prostředků na ochranu a hnojení rostlin a to pouze takových, které se bezpečně odbourají. Při používání veterinárních léčiv je stanovena dvojnásobná ochranná lhůta (kdy se zvíře neporáží na maso ani se nepoužívá mléko) oproti konvenčnímu zemědělství.


Studie

Kde není uvedeno jinak, tak jsou studie převzaty z publikace 90 argumentů pro ekologické zemědělství.

  • Výzkumný ústav mlékárenský provedl srovnávací studii obsahu vybraných bioaktivních látek významných pro lidské zdraví (imunoglobuliny, vitamíny, enzymy a další) v mléce z konvenčních a bio chovů. Mléko z ekologického zemědělství mělo těchto přínosných látek významně více. Shrnutí výsledků na webových stránkách ministerstva zemědělství.
  • V Marseille ve Francii byl po dobu 16 let srovnáván výskyt onemocnění u 462 lidí, kteří konzumovali biopotraviny, s průměrem lidí, kteří požívali konvenční produkty. Bylo zjištěno, že nemoci hrdla a krku měli konzumenti biopotravin o 62 % méně, chorob plic o 91,8 %, chřipek o 75 %, chorob zažívacího ústrojí o 70 % a nemocí páteře o 63 % méně. Existuje i dánský výzkum prokazující o polovinu vyšší výskyt spermií u můžu konzumujících biopotraviny.
  • Na České zemědělské univerzitě v Praze byly v rámci výzkumu kvality odrůd pšenice pěstovaných jak v ekologických, tak i v konvenčních podmínkách provedeny krmné pokusy s potkany. Zvířata v průběhu celého pokusu přesvědčivě preferovala krmivo obsahující pšenice z ekologického pěstování před týmiž odrůdami konvenčními. Potvrdily se tak poznatky uváděné mnohými dalšími pracovišti, nejen u obilovin, ale i u jiných plodin. Autoři považují za možné vysvětlení tohoto jevu, konkrétně u pšenice, právě rozdílné zastoupení bílkovinných frakcí v zrně. Při ekologickém způsobu pěstování bez rychle působících rozpustných dusíkatých hnojiv se relativně zvyšuje podíl albuminů a globulinů charakterizovaných lepším aminokyselinovým složením a tedy vyšší nutriční hodnotou.
  • Dusičnany jsou u některých druhů zeleniny chronickým problémem. Intenzita jejich akumulace je způsobem pěstování regulovatelná. Vcelku možno konstatovat, že v zelenině vypěstované ekologicky a při výlučně organickém hnojení byly jednoznačně stanoveny nižší obsahy dusičnanů než u zeleniny konvenční. V některých případech nebyly rozdíly velké, většinou však zcela zřetelné a průkazné.
  • V Německu byl proveden srovnávací pokus s cílem získat poznatky o vlivu extenzivního chovu a výkrmu na kvalitu masa jatečních prasat. Extenzivní způsob se v některých důležitých kvalitativních parametrech (podíl svaloviny, poměr maso: tuk, pH a vodivost masa) ukázal příznivější.
  • Ve Švýcarsku srovnávali několik forem chovu a výkrmu prasat z hlediska kvality vyprodukovaného masa. Vedle chemických analýz a stanovení některých fyzikálních parametrů se provádělo i senzorické hodnocení. Důležitým znakem kvality masa je jeho postmortální kyselost. Těsně po porážce (45 minut) bylo na variantách intenzivních i extenzivních stejné pH, signifikantní rozdíly se ale projevily po 24 hodinách odležení masa, a to ve prospěch extenzivní varianty.
  • Vyšší kvalita bioproduktů se dá také předpokládat z polních pokusů, kdy divoká zvěř nejčastěji spásá porosty nehnojené a neošetřené pesticidy.


Mohou biopotraviny obsahovat plísně v důsledku toho, že nebyly chemicky ošetřeny?

Někteří spotřebitelé a vědci mají obavy, že např. zelenina, která nebyla chemicky ošetřena, může obsahovat plísně (mykotoxiny). Bylo provedeno několik výzkumů v EU (Itálie, Švédsko, Německo) i v ČR, které tuto obavu vyvrátily. Většina plísní rizikových pro člověka neroste na plodinách na poli, ale při nevhodném skladování - čili se nevyhýbají konvenčním ani bioproduktům. Ukazuje se však, že pomaleji rostoucí bioplodiny mají vyšší odolnost vůči napadení plísněmi díky vyššímu obsahu přírodních ochranných látek a pevnější buněčné stěně. Někdy mohou fungicidy působit i kontraproduktivně: fungicid Strobilurin (z přípravku Armistar) sice některé houby ničí, ale na druhou stranu posouvá spektrum plísní osídlujících zrna tak, že může snadněji dojít k rozbujení Fusaria a kontaminaci jeho mykotoxinem. Žádná potravina toitž není sterilní, vždy přijímáme značné množství nejrůznějších zárodků včetně případných plísní - ale jen některé jsou nebezpečné, na většinu je náš organismus a imunitní systém dobře připraven.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • J. Dlouhý, J. Urban: Ekologické zemědělství bez mýtů, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, Olomouc 2011 dostupné i online


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP