Které ekoznačky jsou věrohodné?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekospotřebitel, nakupování

Úvod

Na trhu se objevuje řada výrobků nesoucích označení, které odkazuje na jejich ekologickou přijatelnost. Jde o nejrůznější grafická vyobrazení nebo jen o nápisy. Věrohodných je však jen několik. Naopak, řada ekologicky šetrných výrobků (např. ocet použitelný jako univerzální čistič v domácnosti) ekoznačku vůbec nemá.


Doporučujeme

  • Vybírejte si ekologicky šetrné výrobky.
  • Dávejte přednost ekoznačkám garantovaným státem nebo důvěryhodnými organizacemi.
  • Dávejte si pozor na klamavé značení typu "Natur" nebo "eko" - pokud je tvrzení zjevně nepravdivé nebo zavádějící, oznamte to České obchodní inspekci.


Podrobný popis problému

Pro snazší orientaci na trhu vzniklo mnoho certifikátů a ekoznaček, které označují výrobky, které méně zatěžují životní prostředí ve srovnání s ostatními se stejným využitím. Řada šetrných výrobků ovšem ekoznačku nemá - například obyčejný ocet je ekologický univerzální čistič a ekoznačku na něm nenajdete. Mnoho šetrných výrobků pak ekoznačku nemá proto, že jde o malou výrobu a certifikace by se nevyplatila. Pak záleží na důvěře, zda si raději koupíte zeleninu od známého sedláka bez certifikace bio nebo dáte přednost výrobkům s logem. Na opačné straně jsou pak výrobky, kde je ekoznačka umístěna neoprávněně (výrobce značku nemá nebo právo ji používat vypršelo), případně jde o značky klamavé či zavádějící, u kterých není jasné, v čem "ekologičnost" spočívá a kdo to kontroluje. Mnoho těchto "značek" si udělují výrobci sami. Nemusí nutně jít o klamání zákazníka, ale přesto je nelze považovat za důvěryhodné


Ekologicky šetrný výrobek

Garantem udělování tohoto označení je stát. Vedle toho se na výběru výrobků způsobilých získat toto označení podílejí i nezávislí odborníci a nevládní organizace. To zaručuje maximální míru objektivity udělování tohoto označení.
EŠV.jpg

Tato značka zaručuje, že výrobek, který ji na sobě nese, je z ekologického hlediska nadstandardní ve srovnání s výrobky stejného druhu (např. nejekologičtější prací prášek mezi pracími prášky). Značka nezaručuje, že výrobek je ekologický absolutně, ve srovnání se všemi ostatními výrobky (nelze např. srovnávat zemědělský malotraktor s rýčem). Ekoznačka je udělována na 3 roky.

Program udělování této značky řídí Česká informační agentura pro životní prostředí (Cenia). Má-li spotřebitel nebo podnikatel nějaké další dotazy ohledně této ekoznačky, může se obrátit právě na agenturu. Chce-li podnikatel pro svůj produkt tuto ekoznačku získat, musí si sám podat žádost. Agentura tuto žádost posoudí a vyrozumí ho o výsledku. Pro různé skupiny výrobků existují technické normy, které musí pro udělení splňovat. Na webových stránkách www.ekoznacka.cz najdete jak přehled norem, tak seznam výrobků s tímto označením.

Podobně funguje ekoznačka „Ekologicky šetrná služba“ určená nikoliv na výrobky, ale na služby (např. šetrné ubytování či kancelářské provozy).


Produkt ekologického zemědělství

Biozebra.jpg
Bio lístek.jpg

Její udělování je rovněž garantováno státem, resp. v tomto případě Ministerstvem zemědělství. Program udělování a kontrolování zajišťují v České republice tzv. certifikační organizace (KEZ, Abcert, Biokont, Bureau Veritas), která rovněž poskytuje bližší informace o této ekoznačce.

Značka biopotravin říká, že k výrobě potraviny bylo použito surovin a výrobních technologií splňujících přísné podmínky zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Tento zákon zaručuje, že jde o skutečné produkty organického zemědělství. Má-li spotřebitel hlubší zájem o pravidla ekologického zemědělství, může je dohledat právě v tomto zákonu.

Udělování tohoto označení probíhá podobně jako u ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek. Pokud podnikatel požádá o právo užívat tuto značku, musí se podrobit kontrole inspektorů některé z kontrolních společností, kteří mu mohou vydat osvědčení o splnění podmínek ekologického zemědělství (certifikace). Až poté může zemědělec nazývat svůj produkt biopotravinou a užívat značku „Produkt ekologického zemědělství”.


Ekoznačka EU - The Flower/Květina

The Flower.jpg
Labuť.jpg
Blaue Engel.jpg

Český spotřebitel se může na trhu setkat i s ekoznačkami, které jsou udělovány v zahraničí. Takovou značkou je i The Flower/Květina v EU.Tato ekoznačka je postavena na stejném principu jako český “Ekologicky šetrný výrobek”, podmínky udělení se postupně slaďují. To znamená, že jde o dobrovolnou aktivitu výrobců, kteří si sami zažádají o udělení známky. Pokud splní kritéria, získají právo známku užívat.

Hodnotu zahraničních ekoznaček na českém trhu zpravidla snižuje vzdálenost, kterou museli zahraniční výrobky překonat. Jak známo, doprava je jednou z nejneekologičtějších lidských činností.

Podobný standard jako český Ekologicky šetrný výrobek má skandinávská certifikace The Nordic Ecolabell a německý Der Blaue Engel.


Ekocertifikace textilu

U textilu se objevují certifikáty jednak týkající se materiálu (organic/bio bavlna, vlna atd.), jednak způsobu výroby (fair trade). Důvodem je to, že valná část oblečení je šita v rozvojových zemích, kde se obvykle příliš nedbá na pracovní podmínky nebo spravedlivou odměnu. To se týká jak levných triček, tak značkových oděvů a outdoorového vybavení. Více o této problematice třeba na stránkách společnosti NaZemi.

U bio (organic) textilu, nenajdeme zde ale zebru - to je logo pro biopotraviny (a týká se jen potravin a surovin). Tento certifikát udělují některé nevládní zahraniční organizace, například britská Soil Association. Férovou odměnu a pracovní podmínky pak garantuje třeba certifikát od holandské Fair Wear Foundation.

Global Organic Textile Standard (GOTS) označuje textil, který byl vyroben z minimálně 70 % bio materiálu a výrobní proces je úsporný po stránce spotřeby a znečištění vody. Součástí je také plnění alespoň základních sociálních a etických kritérií.

Setkat se můžeme i s "klimaticky neutrálním textilem", který je obvykle produkován v režimu ekologického zemědělství, používá se energie z obnovitelných zdrojů a zbytek uhlíkové stopy je ofsetován. Tím se dosáhne nulové bilance z pohledu produkce oxidu uhličitého. Více o klimaticky neutrálním a eticky zodpovědné produkci.

Öko tex standard certifikuje textil z pohledu toxických látek použitých při výrobě a obsažených ve finálních výrobcích. Environmentální kritéria tedy přímo nezohledňuje, ale menší množství používaných toxických látek je rozhodně přínosem.

Environmentálním aspektům výroby textilu se věnuje tento obsáhlý článek.


Klimatická certifikace

Co2measured.jpg
Carbon trust.jpg

S uvědoměním si problémů spojených se změnou klimatu, vznikl i trend snižování emisí oxidu uhličitého. Na to navázala certifikace umožňující spotřebitelům orientovat se v nabídce na trhu. Je potřeba si ale uvědomit, že pokud si koupíme nízkouhlíkově vyrobený produkt dovezený z velké vzdálenosti, tak se veškerý přínos stírá v důsledku emisí z dopravy. Proto je potřeba dávat přednost nejen výrobkům certifikovaným, ale zejména lokálním (a v případě potravin sezónním).

Klimatické certifikace se mohou týkat jak celých organizací, tak jednotlivých výrobků. Při certifikaci se používají dva principy: cílené snižování produkce uhlíku (energetickými a materiálovými úsporami, zefektivněním provozu, používáním energie z obnovitelných zdrojů apod.) a tzv. ofsetováním. Ofset znamená, že se vyprodukované emise uloží (obrazně či doslova) někde mimo producenta. To může mít třeba podobu výsadby stromů (které během svého života pojmou určité množství oxidu uhličitého do svých pletiv) nebo investic do obnovitelných zdrojů energie či podobných projektů, které v konečném důsledku také přinesou - v měřítku celého světa - uhlíkovou úsporu. Ofsetování by mělo být pouze doplňkem cíleného snižování vlastní produkce, protože lze jen složitě kalkulovat předpokládané snížení emisí, část investovaných peněz spolkne administrativa, financované projekty nemusí být dobře vedené a šťastně nastavené (např. v rozvojových zemích) atd. Ofsetování také přenáší uhlíkovou zodpovědnost firmy na někoho dalšího a nemotivuje k posunu uvnitř organizace nebo ve výrobním procesu.


Carbon Trust

Asi nejdůvěryhodnější certifikací jsou certifikáty udělované britskou organizací Carbon trust. Certifikuje jak společnosti (na základě hodnocení uhlíkového managementu, efektivity ve využití vody a nakládání s odpady), tak výrobky. U výrobků existují dva typy certifikátů: REDUCING CO2 (vyžaduje vždy po dvou letech vyhodnocení úspěchu ve snižování uhlíkové stopy při výrobě) a CO2 MEASURED s uvedením reálné uhlíkové stopy nebo bez něj (zde je pouze zjištěna uhlíková stopa a pokud je na výrobku uvedena, tak umožňuje srovnávání při nákupu).

CarboNZero.jpeg
Cemars organizace.jpeg


CEMARS: Certified Emissions Measurement And Reduction Scheme

Tato certifikace je určena také pro organizace i výrobky a vyžaduje sledování, vyhodnocování a snižování emisí CO2. V tomto programu lze získat i certifikaci CarboNZero, která jde ještě o krok dál - vyžaduje maximální snížení emisí a ty, které případně zůstanou a organizace je nemůže ovlivnit, tak jsou ofsetovány.



Climatop

Švýcarská nezisková organizace certifikuje výrobky, které mají významně menší uhlíkovou stopu než další se srovnatelným využitím. Nepožaduje uhlíkový management ani progresivní snižování, pouze z produktových kategorií vybírá ty s nejmenšími emisemi. Těch ovšem docílí jen producenti,

kteří uhlíkovou stopu aktivně zmenšují.
Climatop.jpeg


Za další důvěryhodné ekoznačky lze považovat certifikaci produktů z rozvojových zemí fair trade, certifikaci lesů, dřeva a výrobků z něj FSC, certifikaci výrobků netestovaných na zvířatech HCS/HHS


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Klimatické certifikace

Kontrolní společnosti - biopotraviny a ekologické zemědělství


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden STEP