Která lepidla jsou ekologicky přijatelná?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekospotřebitel, nakupování

Úvod

Na trhu si dnes můžeme vybrat z široké škály lepidel. Některá lepidla jsou k životnímu prostředí nešetrná a některá pro děti nevhodná. Při práci s lepidly je třeba vždy dbát návodu použití.


Doporučujeme

  • Kupovat zboží s označením Ekologicky šetrný výrobek
  • Používat lepidla na vodní bázi
  • Pro práci dětí nepoužívat speciální lepidla (dvousložková, sekundová, kontaktní)
  • Zkusit si vyrobit škrobové lepidlo doma
  • Zbytky lepidel obsahující organická rozpouštědla vyhazovat vždy do nebezpečného odpadu
  • Lepidla je potřeba vždy používat na uvedený materiál


Podrobný popis problému

Škrobová, dextrinová a bílkovinná lepidla

Škrobová, dextrinová a bílkovinná lepidla jsou tuhé látky, prášky nebo pasty obsahující vodu (rozpouštějí se v horké nebo studené vodě). Zasychají ztrátou vody odpařením nebo vsáknutím do lepeného materiálu. Jde o přírodní materiály, které mohou být napadeny mikroorganismy - proto lepidla obsahují konzervační látky, které by měly být potravinářské. Do této skupiny lepidel patří např. Bílá lepicí pasta, Drago. Pro práci dětí jsou nejvhodnější.


Disperzní lepidla

Disperzní lepidla mají tekutou, pastovitou až tmelovitou konzistenci. Jejich základem je disperze částic polymerů ve vodě. Zasychají vsáknutím vody do porézního materiálu a jejím odpařením. Používají se např. k lepení papíru, dřeva, textilu, tapet, v obuvnictví. Patří mezi ně např. Herkules, Tenyl, Teramotmel, Duvilax.

Obě výše uvedené skupiny lepidel neobsahují organická rozpouštědla a jsou přijatelná z hlediska zdravotního i ekologického.


Lepidla na bázi organických rozpouštědel

Tradiční univerzální lepidla se skládají z rozpouštědla (alkoholů, etherů, chlorovaných uhlovodíků, toluenu, xylenů, cyklohexanu, atd.) a vlastní lepicí hmoty (nejčastěji syntetické pryskyřice, u sekundových lepidel esteru kyseliny kyanakrylové). Rozpouštědla zajišťují, aby lepicí hmota zůstala měkká. Většinou jsou zdraví škodlivá - dráždí sliznice, mohou působit narkoticky, podílet se na poškození jater, ledvin, nervů a mozku. Speciální lepidla nepatří do dětských rukou!

Zbytky lepidel obsahující rozpouštědla vhazujte do nebezpečného odpadu.


Možné alternativy

Škrobová lepidla si můžeme vyrobit i sami. Tři lžíce mouky dohladka rozmícháme ve čtyřech lžících studené vody, přidáme do hrnku horké vody a mícháme, dokud směs nezačne houstnout (3 – 5 min.). Odstavíme z plotýnky a přimícháme jednu lžíci cukru, necháme vychladnout v lednici (lepivost mazu závisí na druhu škrobové moučky - škrob pšeničný lepí víc než bramborový; lepivost můžeme zvětšit, když za tepla přidáme menší množství želatiny). Takto vyrobené domácí lepidlo má trvanlivost zhruba týden. Připravujeme jen tolik lepidla, kolik spotřebujeme. Výrobou vlastního lepidla ušetříme obalový odpad (tuby, plechovky), který tu zůstane i po jinak neškodných lepidlech.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Dana Křešničková, 2014
Kontakt [mailto: kresnickova@rosacb.cz kresnickova@rosacb.cz ]
Webové stránky ekoporadny [http:// www.rosacb.cz Ekoporadna Rosa České Budějovice]