Může kořenová čistírna zajistit čištění vody z domácnosti? Kdo ji povoluje, jak ji navrhnout?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Voda v krajině a ve městě

Úvod

Kořenová čistírna může sloužit k čištění vody z domácnosti. Čistírna je vodní dílo, a proto je potřeba k její stavbě stavební povolení od vodoprávního úřadu. Dále od příslušného odboru životního prostředí potřebujete povolení k nakládání s odpadními vodami. Návrh KČOV je možné udělat na základě poznatků z literatury či na základě konzultace s odborníkem.


Doporučujeme

  • Pokud máte pro stavbu KČOV prostor a líbí se vám toto řešení likvidace odpadních vod, doporučujeme svou vizi konzultovat s odborníkem, který se stavbou a projekcí KČOV zabývá. Je to relativně složité dílo, u kterého je třeba myslet i na udržitelnost díla či další trasu takto čištěné odpadní vody. V nevědomosti vzniklo mnoho KČOV, které nejsou s ohledem k prostředí vhodně navrženy a způsobují více škody než užitku.
  • Stavbou KČOV se dnes zabývá mnoho firem, organizací i jednotlivců. Je dobré dodavatele vybírat na základě referencí klientů, kteří vlastní KČOV už více než 5 let.


Podrobný popis problému

Česká republika se řadí mezi evropské země s největším počtem kořenových čistíren, přičemž ty domovní jsou u nás nejrozšířenější. K jejich výstavbě je třeba:

  • velmi podrobné posouzení velikosti, umístění a kontextu KČOV v každé lokalitě,
  • zajištění stavebního povolení a povolení k nakládání s odpadními vodami,
  • mechanické předčištění, které na trase odpadní vody KČOV předchází.


U výstavby kořenové čističky pro tzv. šedou vodu musí předcházet mechanické předčištění, kde jsou odstraňovány pevné nerozpuštěné látky. Pokud by k předčištění nedošlo, tak by to mohlo vést k ucpání vlastního filtračního lože. V případě domovní čistírny postačuje pro tyto účely jednoduchý septik nebo usazovací nádrž.

Rozloha KČOV je závislá na počtu napojených obyvatel. Pro rozmezí 1500 až 2000 obyvatel je to plocha cca 5300 až 5600 m2, při odvádění všech domovních odpadů je to cca 5m2 na 1 obyvatele.

Kořenové čistírny jsou navrhovány podle následujícího vztahu, který je odvozen z rovnice kinetiky prvního řádu pro odstraňování BSK5 za předpokladu pístového toku (Vymazal, 1995, Šálek, Tlapák, 2006; Rozkošný, 2008):

Ah = Qd(ln Co - ln C) / KBSK5

kde: Ah = povrchová plocha kořenového filtru (m2) Qd = průměrný průtok odpadní vody (m3 d-1) Co = BSK5 na přítoku do filtru (mg l-1) C = BSK5 na odtoku z filtru (mg l-1) KBSK = rychlostní konstanta úbytku znečištění (m d-1)

Evropská směrnice z roku 1990 doporučuje pro čištění městských splaškových vod hodnotu reakční konstanty KBSK = 0,1 m d-1, což většinou dává návrhovou plochu kořenových polí 5 m2/EO. Tato hodnota se ukázala jako velmi vhodná. Průměrná návrhová plocha VKČ v České republice je 5 m2 EO-1. Analýzou 624 VKČ pro čištění splaškových vod po celém světě byla zjištěna průměrná hodnota 0,122 m d-1 (pro BSK5 na přítoku na kořenová pole > 40 mg l-1) – (Vymazal a kol., 2008.). Pro účinné odstraňování amoniaku a fosforu je nutné volit reakční konstantu výrazně nižší – cca 0,025 m.d-1 (Vymazal a kol., 2008), případně zvolit VKČ s kořenovým filtrem s vertikálním prouděním s pulzním plněním, nebo prázdněním.

Pro vhodné osazení KČOV je opět vhodná konzultace s odborníkem, výběr a množství trvalých vodních a vlhkomilných rostlin je dobré upravit dle podloží, počtu obyvatel domu, sklonu terénu atd. Vhodný je například: orobinec širokolistý, ostřice štíhlá, přeslička poříční, kosatec žlutý bahenní, bambus, rákos obecný, chrastice, atd. Vliv vegetace (makrofyt) na průběh čistících procesů, včetně odběru živin, závisí na druhu a zdravotním stavu porostu, jeho hustotě a zapojení, charakteru rozvoje biomasy, růstové fázi – aktuální části ročního období.


Povolování KČOV

Čistírna je vodní dílo, a tudíž je k její stavbě třeba stavební povolení od vodoprávního úřadu. Dále je od příslušného odboru životního prostředí třeba povolení k nakládání s odpadními vodami. V dnešní době se již výstavbami kořenových čistíren zabývá relativně velké množství lidí, je vhodné od nich získat reference, zkušenosti a doporučení. Zvláště pokud jde o technické provedení KČOV, je dobré se poradit s odborníky (viz odkaz níže).

Vodoprávní úřad vydá povolení k nakládání s vodami a vodoprávní povolení stavby. Po kolaudaci čistírny je povolen zkušební provoz a následně po jeho vyhodnocení pak trvalý provoz. Během zkušebního i trvalého provozu je požadována kontrola kvality čištění, kterou je třeba dokladovat rozborem vzorků na odtoku.

Pokud jsou předčištěné odpadní vody zasakovány drenážním potrubím do podzemních vod, je třeba k projektu ještě doplnit hydrogeologické posouzení, že v místě vypouštění nedojde ke znehodnocení podzemních vod. Obvykle je požadován vyšší stupeň čištění než do povrchových vod a domovní čistírnu je nezbytné doplnit na odtoku ještě pískovým filtrem. Kontrolu provádí vodoprávní úřad, hodnoty je možné najít pod odkazem níže.


Použití KČOV

Do KČOV není vhodné vypouštět vše. Pro přírodní způsoby čištění jsou nepoužitelné odpadní vody s vysokým obsahem organického znečištění a zvýšeným výskytem tuků, olejů, derivátů ropy, extrémně kyselé a zásadité důlní a průmyslové odpadní vody, odpadní vody obsahující toxické látky překračující mez toxicity, nadlimitním obsahem tenzidů, pesticidů, radioaktivních látek, odpadní vody z nemocnic, veterinárních zařízení, kafilérií aj.

KČOV mohu mít, i když funguje místní kanalizace. Legislativa v tomto nic nepřikazuje, ale je dobré se poradit s lokálními úřady, v některých oblastech může platit místní nařízení. Do domovní kořenové čistírny je určitě lepší přivádět pouze šedé vody a tzv. černé vody (voda z toalety) odvádět buď do kanalizace, nebo do odkalovací jímky a až poté do KČOV. V případě veliké KČOV pro mnoho obyvatel je s černou vodou počítáno, na začátku KČOV je umístěna zemní jímka na tuhé části odpadní vody.

Jako příklad dobré praxe větší KČOV může posloužit například Spálené Poříčí, kde žije 1600 obyvatel. Čistírna zde zabrala plochu cca 5400 m2. Dobrá praxe jednotlivců je k dohledání na internetu v diskuzních fórech na sebe mnoho majitelů uvádí kontakt pro případné rady a doporučení.


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Lukáš Koucký, 2014
Kontakt lukas.koucky@ekocentrumkoniklec.cz
Webové stránky ekoporadny Ekoporadna Praha