Který typ obalů je optimální z hlediska životního prostředí?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Odpady

Úvod

Stejně jako u jiných věcí platí, že čím méně, tím lépe - každý obal se časem stane odpadem. Z hlediska spotřeby surovin, energie a vody, jakož i znečištění vzduchu a vody spojených s výrobou obalů na jednorázové použití bychom měli v maximální míře upřednostňovat obaly s vícenásobným použitím.


Doporučujeme

  • Nejlepší obal je žádný obal, kvalita vody ve vodovodním kohoutku je většinou stejná jako vody balené. Komu vadí chlór, může si vodu nechat odstát např. v karafě nebo džbánu. Voda v ní podávaná vypadá navíc velmi esteticky.
  • Používejte vratné lahve.
  • U mléka upřednostňujte sáčky a plastové (PET) láhve před nápojovými kartony.
  • Vyhýbejte se nápojovým kartonům a hliníkovým plechovkám.
  • Vyhýbejte se hliníkovým obalům - plechovkám i foliím.
  • Pokud používáte nevratné plastové lahve, recyklujte je.


Podrobný popis problému

Skleněné láhve

Tradičním obalovým materiálem je sklo. Z mnoha ohledů je to ideální materiál. Je snadno recyklovatelný a recyklací se jeho kvalita nesnižuje. Ve výrobě lze použít až 90% střepů (v ČR obvykle kolem 50%). Při třídění skla je nutné dát velký pozor na čistotu. Do sběru nepatří zejména porcelán, keramika, plasty a kovy. Důležité je také zvlášť třídit sklo bílé a barevné. Do skla nepatří zrcadla, plexisklo (jde o plast skla z automobilů, drátěné sklo, ) a další skla s příměsemi. Nevýhodou skla je jeho hmotnost. Z ekologického hlediska jsou tedy pro sklo značně nevýhodné velké dopravní vzdálenosti (více než 400 km od místa výroby do místa spotřeby).


Povinná záloha

Zálohované láhve se bohužel vyskytují stále méně; navíc byla snížena záloha na pouhou 1 Kč, což není příliš motivační. Ve vratných lahvích se nyní prodává převážně pivo, minerálky v malých objemech do restaurací a některé minerálky a mošty. Povinnost nabízení a výkupu vratných lahví v obchodech nad 200 m2 prodejní plochy, pokud nabízejí nápoje v nevratných obalech a je k nim alternativa na trhu. V současnosti do vratných obalů o objemu 0,7 l stáčejí minerálky pouze Karlovarské minerální vody (Magnesia, Mattoni) a Hanácká kyselka.


PET lahve

Stále širší použití nalézají plastové obaly, u nápojů zejména PET lahve (výchozí surovinou je polyetylentereftalát). Plasty jsou z hlediska spotřebitele výhodné zejména pro svou nízkou hmotnost. Problematická je ovšem jejich recyklovatelnost. Částečně po stránce technologické, ale zejména z hlediska odbytu recyklovaných výrobků a ekonomické náročnosti třídění (smysluplná recyklace předpokládá roztřídění jednotlivých druhů plastů). Výhodnost PET lahví se zvyšuje opakovaným používáním. Vzhledem k tomu, že většina plastových vratných lahví z trhu v ČR zmizela, je však tato možnost omezena na naši osobní aktivitu (nákup pitné vody či vína do vlastních lahví). PET lahve je možno recyklovat jako součást směsných plastů a nebo samostatně na vlákna, z nichž se vyrábí textilie nebo izolační materiály. V obou případech jde o tzv.downcycling, proces při kterém se postupně snižuje kvalita suroviny a nevzniká výrobek v původní kvalitě (zde láhev).


Nápojové kartony

Nápojové kartony jsou nejčastěji používány na ovocné šťávy a mléko. Podobně jako plasty jsou pro spotřebitele lákavé zejména svou nízkou hmotností. Při dopravě mají výhodu, že je lze snadno a bez hluchých míst naskladnit - do stejného prostoru se jich tak vejde více. Z hlediska životního prostředí je problematické jejich složení. Jsou vyrobeny z několika vrstev (papírové lepenky, polyethylenu a často i hliníkové fólie). To značně znesnadňuje jejich recyklaci. Technologie k recyklaci je zavedena již i v ČR, ale využití recyklovaného materiálu je omezené (nábytek, stavební prvky aj.).


Hliníkové plechovky

Hliník je energeticky velmi náročnou surovinou a při jeho výrobě vzniká velké množství toxického odpadu. Tyto důvody by měli stačit k tomu, abychom se nápojům v hliníkových plechovkách co nejvíce vyhýbali. Hliník se získává z rudy - bauxitu, těženého převážně v rozvojových zemích. Na jeden kilogram hliníku je potřeba čtyř kilogramů bauxitu. Běžný hliník (dráty, tyče, silnostěnný plech) vykupují sběrny, přetavením za vysoké teploty se zpracuje na nové výrobky. problém je s tenkostěnným hliníkem - alobalem, nápojovými plechovkami, víčky od jogurtů apod. Tento tenkostěnný hliník totiž v tavící peci shoří, nelze ho běžnou cestou recyklovat. Proto se z něj vyrábí buď ingoty do tavných pecí na železo (zde shoří jako redukční činidlo) nebo se zpracovává na základ práškových barev. Opět nejde o recyklaci, ale downcycling, snižuje se hodnota suroviny.


Srovnání alternativ

Podle analýzy životního cyklu (LCA) zpracované pro MŽP v podmínkách ČR a obvyklých cestách obalů a nápojů jsou zásadní zjištění tato:

  • Potenciální environmentální dopady životních cyklů nápojových obalů jsou u obalů ze stejných materiálů v nepřímé závislosti k jejich objemu.
  • Vratné skleněné obaly jsou z environmentálního hlediska příznivější než nevratné skleněné obaly, přičemž se zde v případě vratných obalů zároveň projevuje efekt vyššího objemu obalu.
  • Životní cyklus hliníkových plechovek spotřebovává nejvíce energie, má vysokou spotřebou neobnovitelných surovin (ropa, bauxit) a je nejvyšším producentem nebezpečného odpadu.
  • Nejvyšší spotřeba vody je spojena s životním cyklem nevratných skleněných obalů.
  • Největší množství pevného odpadu je vyprodukováno v rámci životního cyklu kompozitních obalů.
  • Nevratné skleněné obaly mají nejvyšší potenciální dopad na globální oteplování a acidifikaci.
  • PET obaly malé mají nejvyšší potenciální dopad na poškození stratosférického ozonu

Nejnižší potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu patří kompozitním obalům, relativně nízký potenciální dopad v posuzovaných kategoriích dopadu mají rovněž vratné skleněné obaly. Jde o dosti generalizované srovnání, v řadě konkrétních ohledů (např. produkce kterých toxických látek při výrobě, spotřeba obnovitelných zdrojů, recyklovatelnost atd.) se pořadí liší. Vzhledem k problematické recyklaci kompozitních obalů (zde jsou bez hliníkové folie) lze maximálně doporučit vratné skleněné obaly.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení

  • Tichá Marie, Černík Bohumil, 2009: studie MŽP „Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA“ , aktualizováno 2010


Autor a rok revize Mgr. Renata Placková, 2014
Kontakt renata.plackova@ekoporadna.cz
Webové stránky ekoporadny Síť ekologických poraden