Lze si jednoduše nechat analyzovat nádobí, hračky, elektroniku, případně další předměty?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Chemické a nebezpečné látky v domácnostech a v prostředí

Úvod

Pokud chcete rychlý test svého nádobí, pak lze doporučit screeningovou analýzu rentgenovým spektrometrem (XRF), kterým lze zjistit celkový obsah prvků, včetně těžkých kovů. Přestože neukáže migraci nebezpečných těžkých kovů z nádobí, poslouží alespoň jako orientační analýza a může vás upozornit na rizikové „kousky“ z vaší domácnosti. Stejně tak dokáže odhalit potenciální obsah bromovaných zpomalovačů hoření. Takovéto analýzy v poslední době provádí sdružení Arnika. S analýzami na další látky jakou jsou perfluorované látky to je složitější a hlavně dražší. Všeobecně se vyplatí sledovat pravidelně aktualizované seznamy nebezpečných výrobků v celoevropské databázi RAPEX. Pro nádobí platí omezení a limity stanovené vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001Sb.


Doporučujeme

  • Pro spotřebitele jsou nejdostupnější screeningové analýzy rentgenovým spektrometrem (XRF).
  • Zadat vlastní analýzy není zcela levná záležitost, vyplatí se proto sledovat databáze rizikových výrobků anebo zvolit screeningovou analýzu a případně podat podnět České obchodní inspekci, která může zadat analýzu akreditované laboratoři.


Podrobný popis problému

Analýzy toxických látek v nádobí, hračkách či elektronice jsou dnes již běžnou součástí kontrol státních institucí. Je to dáno především tím, že pro všechny tyto tři komodity jsou stanoveny limity pro přítomnost vybraných toxických látek. Otázkou zůstává, zda jsou kontroly dostatečné, jak často se provádějí a na jaké látky se provádějí. Výčet látek, které se sledují, je dán limity a omezeními v zákonech. Poměrně široká škála je to například u kosmetiky. V elektronice se sledují těžké kovy a bromované zpomalovače hoření. V hračkách, předmětech pro péči o děti a nádobí to jsou hlavně těžké kovy, těkavé organické látky a ftaláty. Výrobky, které kontrolou neprojdou a překračují limity platné v EU jsou pak kontrolními orgány nahlášeny do varovného systému RAPEX. Ten umožňuje, aby se jednotlivé státy EU dělily o svá zjištění o rizikových výrobcích.

Problémem ale je, že legislativa pokulhává za vědeckým výzkumem, a proto nejsou stanovené limity pro látky, které už některé studie označily za rizikové. Takový vývoj nastal v případu bisfenolu A, ale i řady ftalátů. Když Arnika v září 2014 nechala analyzovat přívěsky populárních pletacích gumiček „loom bands“ na ftaláty, zjistila v nich odborná laboratoř vysoké koncentrace ftalátu, který zatím nefiguruje na seznamu látek zakázaných v hračkách. Při běžných kontrolách se na něj proto analýzy ani nedělají. Nicméně vědecký výzkum jej označil za podobně problematický jako známý ftalát DEHP.

Pokud se chcete ujistit a nechat si prověřit předměty, které máte doma, je třeba si rozmyslet, co chcete zjišťovat a pak se poohlédnout po možnostech. Pokud chcete vědět jenom koncentrace těžkých kovů anebo alespoň přibližně zjistit, zda výrobek neobsahuje bromované zpomalovače hoření, lze tak učinit screeningovým měřením rentgenovým spektrometrem. Tím dnes již disponuje řada firem. Taková měření je schopné zprostředkovat i sdružení Arnika a na některých veřejných akcích je poskytuje i zdarma. Výsledky pak najdete na jeho internetových stránkách. Jinak lze taková měření pořídit v řádu jednoho až několika set korun. Měření z akreditované laboratoře už jsou nákladnější a stojí přes jeden tisíc Kč.

Laboratorní analýzy dalších látek jsou ještě dražší, ale s postupem času se na trhu objevil i poměrně jednoduchý přenosný spektroskop pracující na bázi infračerveného záření, kterým lze zjistit poměrně širokou škálu látek, ale využívá se hlavně na analýzy na přítomnost ftalátů. Disponují jím například laboratoře na Vysoké škole chemicko-technologické. Komerční cena měření tímto přístrojem však ještě není zveřejněna. Pokud se rozhodnete pro analýzy ftalátů, v běžné laboratoři vás vyjdou více jak dva tisíce korun za analýzu. V akreditované to pak je zhruba 5 tisíc Kč. O něco levnější je analýza na bisfenol A, která vyjde v akreditované laboratoři na 2200,- Kč. Přesnější analýzu bromovaných zpomalovačů hoření opatříte za 2500,- Kč. Pokud to tedy shrneme, nejlevněji vás vyjde neakreditované měření rentgenovým spektrometrem, které lze sice použít například jako podklad pro podnět České obchodní inspekci anebo České inspekci životního prostředí. Ale nebude dostatečná například pro soudní spor. Můžete je použít při reklamaci. Výsledek bude záviset na přístupu prodejce.

Pokud byste chtěli zjišťovat například perfluorované látky v teflonovém nádobí, je to svým způsobem nesmysl, protože v něm jsou určitě. Je spíše otázka, do jaké míry se z něj mohou uvolňovat. U dalších výrobků by vás analýzy stály asi podstatně více než například sada muffinových košíčků, kde tyto látky byly zjištěny. Jedna analýza vyjde řádově na několik tisíc korun. Vyplatí se spíše sledovat prováděná měření a podpořit požadavky na informování spotřebitelů o použití těchto látek na povrchovou úpravu obalů na potraviny či výrobků, které s nimi přijdou do kontaktu.

Seznam laboratoří provádějících různá měření zveřejní koncem roku 2014 Arnika na stránkách projektu Budoucnost bez jedů.


Související odkazy


Legislativa

  • Vyhláška č. 38/2001 Sb. Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy.
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (přepracování). (Text s významem pro EHP). European Parliament and Council. Brussels. 2011/65/EU: 88-110.
  • Vyhláška MZ ČR č.494/2005 Sb., kterou se stanoví analytické metody kontroly složení kosmetických prostředků.
  • Rozhodnutí Komise 2006/335/ES (přímo účinné), kterým se mění rozhodnutí 96/335/ES, kterým se stanoví soupis a společná nomenklatura přísad používaných v kosmetických prostředcích.
  • Vyhláška MZ ČR č.104/2006 Sb., kterou se mění vyhláška MZ č.26/2001 Sb., o hygienických požadavcích na kosmetické prostředky, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES. European Parliament and Council. Brussels. Nařízení č. 1907/2006: 1-851.

Další čtení


Autor a rok revize RNDr. Jindřich Petrlík, 2014
Kontakt jindrich.petrlik@arnika.org
Webové stránky ekoporadny Sdružení Arnika