Kdy škodí hluk našemu zdraví?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ovzduší, hluk, světelné znečištění

Úvod

Hluk je jakýkoli zvuk, který vyvolává nepříjemný nebo rušivý vjem nebo má škodlivý účinek (podle ČSN 01 1600). Sluch je velmi citlivý orgán a jeho poškození je nevratné. Sluch si můžeme chránit tím, že se vyhýbáme pobytu v hlučném prostředí (pokud to jde) nebo používáním různých chráničů sluchu. Hluk představuje pro náš organismus velkou stresovou zátěž. Naše zdraví můžeme podpořit vhodnou stravou, dostatkem tekutin, pohybem, vydatným spánkem a pozitivním postojem k životu.


Doporučujeme

  • neobtěžujte hlukem své okolí
  • omezte hlasitost poslechu z televize, rádia, MP3 přehrávačů apod.
  • přesuňte na denní dobu všedního dne hlučné činnosti v bytě
  • upozorněte předem své sousedy, pokud plánujete provádět hlučnou činnost
  • používejte chrániče sluchu a špunty do uší v hlučném prostředí
  • používejte speciální chrániče sluchu určené na koncerty a do klubů
  • nepobývejte v blízkosti reproduktorů
  • mluvte potichu, zbytečně nekřičte a nehlučte
  • dopřejte si pravidelný klid a ticho


Podrobný popis problému

Hluk je nechtěný zvuk, škodlivý svoji intenzitou, který se vyjadřuje a měří v decibelech (dB). Hodnocení hluku je subjektivní, záleží na tom, jak je zpracován příjemcem. Sluch je velmi citlivý a lehce zranitelný smysl. Zvukové vlny zachycují ušní boltce a směřují je zvukovodem dovnitř, kde rozkmitají bubínek a pomocí kůstek kladívka, kovadlinky a třmínku se přenesou na blanku oválného okénka. Dále jsou vibrace přenášeny na tekutinu uvnitř hlemýždě, který je součástí vnitřního ucha. Vlnění tekutiny rozkmitá pružnou membránu, jež podle výšky tónu ohýbá vláskové buňky v Cortiho orgánu. Podráždění vláskových buněk, kterých je ve zdravém uchu přibližně 20 000, je sluchovým nervem přenášeno ke zpracování do mozku. Existuje několik teorií slyšení, ale přesný způsob, jakým dochází k přenášení a vnímání zvuku, je zatím nejasný.

Víme však, že nadměrný hluk může dočasně přerušit nervové spoje mezi vláskovými buňkami a sluchovým nervem a tím způsobit poruchu sluchu, nastává "dočasný posun prahu slyšení". Regenerace sluchu pak může trvat několik hodin až dní. Poškozené vláskové buňky nemají schopnost regenerace, nikdy znovu nedorostou, jejich odumření znamená trvalé poškození sluchu. Z toho plyne, že uši si na hluk nemohou nijak zvyknout ani se proti němu „obrnit“, poškození sluchu je nevratné. Ani sluchadla pro nedoslýchavé nikomu sluch nevrátí, pouze mu umožní co nejlépe využít zbytky sluchu.   

Podle tzv. Lehmannova schématu jsou zvuky o intenzitě nad 30 dB nebezpečné pro nervový systém, nad 60 dB pro vegetativní systém, zvuky nad 90 dB ohrožují sluchový orgán a zvuky o intenzitě nad 120 dB jsou přímo nebezpečné pro buňky a tkáně.


Jak chránit svůj sluch?

Nejlepší ochranou je prevence, což znamená nevystavovat se zbytečně hluku, nepobývat v hlučném prostředí, to se však v dnešní době podaří jen málokomu. Pokud okolní hluk překračuje 80 dB, je nutné používat chrániče sluchu. Jedná se o nebezpečnou hladinu hluku, při které již může dojít k trvalému poškození sluchu. Jde o takovou hladinu hluku, kdy musíte křičet, abyste se dorozuměli s osobou, která je od Vás vzdálena zhruba 2 metry.  Aby byla ochrana sluchu účinná, je nutné mít chrániče sluchu po celou dobu pobytu v hlučném prostředí. Při extrémní hlučnosti se dají kombinovat zátkové chrániče sluchu s mušlovými sluchátky nebo protihlukovými přilbami, které omezují kostní vedení zvuku.

Pokud plánujete návštěvu koncertu, diskotéky nebo hudebního klubu, můžete si opatřit speciální chrániče sluchu, které tlumí hlasitost hudby na příjemnou a bezpečnou úroveň a přitom hudba zůstává jasně slyšitelná, stejně jako konverzace. Střelci, lovci a lidé v podobných profesích používají speciální střelecké chrániče sluchu s akustickými filtry pro impulsní hluk a střelecká sluchátka, které účinně tlumí vnější hluk při zachování srozumitelnosti řeči.


Zdravotní rizika hluku

Nepříznivé účinky hluku na lidský organismus je možné rozdělit do tří skupin, na orgánové účinky, rušení činností a vlivy na subjektivní pocity. Hluk může způsobit zhoršení sluchu až hluchotu, ale také tinnitus neboli nepříjemný šelest v uších. Lidský organismus reaguje na hluk jako na každou zátěžovou situaci stresem, který je příčinou zvýšeného krevního tlaku, bolestí hlavy, migrén, tělesného vyčerpání, potíží se soustředěním. Dalšími neblahými následky hluku jsou žaludeční a trávící obtíže, problémy s krevním oběhem, poruchy spánku atd. Hluk nám škodí, i když se nám zdá, že jsme si na něj zvykli a že nám nevadí, i v těchto případech znamená hluk pro naše tělo zvýšení krevního tlak a tepu, což vede k hypertenzi a vzniku ischemické choroby srdeční. Ještě více nám vadí noční hluk, který způsobuje různé poruchy spánku, deprese a jiné psychické poruchy, obezitu, zvýšený výskyt pracovních úrazů, zkrácení očekávané délky života.

Vysoká hlučnost prostředí ztěžuje komunikaci řečí a má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k podrážděnosti, nejistotě, poklesu pracovní výkonnosti a pocitům nespokojenosti. Nejvíce citlivou skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé děti v období osvojování řeči, u školáků vede hluk ke zhoršenému prospěchu. Obtěžování hlukem je v současné době velmi časté a může značně narušit mezilidské vztahy, omezit přátelské vztahy a ochotu pomoci. Některé studie popisují také vlivy hluku na funkci imunitního systému s následnou nižší odolností vůči infekcím a zánětlivým onemocněním.


Jak dodatečně posílit organismus při hlukové zátěži?

Pijte hodně čisté vody, vyzkoušejte potraviny obsahující vitamíny (především vitamín C) a minerální látky, které tělo potřebuje k úspěšnému zvládnutí stresu a posílení imunity, jsou to například: čerstvé ovoce a zelenina (vitamíny, antioxidanty), sušené meruňky (hořčík), mandle, špenát, brokolice, obilné klíčky, droždí, chřest, fazole, dýňová a sezamová semínka, sardinky, makrely, losos, vejce (omega-3 mastné kyseliny) atd. Dopřejte si dostatečný spánek, nestresujte se v práci, najděte si čas na procházky, cvičení, masáže, zhluboka dýchejte, zpívejte si, radujte se, každý den vykonejte své povinnosti a pak si udělejte něco pro radost.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Jana Krátká, 2014
Kontakt kratka@eckralupy.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou