Mohou chemické látky z hnojiv přecházet do potravin?

Z ekoporadna.cz - Wiki
Přejít na: navigace, hledání

← zpět na Ekospotřebitel, nakupování

Úvod

Ke zvýšení úrodnosti půdy v době intenzivní zemědělské produkce se používají hnojiva a to buď hnojiva organická (kompost, hnůj, zelené hnojivo,.. ) nebo průmyslově vyrobená anorganická (dusíkatá, fosforečná hnojiva). Při nadměrném hnojení mohou potraviny obsahovat zvýšené množství dusičnanů, jako hlavní složky průmyslových hnojiv a také těžké kovy, které jsou přítomny např. ve fosforečných hnojivech (kadmium, olovo, rtuť).


Doporučujeme

  • dávat přednost potravinám z ekologického zemědělství (v kvalitě BIO)
  • vyhýbat se jarní rychlené a nesezónní zelenině
  • nakoupenou zeleninu před úpravou důkladně omýt
  • při hnojení vlastní zahrádky používat přírodní organická hnojiva


Podrobný popis problému

Anorganická hnojiva

Některé látky z průmyslově vyráběných anorganických hnojiv mohou za určitých podmínek přecházet i do potravin.

Mezi anorganická hnojiva patří:

  • dusíkatá hnojiva – jsou chemicky připravené dusičnanové soli a proto téměř bez příměsí.

Ovšem při nadměrném použití dusíkatých hnojiv nebo pokud jsou aplikovány v nevhodném období (např. na podzim) může docházet k hromadění dusičnanů v plodinách. Obsah dusičnanů je mezi jednotlivými druhy, odrůdami, popř. konzumními částmi plodin velmi rozdílný. Můžeme proto odstranit ty části zeleniny, ve kterých je obsah dusičnanů největší, např. středovou část mrkve, u listové zeleniny řapíky (tlusté cévy, košťál). Vzhledem k náročnosti je to vhodné provádět jen ve specifických případech, např. při přípravě stravy pro kojence a batolata. Kuchyňskou úpravou (tepelným zpracováním, mrazením) nelze množství dusičnanů v plodinách snížit.

  • fosforečná hnojiva – se vyrábějí z přírodních surovin (apatity, fosfority), ze kterých přecházejí do hnojiv téměř v plném rozsahu také těžké kovy, zejména kadmium, dále pak rtuť, olovo a chrom. (Jejich odstranění je finančně nákladné.)


Velmi toxické kadmium je rostlinami půdy dobře přijímán, závisí ale na několika faktorech:

  • na druhu rostlin – relativně malé množství kadmia přijímají obilniny, luštěniny, zelí, kořenová zelenina, cibule, rajčata, okopaniny; naopak zvýšený příjem vykazuje salát a špenát
  • na množství a kvalitě humusu – přítomnost většího množství kvalitního humusu snižuje příjem kadmia rostlinami
  • na obsahu jílových částic – s vyšším obsahem jílových složek půdy klesá příjem kadmia rostlinami
  • na pH půdy – tzn. na kyselosti nebo zásaditosti půdy; s rostoucím pH, tzn. s rostoucí zásaditostí půdy klesá příjem kadmia rostlinami tím i jeho obsah v rostlinách.

Rozhodujícím faktorem je pH půdy.

Do živočišného organismu (tedy do lidského) se kadmium dostává potravou, z níž je resorbováno přibližně 5  %. Z rostlinné potravy je příjem 4-5x vyšší než z živočišné potravy. Množství těžkých kovů lze částečně snížit důkladným omytím zeleniny.

  • draselná hnojiva – se rovněž vyrábějí z přírodních solí, které mají také doprovodné látky. Jejich obsahy jsou malé a nepřesahují meze škodlivosti.
  • vápenatá hnojiva – se používají k úpravě půdní reakce (kyselosti) a jejich použití se považuje za ekologické opatření, protože vytvářejí podmínky pro lepší příjem živin z hnojiv a tím také snižují jejich vyplavování omezují škodlivé účinky kyselých imisí.
  • snižují škodlivé účinky těžkých kovů nejen z průmyslových hnojiv, ale i průmyslových imisí. Obsah doprovodných látek je nevýznamný.

Množství těžkých kovů v průmyslových hnojivech se řídí zákonem [č.110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Nejvyšší přípustné koncentrace látek z hnojiv v potravinách upravuje vyhláška č. 4/2008 o použití přídatných látek a rozpouštědel při výrobě potravin.


Organická hnojiva

K organickým hnojivům patří hnojiva rostlinného (kompost, zelené hnojivo) nebo živočišného původu (hnůj, močůvka…). Některá hnojiva živočišného původu obsahují velké množství živin a proto by při jejich nesprávné aplikaci mohlo dojít k přehnojení a k přechodu do plodin, např. dusičnanů. U hnojiv rostlinného původu přehnojení prakticky nehrozí.


Chceme-li mít záruku, že zelenina a ovoce nebyly při pěstování zbytečně přehnojovány, nabízejí se jako možnost produkty ekologického zemědělství, které splňují zásady dle zákona č. 242/2000 Sb. Ekologičtí zemědělci mimo jiné nepoužívají syntetická hnojiva, ale naopak přírodní (hnůj a kompost) a dodržují pestré osevní postupy, tzn. střídání plodin.

Postupy a schválené přípravky a preparáty pro ekologické zemědělství můžeme využívat i pokud máme vlastní zahradu s vlastními výpěstky. Získáme tak také stejně hodnotné produkty.


Související odkazy


Legislativa


Další čtení


Autor a rok revize Mgr. Ing. Petr Ledvina, 2014
Kontakt petr.ledvina@veronica.cz
Webové stránky ekoporadny Ekologický institut Veronica